Kritiky.cz > Speciály > Kmotr III

Kmotr III

Photo © Paramount Pictures
Photo © Paramount Pictures
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Kmotr - část III je ame­ric­ký kri­mi­nál­ní film z roku 1990, kte­rý nato­čil Francis Ford Coppola pod­le scé­ná­ře napsa­né­ho spo­leč­ně s Mariem Puzem. Ve fil­mu hra­jí Al Pacino, Diane Keaton, Talia Shire, Andy García, Eli Wallach, Joe Mantegna, Bridget Fonda, George Hamilton a Sofia Coppola. Jedná se o tře­tí a posled­ní díl tri­lo­gie Kmotr. Navazuje na fil­my Kmotr (1972) a Kmotr - část II (1974) a uza­ví­rá fik­tiv­ní pří­běh Michaela Corleoneho, patri­ar­chy rodi­ny Corleonů, kte­rý se sna­ží legi­ti­mi­zo­vat své zlo­či­nec­ké impé­ri­um. Součástí fil­mu jsou také fik­tiv­ní zázna­my dvou sku­teč­ných udá­los­tí: smr­ti pape­že Jana Pavla I. v roce 1978 a papež­ské­ho ban­kov­ní­ho skan­dá­lu v letech 1981-1982, kte­ré sou­vi­se­jí s obchod­ní­mi afé­ra­mi Michaela Corleoneho.

Coppolův a Puzův zamýš­le­ný název fil­mu byl Smrt Michaela Corleoneho, což Paramount Pictures odmít­lo; Coppola pova­žu­je sérii za duo­lo­gii, při­čemž III. část slou­ží jako epi­log. Kmotr III. část zís­kal vesměs pozi­tiv­ní recen­ze, i když ne v tako­vé míře jako před­cho­zí dva fil­my; kri­ti­ci chvá­li­li Pacinův výkon a scé­nář, ale kri­ti­zo­va­li sple­ti­tý děj a výkon Sofie Coppoly.

Distribuce fil­mu se uja­la spo­leč­nost Paramount, kte­rá dis­tri­bu­o­va­la i před­cho­zí dva fil­my. Premiéru měl v Beverly Hills 20. pro­sin­ce 1990, do kin ve Spojených stá­tech se dostal na Štědrý den 25. pro­sin­ce. Vydělal 136,8 mili­o­nu dola­rů a byl nomi­no­ván na sedm Oscarů, včet­ně ceny za nej­lep­ší film. V pro­sin­ci 2020 byla u pří­le­ži­tos­ti 30. výro­čí vydá­ní původ­ní ver­ze uve­de­na do kin její pře­pra­co­va­ná ver­ze s názvem Kmotr Coda: Smrt Michaela Corleoneho.

Děj

V roce 1979 se Michaelu Corleonemu blí­ží šede­sát­ka. Sužován poci­ty viny za svůj bez­o­hled­ný vze­stup k moci, zejmé­na za to, že naří­dil vraž­du své­ho bra­t­ra Freda Corleoneho, věnu­je mili­o­ny na dob­ro­čin­né úče­ly. Michael a Kay jsou roz­ve­de­ni, jejich děti Anthony a Mary žijí s Kay. Na recep­ci po slav­nost­ním uve­de­ní do papež­ské­ho řádu ve sta­ré katedrá­le sva­té­ho Patrika na Michaelovu počest Anthony otci sdě­lí, že odchá­zí z práv­nic­ké fakul­ty a sta­ne se oper­ním pěv­cem. Kay jeho roz­hod­nu­tí pod­po­ru­je, ale Michael chce, aby Anthony nej­pr­ve dokon­čil práv­nic­ké vzdě­lá­ní; Michael nicmé­ně sou­hla­sí s tím, aby se Anthony vydal vlast­ní ces­tou. Michael a Kay pro­ži­jí nepří­jem­né setká­ní, když Kay pro­zra­dí, že ona a Anthony zna­jí prav­du o Fredově smr­ti. Na recep­ci při­jíž­dí Vincent Mancini, neman­žel­ský syn Michaelova dáv­no mrt­vé­ho bra­t­ra Sonnyho Corleoneho. Michaelova sest­ra Connie Corleoneová zaří­dí, aby Vincent urov­nal spor se svým riva­lem Joeym Zasou, ale Zasa nazve Vincenta bastar­dem a Vincent Zasu kous­ne do ucha. Michael, zne­po­ko­je­ný Vincentovou vznět­li­vou pova­hou, ale záro­veň ohro­me­ný jeho loa­ja­li­tou, sou­hla­sí se zapo­je­ním Vincenta do rodin­né­ho pod­ni­ku.

