Do jisté míry se stal synonymem pro horor, aby pak přesedlal na další žánry. „Muž ve stínu“ je především politickým thrillerem, napětí zde nechybí.
Roman Polanski už většinou nenatáčí filmy, které jej v minulosti tolik proslavili. Hnus, Rosemary má děťátko nebo „Ples upírů“. Na horory trochu zanevřel a věnuje se hlavně dramatům. Jeho posledním hororem je Devátá brána z roku 1999. Pravda, pak sice natočil jen dva celovečerní filmy, hlavně „Pianista“ byl úspěšný, ale rozhodně se nejedná o něco, co by se byť jen podobalo jeho hororovým začátkům. O to více jsem se těšil na „Muže ve stínu“, který měl být alespoň thrillerem, i když hlavně politickým.
Herecké obsazení slibovalo mnohé. Ewan McGregor je skvělým hercem, který už byl před téměř dvaceti lety výborný, když si zahrál v „Trainspottingu“ režiséra Dannyho Boyla. Vedle něj se pak měl objevit Pierce Brosnan, který může hrát i v pitomosti, ale díky jeho bondovskému charismatu většinou zaujme. V „Muži bez stínu“ mnoho prostoru nemá, ale když už, je na něm vidět, že si svou roli užívá a dává do ní všechno. Nejen klaďasy umí tenhle rodilý Ir, který si ve snímku zahrál Skota. Mihnou se zde ještě Tom Wilkinson („Batman začíná“), Olivia Williams („Šestý smysl“) nebo Jon Bernthal (seriál „The Walking Dead“). Pozornost se však celou dobu točí okolo Ewana McGregora.
Herec, mimochodem skotského původu, dostal za úkol ztvárnit postavu tzv. ducha. Duchem je člověk, který má za úkol napsat životopis významné osobnosti, ale přitom jeho jméno nebude nikde uvedeno. Duch prostě odvede svoji práci, dostane za ni zaplaceno a zase zmizí někam do ústraní. O nějakém naplnění se v této práci asi nedá mluvit. Peníze však většinou stojí za to, a tak jde pýcha stranou a nastoupí obyčejná dřina.
Ghost v podání Ewana McGregora je přidělen k samotnému premiérovi a má nahradit jiného ducha, který zemřel za záhadných okolností. Tajemství se prolíná celým filmem. Duch má za úkol v krátkém termínu jednoho měsíce, nakonec pouze čtrnácti dní, vytvořit knihu z materiálů, které jsou již sepsané, ale které potřebují nutně upravit, redigovat a přepsat. Do svého úkolu se pouští s vervou, ale postupem času zjišťuje, že těch tajemství je nějak moc. Ničemu příliš nepomůže, když se díky postupu ve válce premiér dostává pod ostrou kritiku, demonstrace jsou na denním pořádku, ale co víc, premiérovi může hrozit atentát.
Roman Polanski ukázal, že mu politický thriller jde, kdy ale v hlavním dění je vždy osoba, na kterou politika dopadá spíš omylem. Sám duch na začátku prohlašuje, že o politice nic neví, ale nakonec sám poznává, co je to za mašinerii, jak jsou zde vztahy propletené. Podání není špatné, Polanski má skvělý styl, ale film je místy trochu nudný, trochu dlouhý. Až poslední půl hodina je konečným rozhřešením a také asi nejzajímavější částí. Jinak oceňuji, že Polanski obsadil i v šestadevadesáti letech skvělého Eliho Wallacha.
Hodnocení: 75%
Photo © Pathé
Nejnovější komentáře