Megalománie - Festival otrlého diváka vzkřísil příběh sériového vraha

functi­on loadPostViews_344081() { const el = document.getElementById(„counter-post-views-344081“); if (!el) return;fetch(„https://kritiky.cz/wp-admin/admin-ajax.php?action=get_post_views&post_id=344081“) .then(response => response.json()) .then(data => { if (data && type­of data.views !== „unde­fi­ned“) { el.textContent = „🎯 Zobrazení: “ + data.views.toLocaleString(); } else { el.textContent = „Počet zob­ra­ze­ní není dostup­ný.“; } }) .catch(() => { el.textContent = „Chyba při načí­tá­ní počtu zob­ra­ze­ní.“; }); }document.addEventListener(„DOMContentLoaded“, loadPostViews_344081); document.addEventListener(„astro:page-load“, loadPostViews_344081); // pod­po­ra fra­mewor­ků

Každoroční fes­ti­val žiž­kov­ské­ho kina Aero před­sta­vu­je nej­hor­ší mož­né fil­my, kte­ré měl kdo odva­hu shléd­nout. Letos se koná již 18. roč­ník a je pro­mí­tá­no více než 20 nově vybra­ných sním­ků. Já osob­ně měl tu čest s fil­mem Megalománie.

Hororová fan­fik­ce nava­zu­jí­cí na sku­teč­né udá­los­ti. V deva­de­sá­tých letech séri­o­vý vrah zná­mý jako Řezník z Monsu v Belgii na uli­cích nechá­val pyt­le z roz­čtvrce­ný­mi žena­mi. Jeho totož­nost je dodnes nezná­má. Režisér Karim Ouelhaj si však polo­žil otáz­ku – Co když měl potom­ky, kte­ří pokra­ču­jí v jeho odka­zu?

Nápad pro pří­běh byl zají­ma­vý, pří­běh však už tolik ne. Struktura byla zalo­že­ná na prv­ních dese­ti poměr­ně zají­ma­vých minu­tách. Potom se ode­hrá­la asi hodi­na čeho­si, co nemě­lo ani hla­vu ani patu, abychom se opět vrá­ti­li k roz­klí­čo­vá­ní prv­ních dese­ti minut. Scénáristicky byly někte­ré věty vylo­že­ně komic­ké a napros­to neza­pa­da­jí­cí do kon­tex­tu děje.

Herecké obsa­ze­ní se sklá­da­lo pře­de­vším z dvo­ji­ce Eline Schumacher a Wim Willaert, nebo­li obsa­ze­ní Upířích dení­ků po tři­ce­ti letech. Herecké výko­ny byli mís­ty dob­ré, ale typo­vě se posta­vy vůbec do role neho­di­li.

Hororová atmo­sfé­ra prak­tic­ky nee­xis­tu­je. Pokus asi o dva nevy­da­ře­né jumps­ca­ry reži­sér brzy vzdal a řekl si, že vsa­dí na vizu­ál a expli­ci­tu. Což nám při­ved­lo poto­ky umě­lé krve, ale nási­lí, kte­ré tu krev mělo plo­dit tam jak­si vůbec neby­lo, nebo bylo vel­mi neu­vě­ři­tel­né.

Závěrem tedy, Festival otr­lé­ho divá­ka nezkla­mal, pre­zen­to­va­ný sní­mek vyža­do­val vel­mi mno­ho otr­los­ti a pokud máte rádi horo­ry, kte­ré pra­cu­jí s klišé až tak špat­ně, že je to vtip­né – tenhle je ten pra­vý pro vás.

---

/* Styl pro plo­chu urče­nou k zob­ra­zo­vá­ní Pop-Upu */ #sssp-pop-up-ad { posi­ti­on: fixed; hei­ght: auto; wid­th: 100%; bac­kground: rgba(0, 0, 0, .7); bot­tom: 0; left: 0; right: 0; text-align: cen­ter; pad­ding: 2px 0; z-index: 1001; tran­si­ti­on: hei­ght 0.5s; margin:0; } /* Tlačítko pro zavře­ní rekla­my */ #sssp-pop-up-ad-close { bac­kground: rgba(0, 0, 0, 1); margin-top: -31px; posi­ti­on: abso­lu­te; top: 0; right: 0; color: #fff; cur­sor: poin­ter; font-size:14px; text-align: cen­ter; pad­ding: 8px; hei­ght: 15px; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; wid­th: 140px; box-sizing: content-box; line-height: 1; } .sssp-pop-up-ad-hide { hei­ght: 0 !impor­tant; pad­ding: 0 !impor­tant; mar­gin: 0 !impor­tant; }