Michael ví, že šéf Vatikánské ban­ky, arci­bis­kup Gilday, nahro­ma­dil obrov­ský defi­cit, a nabíd­ne 600 mili­o­nů dola­rů výmě­nou za akcie mezi­ná­rod­ní rea­lit­ní spo­leč­nos­ti Internazionale Immobiliare, čímž by se stal jejím nej­vět­ším jed­not­li­vým akci­o­ná­řem. Podává nabíd­ku na odkou­pe­ní 25 % podí­lu Vatikánu ve spo­leč­nos­ti, čímž zís­ká kon­t­rol­ní podíl. Představenstvo Immobiliare nabíd­ku schvá­lí, čeká se na rati­fi­ka­ci pape­žem.

Don Altobello, newy­or­ský mafi­án­ský boss a Conniin kmo­tr, řek­ne Michaelovi, že jeho part­ne­ři z Komise chtě­jí mít na obcho­du s Immobiliare podíl. Michael jim zapla­tí z pro­de­je svých lasve­gaských podí­lů. Zasa nic nedo­sta­ne a pro­hlá­sí Michaela za své­ho nepří­te­le a ode­jde. Don Altobello, ujiš­ťu­jí­cí Michaela, že doká­že celou zále­ži­tost diplo­ma­tic­ky vyře­šit, odchá­zí, aby si se Zasou pro­mlu­vil. O chví­li poz­dě­ji se před kon­fe­renč­ní míst­nos­tí vzná­ší vrtu­l­ník a zaha­ju­je pal­bu. Většina šéfů je zabi­ta, ale Michael, Vincent a Michaelův body­gu­ard Al Neri unik­nou. Michael si uvě­do­mí, že Altobello je zrád­ce, a utr­pí dia­be­tic­kou mrt­vi­ci. Zatímco se Michael zota­vu­je, Vincent a Mary si začnou romá­nek, zatím­co Neri a Connie dají Vincentovi svo­le­ní k odve­tě pro­ti Zaseovi. Během pou­lič­ní slav­nos­ti Vincent Zasu zabi­je. Michael vyna­dá Vincentovi za jeho činy a trvá na tom, aby Vincent ukon­čil svůj vztah s Mary, pro­to­že jsou bra­tran­ci z prv­ní­ho kole­na a pro­to­že Vincent je v orga­ni­zo­va­ném zlo­či­nu.

Rodina odjíž­dí na Sicílii na Anthonyho oper­ní debut v Palermu v Teatro Massimo. Michael řek­ne Vincentovi, aby před­stí­ral, že pře­bě­hl od rodi­ny Corleonů, aby mohl špe­ho­vat Altobella. Altobello sezná­mí Vincenta s Liciem Lucchesim, před­se­dou Immobiliare. Michael navští­ví kar­di­ná­la Lamberta, před­po­klá­da­né­ho příští­ho pape­že, aby s ním pro­jed­nal doho­du. Lamberto Michaela pře­svěd­čí, aby se popr­vé po tři­ce­ti letech při­znal, během čehož Michael se slza­mi v očích při­zná, že si objed­nal Fredovu vraž­du. Lamberto říká, že Michael si za své hří­chy zaslou­ží trpět, ale může být vykou­pen. Uděluje mu svá­tost­né roz­hře­še­ní, čímž mu v očích Božích trva­le odpouš­tí všech­ny hří­chy z minu­los­ti. Michael zjis­tí, že obchod s Immobiliare je pro­myš­le­ný pod­vod, kte­rý zor­ga­ni­zo­va­li Lucchesi, Gilday a vati­kán­ský účet­ní Frederick Keinszig.

Vincent Michaelovi řek­ne, že Altobello najal Moscu, zku­še­né­ho zabi­já­ka, aby Michaela zavraž­dil. Mosca a jeho syn v přestro­je­ní za kně­ze zabi­jí pří­te­le rodi­ny Corleonů dona Tommasina, když se vra­cí do své vily. Zatímco Michael a Kay ces­tu­jí po Sicílii, Michael žádá Kay o odpuš­tě­ní a při­zná­va­jí si, že se stá­le milu­jí. Na Tommasinově pohřbu Michael pří­sa­há, že už nebu­de hře­šit. Po pape­žo­vě smr­ti je na jeho mís­to zvo­len kar­di­nál Lamberto, kte­rý pokor­ně při­jí­má a jako své jmé­no si zvo­lí pape­že Jana Pavla I. Následně je rati­fi­ko­vá­na doho­da s Immobiliare. Spiklenci pro­ti rati­fi­ka­ci se sna­ží zamést sto­py a Gilday nové­ho pape­že zabi­je otrá­ve­ným čajem. Michael vidí, že Vincent se změ­nil, a jme­nu­je ho novým donem rodi­ny Corleonů výmě­nou za ukon­če­ní jeho román­ku se sestře­ni­cí Marií.

