NedotknutelnC3ADrecenzefilmu
Nezaměstnaný bývalý trestanec Dell (Kevin Hart) se náhodou nachomýtne při pohovoru na pracovní pozici osobního asistenta ochrnutého multimilionáře Phillipa (Bryan Cranston) a práci navzdory nedostatku kvalifikace získá. Přestože jsou oba muži každý z jiného světa, začnou se z nich stávat nejlepší přátelé…
Pravděpodobně je vám tato zápletka povědomá a není divu – pochází totiž z francouzského filmu Nedotknutelní z roku 2011, přičemž film Nedotknutelní, který nyní vstupuje do kin, je jeho americký remake. Původní verze je mimochodem mezi českými diváky nesmírně oblíbená a až absurdně ceněná (na ČSFD jde momentálně o osmý nejlépe hodnocený film všech dob), zatímco jeho zámořská verze sklízí nemalou porci hněvu už z principu za to, že si ignorantní Američané, neschopní číst titulky a snažící se akorát vydojit peníze z popularity původního snímku, vůbec dovolili natočit vlastní předělávku. Přičemž je to celé nesmysl, protože nové Nedotknutelné takto odmítavě hodnotí i lidé, kteří je dosud neviděli, nehledě na to, že americké remaky se natáčí už desítky let a že tento navíc není tak špatný, aby si zasloužil tak tvrdě odsoudit.
On ani ten francouzský originál nebyl kdovíjaký zázrak – byla to taková naivní humanistická pohádka natočená podle jednoduché šablony, na jejímž základu vznikla celá řada (i hollywoodských) filmů. Zároveň šlo ale o veselou, vtipnou, hřejivou, slušně natočenou, skvěle zahranou a obecně velmi příjemnou komedii s pozitivním nábojem, u níž se nedá divit tomu, že se lidem hodně líbí. (Ale osmý nejlepší film všech dob, to jako vážně?) Americká verze je v podstatě stejná, akorát už není tolik vtipná, za což může zaprvé vyloženě průměrná a rutinní režie Neila Burgera (Iluzionista, Všemocný) a zadruhé ta skutečnost, že prakticky všechny vtipy, které se v nových Nedotknutelných vyskytují, zazněly už v jeho francouzském předchůdci.
Skutečně jde o předělávku natolik věrnou, že opisuje bez jakýchkoli větších změn nejen většinu zápletky (pouze vyústění některých linií je trochu jiné), ale i jednotlivé komické situace, včetně scény, kdy Dell svého zaměstnavatele holí a testuje různé varianty úprav jeho vousu a kníru, nebo pasáže, v níž Dell namaluje obraz, jenž je následně prodán za velké peníze coby umělecké dílo. Vtipné je, že stejně jako v původních Nedotknutelných, natočených podle skutečné události, jsou i zde hlavní hrdinové běloch a černoch, přičemž jejich reálné předobrazy mají k černé barvě kůže oba daleko…
Bryan Cranston je jinak obvykle dobrý a i Kevin Hart hraje příjemně a umírněně, přičemž se ku prospěchu věci velmi snaží nekřenit a nešklebit (což v jiných filmech obvykle dělá). Jejich postavy jsou nicméně poněkud stereotypní a vedlejší postavy ještě víc (mimo jiné Nicole Kidman), což je další věc, s níž se film shoduje se svým osm let starým předchůdcem. A i tady prakticky vůbec nevychází jakékoli pokusy o dojímání diváků nebo poskytování sociálního komentáře a navíc i ten pocit hřejivosti a optimismu se nedostavuje v takové míře.
Takže původní Nedotknutelní byli sice lepší a vtipnější, ale to ještě z jejich americké předělávky, která je akorát obyčejně průměrná, nedělá nějaký příšerně nepodařený škvár. Jen jde o poněkud zbytečnou záležitost pro ty, kteří znají francouzskou verzi, protože ta americká je trochu slabší ve všech ohledech a nenabízí nic nového navíc, co by vyloženě stálo za to zmínit.
Podívejte se na hodnocení Nedotknutelní na Kinoboxu.
Nechceš zde reklamu napořád jen za 50 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Odebírat
Přihlášení
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější komentáře