Medvídek – Recenze
24.September.2007 Recenze Autor: Zdeněk Vévoda
Uplynul rok od premiéry Krásky v nesnázích a Hřebejk s Jarchovským představili veřejnosti svůj nový kousek. Trošku infantilní název může být zavádějícím, ale nenechte se mýlit, tomuto snímku by děti asi málo rozuměly.
Jestliže poslední Kráska v nesnázích byla zjednodušeně řečeno dilematem hlavní hrdinky mezi bouřlivým sexuálním vztahem manželským a životem v pozemském ráji, Medvídek je zaostřen na manželské soužití v širším slova smyslu. V popředí vystupují tři zpřátelené páry, jejichž vzájemné vztahy vypadají idylicky jen navenek. Realita je jiná; esteticky založený galerista Jirka vyčítá své živelné ženě Vandě nepořádnost, úspěšný gynekolog Roman dostává od Anny s jedinou vyjímkou vše, nač pomyslí a český velvyslanec Ivan svou Johanku uctívá natolik, že zdravý rozum nedokáže připustit nevěru.
//
Hřebejk s Jarchovským se tentokrát rozhodli ukázat život ve vyšších sférách společnosti. Do rolí hlavních představitelů obsadili notoricky známé tváře. Sestava Macháček – Vilhelmová – Luknár – Geislerová – Trojan je zkrátka „první pětkou“ Hřebejkových filmů a podněcuje domněnku, že snad Hřebejk s nikým jiným točit ani neumí. Jedná se samozřejmě o absolutní špičku českého hereckého ansámblu, což však není omluvou pro nové talentované tváře, které na roli čekají. Pokud ovšem v obsazení nebyl určitý záměr, který odhalujeme, když si všimneme shody jmen postav a představitelů – Jirku hraje Jiří Macháček, Romana Roman Luknár, Ivana Ivan Trojan a Annu Anna Geislerová. Medvídek se tak snaží udržet si autenticitu, narušenou např. charakterem role Anny, již byste nazvali domácí puťkou, běhající od rána do večera po bytě s prachovkou, jen aby záletný manžílek nedostal alergický záchvat. Rok pozpátku ztvárnila Geislerová v Krásce v nesnázích manželku zcela odlišnou – postelovou nymfu. V Medvídkovi je neplodná.
Vychvalovat „první pětku“ by bylo asi zbytečné, Macháček se s rolí puntičkáře galeristy sžil jako vždy na výbornou, Vilhelmová korzující po bytě v kalhotkách od trouby k televizi na vás dýchne opravdovým domovem, Luknárovi skryté grázlovství v očích vidíte od počátku, Geislerová je krásná a Trojan ideální. Pozadu ale nezůstali ani další představitelé – Nataša Burger si zahrála Ivanovu manželku, roli, kterou by mnoho žen uvítalo s otevřenou náručí. Klára Issová vstoupila do nové hřebejkoviny s tváří dítětichtivé a marnivé Emy a zmínku si rozhodně zaslouží postava Ivanova otce, která, ač pochází z překypující části filmu, je s noblesou předvedena Jiřím Menzelem.
Ano, překypující část, i takové sekvence obsahuje Medvídek. Na počátku idylka všude, kam se podíváte, hrdinové plní sebevědomí, úspěšní. Od chvíle, kdy se začne narace (a hrdinové) rozcházet a na hladinu vyplavou do té doby ukrývané tajnosti, musí divák často svraštit čelo nebo se podívat na hodinky. Jednotlivým příběhům totiž není věnován rovnocenný čas, což je problémem především první poloviny snímku, v níž hraje prim příběh Romana a Anny. A tak zatímco v úžasném momentu filmu, kdy Anna vymění v posteli Romana za kočku plnou roztočů, čímž jej vyžene k rodičům a rozehraje tím zbytečnou scénu „vzpomínkové“ hádky rodičů, publikum znervózňuje zvědavost, jak je to vlastně s tím dítětem Johanky a Ivana. Stálo by za to půjčit scénář k tomuto filmu Ińárritovi, i když ten by asi s chybějící naléhavostí příběhu také jen těžko bojoval.