Rodina zhléd­ne Antoniovo před­sta­ve­ní Cavalleria rus­ti­ca­na v Palermu, zatím­co Vincent vyko­ná svou pomstu:

-Vincentovi muži udu­sí Keinsziga a pak ho pově­sí z mos­tu, aby jeho smrt vypa­da­la jako sebe­vraž­da;

-V ope­ře dá Connie Altobellovi otrá­ve­né can­no­li a sle­du­je jeho smrt z lóže ope­ry;

-Calò, býva­lý Tommasinův body­gu­ard, pro­bod­ne Lucchesiho vlast­ní­mi brý­le­mi.

-Neri se vydá­vá do Vatikánu, kde zastře­lí Gildaye.

V ope­ře během Antoniova před­sta­ve­ní hle­da­jí tři Vincentovi muži Moscu, ale ten je pře­mů­že. Po před­sta­ve­ní na scho­dech ope­ry při odcho­du Mosca vystře­lí na Michaela a zra­ní ho; dru­há kul­ka zasáh­ne Marii a zabi­je ji. Vincent Moscu zastře­lí. Michael sví­rá Mariino tělo a kři­čí v agó­nii; scé­na se vytrá­cí a pře­chá­zí v mon­táž, v níž Michael tan­čí s Marií, se svou prv­ní ženou Apolonií a nako­nec s Kay.

O něko­lik let poz­dě­ji se postar­ší Michael, sedí­cí sám na dvo­ře vily Dona Tommasina, zhrou­tí v křes­le a pad­ne bez živo­ta k zemi.

Obsazení

  • Al Pacino jako Michael Corleone
  • Diane Keaton jako Kay Adams-Corleone
  • Talia Shire jako Connie Corleone
  • Andy García jako Vincent Corleone
  • Eli Wallach jako Don Altobello
  • Joe Mantegna jako Joey Zasa
  • George Hamilton jako B.J. Harrison
  • Bridget Fonda jako Grace Hamiltonová
  • Sofia Coppola jako Mary Corleoneová
  • Raf Vallone jako kar­di­nál Lamberto
  • Franc D’Ambrosio jako Anthony Corleone
  • Donal Donnelly jako arci­bis­kup Gilday
  • Richard Bright jako Al Neri
  • Al Martino jako Johnny Fontane
  • Helmut Berger jako Frederick Keinszig
  • Don Novello jako Dominic Abbandando
  • John Savage jako otec Andrew Hagen
  • Franco Citti jako Calò
  • Mario Donatone jako Mosca
  • Vittorio Duse jako Don Tommasino
  • Enzo Robutti jako Don Licio Lucchesi
  • Michele Russo jako Spara
  • Robert Cicchini jako Lou Pennino
  • Rogerio Miranda jako Armand
  • Carlos Miranda jako Francesco
  • Vito Antuofermo jako Anthony Squigliaro
  • Mickey Knox jako Marty Parisi
  • Jeannie Linero jako Lucy Mancini
  • Carmine Caridi jako Albert Volpe
  • Don Costello jako Frank Romano
  • Al Ruscio jako Leo Cuneo
  • Rick Aviles jako Maska č. 1
  • Michael Bowen jako Maska č. 2
  • John Abineri jako Hamilton Banker
  • Marino Masé jako Lupo
  • Dado Ruspoli jako Vanni
  • Valeria Sabel jako Sestra Vincenza
  • Remo Remotti jako Kardinál Sistine
  • Anthony Guidera jako Anthony, těles­ný stráž­ce
  • Jessica DiCicco jako dítě
  • Catherine Scorsese jako žena v kavár­ně
  • Willie Brown jako stra­nic­ký poli­tik
  • David Hume Kennerly jako stra­nic­ký foto­graf
  • Simonetta Stefanelli jako Apollonia Vitelli-Corleone (archiv­ní zábě­ry)
  • Frank Albanese jako vel­ký mar­šál v katedrá­le sv. Gennara (bez titul­ků)
  • Sal Borgese jako Lucchesiho dveř­ní stráž (bez titul­ků)
  • John Cazale jako Fredo Corleone (archiv­ní zábě­ry) (bez titul­ků)
  • Anton Coppola jako diri­gent „Cavalleria Rusticana“ (bez titul­ků)
  • Carmine Coppola jako kapel­ník (bez titul­ků)
  • Gia Coppola jako Connieho vnuč­ka (bez titul­ků)
  • Ron Jeremy jako muž žvý­ka­jí­cí párát­ko v davu (bez titul­ků)

