Opuštěný dům - i staré zdi mohou ukrývat něco nového...

Odunm

Hledáte sil­ný pří­běh se zají­ma­vou záplet­kou? Máte rádi pří­běhy z oblas­ti rea­lit? Milujete romá­ny Mirky Skočílkové? Tak prá­vě vám je urče­na novin­ka, jenž vyda­la Euromedia Group, a.s. a jme­nu­je se Opuštěný dům. 

Anna je rea­lit­ní mak­léř­ka a neu­stá­le ji dohá­ní minu­lost. Se svou rodi­nou nemá dob­ré vzta­hy, trá­ví hod­ně času v prá­ci a její nej­vět­ší koní­ček je foce­ní. Při jed­né pro­cház­ce obje­ví sta­rou vilu, kte­rá ji napros­to uča­ru­je. Je opře­de­na mno­ha tajem­ství­mi a záha­da­mi, kte­ré Anna postup­ně roz­plé­tá jako klubíč­ko. Seznámí se s jejím maji­te­lem, kte­rý je také jed­na vel­ká záha­da, ale záro­veň ji něčím při­ta­hu­je. Dokáže Anna vyře­šit záha­du jed­né opuš­tě­né vily? Co vše skrý­vá její maji­tel ve svém srd­ci? Tak to už se nech­te pře­kva­pit a pusť­te se do čte­ní. Určitě bude­te pře­kva­pe­ni, jak vám román uča­ru­je.

Román se mně oprav­du líbil a nesmír­ně mě zau­jal. Je roz­dě­len na 7 kapi­tol, má cel­kem 360 stran. Na titul­ní strán­ce je vila a ved­le ní krás­né pod­zim­ní stro­my i opa­da­né lis­tí. Ideální pří­běh na dlou­hé lis­to­pa­do­vé veče­ry. Na prv­ní pohled zdán­li­vě jed­no­du­chá záplet­ka, kte­rá neče­ka­ně vyvr­cho­lí. Opravdu jsem neče­ka­la, že román tak­to skon­čí. Romány Mirky Skočílkové mám moc ráda a těším se na její dal­ší počin. Kniha se čte veli­ce dob­ře a dopo­ru­čím ji všem milov­ní­kům sil­ných pří­bě­hů.

Ukázka z kni­hy:

„Víte, že v tom domě stra­ší?“ oslo­ví mě zne­na­dá­ní malá hol­čič­ka. Před chví­lí si s kama­rád­kou a dal­ším chlap­cem hrá­la v lis­tí.

„Opravdu?“ usmě­ji se na ni, nasa­dím udi­ve­ný výraz a polo­žím si ruce i s foťá­kem do klí­na. Se zau­je­tím sle­du­ji ‚jak rych­le mění gri­ma­sy. Světlé kudr­na­té vla­sy jí nepo­sluš­ně vyku­ku­jí zpod bavl­ně­né čepi­ce s obráz­kem kočič­ky. Je krás­ná. Odhaduji, že by jí moh­lo být kolem osmi let. Zaujaly mě její dlou­hé řasy a vel­ké kula­té oči. Kamarádka i kama­rád budou stej­ně sta­ří. Nikde ale nevi­dím jejich mat­ky.

„Babička říka­la, že tam kdy­si dáv­no něko­ho zamor­do­va­li,“ vyhrk­ne chla­pec pře­kot­ně a při­sed­ne si ved­le mě na lavič­ku.

„Nene, Páťo, moje mam­ka říka­la, že tam něja­ké rodi­ně umře­ly děti a nikdo neví proč,“ pře se s ním kama­rád­ka, jako by to byla otáz­ka živo­ta a smr­ti. „A teď tam jsou děti v noci sly­šet, jak plá­čou.“

„Moje babič­ka vyprá­vě­la, že tam stra­ší duch něja­ké­ho chla­pa. O dětech neří­ka­la vůbec nic!“ nedá se chla­pec. „V noci tam cho­dí se svět­lem a je u toho úpl­ně zti­cha. Rozhodně nebu­lí.“

Několik slov o autor­ce:

Mirka Skočilková se naro­di­la v roce 1982 ve Vysokém Mýtě, ale vyrost­la v Luži. Dnes žije ve Skutči. Vystudovala na Přírodovědecké fakul­tě Univerzity Palackého v Olomouci mate­ma­ti­ku a geo­gra­fii a v sou­čas­nos­ti učí na Střední peda­go­gic­ké ško­le v Litomyšli. Ráda čte, ces­tu­je, v zimě lyžu­je, v létě jez­dí na kole a má dvě děti.

Během roku se věnu­je hlav­ně mate­ma­ti­ce a sou­vi­se­jí­cím akti­vi­tám a psa­ní belet­rie je pro ni nut­ný relax, jímž doko­na­le vyva­žu­je tu část živo­ta, kte­rá je vypl­ně­na čís­ly. V roce 2019 debu­to­va­la Violkou, o rok poz­dě­ji ji v nakla­da­tel­ství Ikar vyšel dru­hý román Kdo věří na zázra­ky.

• Autor: Mirka Skočilková
• Žánr: román pro ženy
• Vydáno: 2021, Euromedia Group, a.s. - Ikar, Praha
• Počet stran: 360
• Vazba kni­hy: pev­ná s papí­ro­vým oba­lem
• ISBN: 978-80-249-4543-9

• Náhledová fot­ka od den­dok­to­or z Pixabay
• Fotka kni­hy: Euromedia Group, a.s. - Ikar