Medvídek, ať už tak nazveme dortík z úspěšné a útěšné cukrárny Vandy a Anny, nebo bručícího Macháčka, skýtá mnohá překvapení a silné okamžiky. Některým slovům ani nebudete věřit, něčemu třeba uvěříte až po závěrečných titulkách. Pánové se vrátí z kina jako gentlemani a dámy zaktivované a s očima na stopkách.
Verdikt: Ať už si člověk vezme z Medvídka cokoliv, dojem z času stráveného v kině nebude úplně nejlepší. Málo vtipu na komedii, málo soucitu na tragédii. A právě „nemastnost – neslanost“ spolu se selháním narativního konceptu řadí Medvídka k průměru. Bylo by to hezké čtení.
Hodnocení: 3/5
Komentáře
Jméno (required)
E-mail (required)
Website
Text komentáře:
Prosím opište „8645a6“:
/* */
Počet komentářů: 7
Slávek Anlauf napsal dne 24. September 2007 , 15.16
Připadá to jenom mě, nebo ty český filmy jsou poslední dobou pořád o tom samém. 🙂
Václav Urbánek napsal dne 24. September 2007 , 16.25
Hlavně že Hollywood srší nápady.
Zdeněk Vévoda napsal dne 24. September 2007 , 16.30
😀 tak mě napadá, že tady ten Menzel přece jen trochu zčeřil vody… asi by si úspěch zasloužil, ale ty šance, no…
Slávek Anlauf napsal dne 24. September 2007 , 18.05
To Václav Urbánek
Nebuď tak urážlivej… 🙂
Nezlob se, ale Hollywoodská filmová scéna je alespoň poměrně pestrá. Tím ale v žádném případě neříkám, že česká filmová tvorba není kvalitní. Samozřejmě i my máme mnoho kvalitních snímků.
Václav Urbánek napsal dne 24. September 2007 , 19.20
Hm, to je v době komiksových adaptací, adaptací hraček, sequelů a sequelů adaptací komiksů a hraček docela odvážnej názor. 🙂
Slávek Anlauf napsal dne 24. September 2007 , 19.42
Já jsem tím nemyslel, že jsou všechny jejich filmy perfektní. Jen říkám, že je jejich tvorba pestřejší než ta naše. U nás převažují pohádky a komedie, bohužel. Ale zase tím nechci říct, že nemáme kvalitní filmy, to ne. Určitě se i u nás najdou kvalitní kuusky. 🙂
Václav Urbánek napsal dne 24. September 2007 , 19.54
Tady ale nejde ani tak o tu kvalitu, jako spíš o nějakou tu autenticitu a samostatnost. Vem si třeba letošní léto: Piráti 3 – pokračování, Shrek 3 – pokračování, Spider-man 3 – pokračování komiksový adaptace, DH 4.0 – pokračování, Bourne – pokračování,… čímž samozřejmě neříkám, že by si konkrétně ten Bourne svých 90% na csfd nezasloužil, nebo že by dh 4 nemohla být lepší než blížící se Sejmi je všechny, což sice není zrovna nejlepší příklad originálního filmu, ale alespoň to de vlastní cestou. Tím chci říct, že Hollywood je už tak děsně prolezlej komercí, že rači vsadí na „jistotu“ nějakým tím pokračováním, než aby zkusili něco novějšího, což mě prostě festovně dere.
Že má česká filmová scéna užší rozpětí tvořivosti nepopírám. Sme malá zemička, a tak se držíme jen v těch omezenějších žánrových mezích (zatímco v Americe je přece „odkaždého trochu“ :), který nám ale zas dou dost dobře (předesílám že Medvídka sem neviděl).
Každopádně, tohle už trošku z mezí komentářů právě k Medvídkovi trochu vybočuje, takže pokud by chtěl někdo reagovat, asi by bylo vhodnější se přesunout do diskuzního klubu, na kterej už se delší dobu docela solidně práší. 🙂
Nejnovější komentáře