Produkce

Coppola měl pocit, že prv­ní dva fil­my vyprá­vě­ly kom­plet­ní cor­le­on­skou ságu. Třetí část zamýš­lel jako epi­log k prv­ním dvě­ma fil­mům. Tíživá finanč­ní situ­a­ce způ­so­be­ná původ­ně neú­spě­chem fil­mu Jeden z nej­srd­ce (1982) ho při­mě­la při­jmout nabíd­ku spo­leč­nos­ti Paramount na nato­če­ní tře­tí­ho dílu. Coppola a Puzo dáva­li před­nost názvu Smrt Michaela Corleoneho, ale ten byl pro Paramount Pictures nepři­ja­tel­ný.

Al Pacino, Diane Keaton a Talia Shire si zopa­ko­va­li své role z prv­ních dvou fil­mů. Podle Coppolova audi­o­ko­men­tá­ře k fil­mu na DVD The Godfather Collection se Robert Duvall odmí­tl zúčast­nit, pokud nedo­sta­ne srov­na­tel­ný plat jako Pacino. V roce 2004 Duvall v pořa­du 60 Minutes na sta­ni­ci CBS řekl: „Kdyby Pacinovi zapla­ti­li dva­krát tolik co mně, tak je to v pořád­ku, ale ne tři­krát nebo čty­ři­krát, což udě­la­li“. Když Duvall od fil­mu odstou­pil, Coppola pře­psal scé­nář tak, že Tom Hagen zemřel ješ­tě před začát­kem pří­bě­hu, a vytvo­řil posta­vu B. J. Harrisona, kte­ré­ho hrál George Hamilton, aby v pří­bě­hu nahra­dil posta­vu Hagena. Coppola pro­hlá­sil, že se mu film zdá neú­pl­ný „bez účas­ti [Roberta] Duvalla“. Podle Coppoly, kdy­by Duvall sou­hla­sil s účas­tí ve fil­mu, posta­va Hagena by se význam­ně podí­le­la na říze­ní Corleonových cha­ri­ta­tiv­ních orga­ni­za­cí. Duvall v roz­ho­vo­ru z roku 2010 potvr­dil, že své­ho roz­hod­nu­tí odmít­nout roli nikdy neli­to­val.

První návrh scé­ná­ře napsal Dean Riesner v roce 1979 pod­le povíd­ky Maria Puza. Tento scé­nář se sou­stře­dil na syna Michaela Corleoneho, Anthonyho, námoř­ní­ho důstoj­ní­ka pra­cu­jí­cí­ho pro CIA, a na zapo­je­ní rodi­ny Corleoneových do spik­nu­tí s cílem zavraž­dit stře­do­a­me­ric­ké­ho dik­tá­to­ra. Téměř žád­ný z prv­ků toho­to rané­ho scé­ná­ře se nepře­ne­sl do koneč­né­ho fil­mu, ale jed­na scé­na z fil­mu - ve kte­ré se dva muži vlou­pa­jí do Vincentova domu - exis­tu­je v Riesnerově před­lo­ze a je téměř nezmě­ně­ná.

Julia Roberts byla původ­ně obsa­ze­na do role Mary, ale kvů­li kon­flik­tům s roz­vrhem od ní odstou­pi­la. Roli chtě­la hrát Madonna, ale Coppolovi se zdá­lo, že je na roli pří­liš sta­rá. Rebecca Schaeffer se měla zúčast­nit kon­kur­zu, ale byla zavraž­dě­na posed­lým fanouš­kem. Winona Ryder na posled­ní chví­li z fil­mu odstou­pi­la kvů­li ner­vo­vé­mu vyčer­pá­ní. Roli dce­ry Michaela Corleoneho nako­nec dosta­la reži­sé­ro­va dce­ra Sofia Coppola. Její vel­mi kri­ti­zo­va­ný výkon vedl k tomu, že její otec byl obvi­něn z pro­tek­ce, což Coppola v komen­tá­ři popí­rá a tvr­dí, že pod­le jeho názo­ru kri­ti­ci, „počí­na­je člán­kem ve Vanity Fair“, „vyu­ží­va­li [mou] dce­ru k úto­kům na mě“, což pova­žu­je za iro­nic­ké ve svět­le rozuz­le­ní fil­mu, kdy Mary zapla­tí nej­vyš­ší cenu za hří­chy své­ho otce.

Jako nemluv­ně hrá­la Sofia Coppola malé­ho synov­ce Michaela Corleoneho ve fil­mu Kmotr, a to během vrchol­né mon­tá­že křtu a vraž­dy na kon­ci toho­to fil­mu (Sofia Coppola se obje­vi­la také ve fil­mu Kmotr - část II, jako malé při­stě­ho­va­lec­ké dítě ve scé­ně, kdy deví­ti­le­tý Vito Corleone při­plou­vá par­ní­kem na Ellis Island). Postavu Michaelovy sest­ry Connie hra­je sest­ra Francise Forda Coppoly, Talia Shire. Mezi dal­ší Coppolovy pří­buz­né, kte­ří se ve fil­mu obje­vi­li, pat­ří reži­sé­ro­va mat­ka, otec (kte­rý napsal a diri­go­val vět­ši­nu hud­by ve fil­mu), strýc a vnuč­ka Gia.

Prvotní natá­če­ní mělo začít 15. lis­to­pa­du 1989, ale datum začát­ku bylo posu­nu­to na 27. lis­to­pa­du. Natáčení pokra­čo­va­lo po vět­ši­nu roku 1990.

Hudba

Soundtrack k fil­mu zís­kal nomi­na­ci na Zlatý gló­bus za nej­lep­ší hud­bu. Milostné téma fil­mu, „Promise Me You’ll Remember“ (s podti­tu­lem „Milostné téma z Kmotra III. část“), kte­ré nazpí­val Harry Connick, Jr, zís­kal nomi­na­ci na Oscara a Zlatý gló­bus za nej­lep­ší píseň.

Al Martino, kte­rý ve fil­mech Kmotr a Kmotr - část III ztvár­nil Johnnyho Fontanea, zpí­vá píseň „To Each His Own“.

Vydání

Film dis­tri­bu­o­va­la spo­leč­nost Paramount Pictures, pre­mi­é­ru měl v Beverly Hills 20. pro­sin­ce 1990 a do kin ve Spojených stá­tech byl uve­den 25. pro­sin­ce.

Alternativní verze

Pro vydá­ní fil­mu na domá­cím videu v roce 1991 jej Coppola zno­vu sestří­hal a při­dal 9 minut vyma­za­ných zábě­rů, tak­že jeho sto­páž čini­la 170 minut. Tento sestřih byl původ­ně vydán na VHS & laser­dis­ku a byl inze­ro­ván jako „Final Director’s Cut“. Byla to jedi­ná ver­ze fil­mu dostup­ná na domá­cím videu až do roku 2020. Původní kinostřih byl na domá­cím videu vydán v roce 2022, a to exklu­ziv­ně jako sou­část The Godfather Trilogy 4K Boxset.

Kmotrovská kodifikace: Smrt Michaela Corleoneho (2020)

K 30. výro­čí fil­mu měla 4. pro­sin­ce 2020 ome­ze­nou pre­mi­é­ru v kinech pře­stří­ha­ná ver­ze fil­mu s názvem Kmotr Coda: Smrt Michaela Corleoneho, po níž 8. pro­sin­ce násle­do­va­lo digi­tál­ní vydá­ní a vydá­ní na Blu-ray. Coppolův sestřih z roku 2020 obsa­hu­je změ­ny na začát­ku i na kon­ci fil­mu a někte­ré nově sestří­ha­né scé­ny a hudeb­ní pod­kre­sy. Celková sto­páž této ver­ze je 158 minut.

Coppola uve­dl, že pře­pra­co­va­ná ver­ze z roku 2020 je ta, kte­rou si s Puzem původ­ně před­sta­vo­va­li, a že „obha­ju­je“ jeho posta­ve­ní v tri­lo­gii Kmotr, stej­ně jako výkon jeho dce­ry Sofie. Pacino i Keaton dali sou­hlas s pře­pra­co­va­ným fil­mem a ozna­či­li ho za zlep­še­ní opro­ti původ­ní­mu fil­mu.

Recepce a odkaz

Box office

Kmotři III. část vydě­la­li ve Spojených stá­tech a Kanadě 66,7 mili­o­nu dola­rů a 70 mili­o­nů dolarů.1 mili­o­nu dola­rů v ostat­ních teri­to­ri­ích, cel­kem tedy 136,8 mili­o­nu dola­rů celo­svě­to­vě, při pro­dukč­ním roz­počtu 54 mili­o­nů dola­rů.

Film byl uve­den v 1 901 kinech a během úvod­ní­ho víken­du vydě­lal 19,6 mili­o­nu dola­rů, čímž se umís­til na dru­hém mís­tě za fil­mem Sám doma. Na Štědrý den pak vydě­lal cel­kem 6 mili­o­nů dola­rů, což bylo v té době nej­ví­ce. Tento rekord film držel sedm let až do roku 1997, kdy jej pře­ko­nal Titanic. Za dru­hý víkend vydě­lal 8,3 mili­o­nu dola­rů a skon­čil tře­tí.

Při uve­de­ní pře­pra­co­va­né ver­ze Kmotr Coda: Smrt Michaela Corleoneho v pro­sin­ci 2020 vydě­lal 52 000 dola­rů ze 179 kin. Celkem film vydě­lal 95 000 dola­rů na domá­cím trhu a 71 000 dola­rů na čtyřech mezi­ná­rod­ních trzích.

Ohlasy kritiky

Původní film (1990)

Běžná kri­ti­ka tře­tí čás­ti Kmotra se zamě­ři­la na herec­ký výkon Sofie Coppoly, sple­ti­tý děj a nedo­sta­teč­nost fil­mu jako „samo­stat­né­ho“ pří­bě­hu. Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes si film drží hod­no­ce­ní 67 na zákla­dě 67 recen­zí s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 6,40/10. Kritický kon­sen­zus na této strán­ce zní: „Závěrečný díl ságy Kmotr při­po­mí­ná sílu svých před­chůd­ců, když jde čis­tě o věc, ale neu­spo­ko­ji­vé herec­ké výko­ny a zma­te­ná tona­li­ta při­ná­še­jí men­ší uza­vře­ní pří­bě­hu Corleonových.“ Metacritic při­řa­dil fil­mu na zákla­dě hod­no­ce­ní 19 kri­ti­ků váže­ný prů­měr 60 bodů ze 100, což zna­me­ná „smí­še­né nebo prů­měr­né hod­no­ce­ní“. Diváci v den pre­mi­é­ry dota­zo­va­ní spo­leč­nos­tí CinemaScore udě­li­li fil­mu prů­měr­nou znám­ku „B “ na stup­ni­ci od A do F.

Roger Ebert ve své recen­zi uve­dl, že „není ani mož­né pocho­pit ten­to film bez zna­los­ti prv­ních dvou dílů“. Přesto Ebert napsal nad­še­nou recen­zi a udě­lil fil­mu tři a půl hvěz­dič­ky, což je lep­ší hod­no­ce­ní, než jaké původ­ně udě­lil Kmotrovi II. část (ve svém novém hod­no­ce­ní z roku 2008 udě­lil Kmotrovi II. část čty­ři hvěz­dič­ky a zařa­dil ho do své­ho sezna­mu skvě­lých fil­mů). Obhajoval také obsa­ze­ní Sofie Coppolové, kte­rá pod­le něj neby­la špat­ně obsa­ze­na: „Nelze před­ví­dat, jaký výkon by Francis Ford Coppola zís­kal od Winony Ryderové, zku­še­né a talen­to­va­né mla­dé hereč­ky, kte­rá měla původ­ně tuto roli hrát. Myslím si však, že Sofia Coppolová při­ná­ší do Mary Corleone svou vlast­ní kva­li­tu. Určitou upřím­nou zra­ni­tel­nost a jed­no­du­chost, kte­ré se pod­le mě k této roli hodí a jsou správ­né.“

Ebertův kole­ga Gene Siskel film rov­něž vyso­ce oce­nil a zařa­dil ho na desá­té mís­to ve svém žeb­říč­ku dese­ti nej­lep­ších fil­mů roku 1990. Siskel uznal, že závěr je nej­slab­ší čás­tí fil­mu, a jako vel­mi špat­ný ozna­čil Al Pacinův make-up. Řekl také: „[Dalším] pro­blé­mem je obsa­ze­ní Sofie Coppolové, kte­rá se zde herec­ky vymy­ká. Má být milost­ným zájmem Andyho Garcii, ale žád­né jis­kry mezi nimi nelé­ta­jí. Je spíš jako její chů­va.“ V reak­ci na Ebertovu obha­jo­bu Coppolové Siskel řekl: „Vím, co říká­te o tom, že je tak tro­chu při­ro­ze­ná a není to naleš­tě­ná sex­bom­ba, a to by bylo špat­ně. Ve fil­mu je jeden, foto­graf, kte­rý se o tuto roli sta­rá, ale záro­veň si mys­lím, že není vysvět­le­no, proč na ni [Vincent] vlast­ně při­šel, leda­že by ten chlap byl ten nej­pro­dej­něj­ší, nej­zba­bě­lej­ší, ale podí­vej­te se, s kým si hra­je. Zahrává si s dce­rou kmo­t­ra.“

Leonard Maltin, kte­rý fil­mu udě­lil tři body ze čtyř, uve­dl, že je „mis­trov­sky odvy­prá­vě­ný“, ale že obsa­ze­ní Sofie Coppoly bylo „téměř osu­do­vou chy­bou“. James Berardinelli hod­no­til film klad­ně a udě­lil mu tři a půl. John Simon z National Review film popsal jako „nud­nou sna­hu vybi­čo­vat staré­ho hro­cha k akci“.

Rekonstruovaná verze (2020)

Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes si rekon­stru­o­va­ná ver­ze s názvem The Godfather Coda: The Death of Michael Corleone drží na zákla­dě 57 recen­zí hod­no­ce­ní 86 s prů­měr­nou znám­kou 7,50/10. Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes se film těší vel­ké­mu zájmu divá­ků. Shoda kri­ti­ků na webu zní: „Kmotr, Coda: Smrt Michaela Corleoneho vta­hu­je divá­ky zpět do epic­ké gan­gs­ter­ské ságy Francise Forda Coppoly díky čer­s­tvě - byť mír­ně - sestří­ha­né ver­zi její­ho závě­reč­né­ho dílu.“ Na ser­ve­ru Metacritic bylo fil­mu na zákla­dě 14 recen­zí při­dě­le­no váže­né prů­měr­né skó­re 76 bodů ze 100, což zna­me­ná „obec­ně pří­z­ni­vé hod­no­ce­ní“.

Petr Bradshaw napsal pro deník The Guardian tři hvěz­dič­ky z pěti a uve­dl: „Nejsem si jis­tý, jak moc, pokud vůbec něco, Coppolova ree­di­ce fil­mu pro­spě­la, ale sto­jí za to se na ni podí­vat“. Owen Gleiberman z Variety pro­hlá­sil: „Tady je novin­ka a stá­le mír­ný skan­dál: Je to ten samý zatra­ce­ný film. Nepřeháním, oprav­du je. Jedinou výraz­nou změ­nou je nová úvod­ní scé­na.“ David Ehrlich napsal pro IndieWire: „Ale když bylo ozná­me­no, že [Coppola] nevy­hnu­tel­ně sesta­vil nový sestřih své­ho nej­slav­něj­ší­ho cause célèbre a pře­křtil ho názvem, kte­rý pro film vždyc­ky chtěl... nesna­žil se ho ani tak udě­lat „lep­ším“, jako spíš posu­nout jeho mís­to v ději­nách a pře­for­mu­lo­vat sní­mek ani ne tak jako tře­tí část chyb­né tri­lo­gie, jako spíš jako post­scrip­tum legen­dár­ní dyá­dy.“

Ocenění

Ačkoli byl film při­jat roz­po­ru­pl­ně, byl nomi­no­ván na sedm Oscarů, včet­ně ceny za nej­lep­ší film, režii, nej­lep­ší­ho her­ce ve ved­lej­ší roli (Andy García), nej­lep­ší kame­ru, nej­lep­ší střih, nej­lep­ší výtvar­nou režii - deko­ra­ce (Dean Tavoularis, Gary Fettis), nej­lep­ší hud­bu, píseň (pro Carmina Coppolu a Johna Bettise za „Promise Me You’ll Remember“). Jedná se o jedi­ný film z této série, za kte­rý nebyl Al Pacino nomi­no­ván na Oscara (za Kmotra byl nomi­no­ván za nej­lep­ší­ho her­ce ve ved­lej­ší roli a za Kmotra II. část za nej­lep­ší­ho her­ce). Je to jedi­ný film z tri­lo­gie, kte­rý nezís­kal cenu za nej­lep­ší film ani žád­né­ho jiné­ho Oscara, a také jedi­ný film z tri­lo­gie, kte­rý nebyl vybrán k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru USA od roku 2022. Spolu s Pánem prs­te­nů se tri­lo­gie Kmotr dělí o to vyzna­me­ná­ní, že všech­ny její díly byly nomi­no­vá­ny na cenu za nej­lep­ší film.

Film byl také sedm­krát nomi­no­ván na Zlatý gló­bus, ale nezís­kal ho. Sofia Coppola zís­ka­la dvě Zlaté mali­ny za nej­hor­ší hereč­ku ve ved­lej­ší roli i za nej­hor­ší novou hvězdu.

Historické pozadí

Části fil­mu jsou vel­mi vol­ně zalo­že­ny na sku­teč­ných his­to­ric­kých udá­los­tech týka­jí­cích se kon­ce pon­ti­fi­ká­tu pape­že Pavla VI., vel­mi krát­ké­ho půso­be­ní pape­že Jana Pavla I. v roce 1978 a pádu Banco Ambrosiano v roce 1982. Stejně jako posta­va kar­di­ná­la Lamberta, kte­rý se sta­ne Janem Pavlem I., i his­to­ric­ký Jan Pavel I., Albino Luciani, vlá­dl jen vel­mi krát­ce, než byl nale­zen mrt­vý ve své poste­li.

Novinář David Yallop tvr­dí, že Luciani plá­no­val refor­mu vati­kán­ských finan­cí a že zemřel otra­vou; tato tvr­ze­ní se ve fil­mu odrá­ží. Yallop také uvá­dí jako pode­zře­lé­ho arci­bis­ku­pa Paula Marcinkuse, kte­rý byl šéfem vati­kán­ské ban­ky, stej­ně jako posta­va arci­bis­ku­pa Gildaye ve fil­mu. Zatímco však Marcinkus byl zná­mý svou sval­na­tou posta­vou a chi­cagským půvo­dem, Gilday je mír­ný Ir. Tato posta­va také vyvo­la­la srov­ná­ní s kar­di­ná­lem Giuseppem Capriem, neboť ten měl v při­bliž­ném obdo­bí, v němž se film ode­hrá­vá, na sta­ros­ti vati­kán­ské finan­ce.

Postava Fredericka Keinsziga, švý­car­ské­ho ban­ké­ře, kte­rý je zavraž­děn a pone­chán viset pod mos­tem, odrá­ží osud (a fyzic­ký vzhled) Roberta Calviho, ital­ské­ho šéfa Banco Ambrosiano, kte­rý byl v roce 1982 nale­zen obě­še­ný pod mos­tem Blackfriars Bridge v Londýně (ačko­li zpo­čát­ku neby­lo jas­né, zda šlo o sebe­vraž­du nebo vraž­du, v roce 2002 sou­dy v Londýně roz­hod­ly o dru­hé vari­an­tě). Jméno „Keinszig“ je pře­vza­to od Manuely Kleinszigové, pří­tel­ky­ně Flavia Carboneho, kte­rý byl v roce 2005 obvi­něn jako jeden z Calviho vra­hů.

Zrušené pokračování

Po reak­ci na tře­tí díl Coppola uve­dl, že se dis­ku­to­va­lo o myš­len­ce čtvr­té­ho fil­mu, ale Mario Puzo zemřel dří­ve, než ho sta­či­li napsat. Potenciální scé­nář, vyprá­vě­ný podob­ným způ­so­bem jako dru­hý díl, měl zahr­no­vat De Nira, kte­rý by si zopa­ko­val svou roli mlad­ší­ho Vita Corleoneho ve 30. letech 20. sto­le­tí; Leonardo DiCaprio měl ztvár­nit mla­dé­ho Sonnyho Corleoneho, kte­rý zís­ká poli­tic­kou moc rodi­ny Corleone; García jako Vincent Corleone v 80. letech 20. sto­le­tí, kte­rý vede rodin­ný pod­nik během dese­ti let niči­vé vál­ky, pro­ná­sle­do­ván smr­tí své sestře­ni­ce Marie a nako­nec ztra­tí respekt a moc rodi­ny. García od té doby tvr­dí, že scé­nář fil­mu byl téměř rea­li­zo­ván.

Puzova část poten­ci­ál­ní­ho pokra­čo­vá­ní, pojed­ná­va­jí­cí o rodi­ně Corleonů na počát­ku 30. let, byla nako­nec roz­ší­ře­na do romá­nu Edwarda Falca a vydá­na v roce 2012 pod názvem Rodina Corleonů. Společnost Paramount zaža­lo­va­la Puzovu pozůsta­lost, aby vydá­ní romá­nu zabrá­ni­la, což vyvo­la­lo pro­ti­ža­lo­bu ze stra­ny pozůsta­los­ti, kte­rá tvr­di­la, že došlo k poru­še­ní smlou­vy. Studio a pozůsta­lost násled­ně žalo­by urov­na­ly, což umož­ni­lo vydá­ní kni­hy, ale stu­dio si pone­cha­lo prá­va na pří­pad­né budou­cí fil­my.


Zdroj: Anglická Wikipedie


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,81775 s | počet dotazů: 253 | paměť: 72876 KB. | 18.04.2024 - 21:15:52