(zatím nehodnoceno)
Loading...Film popisuje neuvěřitelný příběh boje Davida s Goliášem, kdy se parta amatérských investorů na internetu rozhodla během pandemie COVID-19 ukázat, jak je burza na Wall Street křehká, a organizovaně začala navyšovat hodnotu společnosti GameStop (ano, obchod s videohrami), až se z ní stala nejúspěšnější společnost na světě. V důsledku toho utrpěly významné hedgeové fondy a nezávislí short selleři zničující finanční ztrátu....
Film Já, Tonya o kontroverzní bruslařce Tonye Hardingové, seriál Pam a Tommy o kontroverzní sexuální nahrávce Pamely Anderson a jejího manžela Tommym Lee, či Mike o životě a kariéře kontroverzního boxera Mike Tysona. Craig Gillespie (mimo jiné režisér Cruelly s Emmou Stone v hlavní roli) jakoby v posledních letech směřoval svojí tvorbu směrem skutečných příběhů, které jsou i díky kontroverzím velmi divoké a přitažené za vlasy, kdy se vlastně těžko věří tomu, že se skutečně zakládají na skutečných událostech. Příběh z počátku této dekády o tom, jak se GameStop náhle stal jedničkou na trhu akcií a lidé z Wall Street najednou měli těžké spaní, se tak snadno zdá jako ideální terč právě pro zmíněného Gillespieho. Skrze příběh o akciích již nyní dochází ke srovnávání s Vlkem z Wall Street Martina Scorseseho nebo Sázkou na nejistotu Adama McKaye, ani v případě Gillespieho novinky poté rozhodně nechybí výrazné herecké obsazení. Paul Dano, Seth Rogen, Peter Davidison, Gillespieho očividný oblíbenec Sebastian Stan či Vincent D´Onofrio jsou jen tak pouze některé herecké tváře tohoto jistě zajímavého filmu.
Gillespie tentokrát nerekonstruuje dekády staré události, ale události z roku 2020 a 2021. V rámci filmu je tak využito několik starých příspěvků ze sociálních sítí (nechybí ani česká stopa), dochází k rekonstrukcím skutečných televizních záznamů, a věrohodnému převyprávění skutečného příběhu. Kauza GameStop je relativně pořád čerstvá a film vlastně dvakrát nepřináší nic nového v případě, že již o ní člověk byl v obraze. Pokud se navíc divák dvakrát neorientuje v tom, jak funguje obchodování s akciemi, Peníze těch tupců ho pravděpodobně do velké míry nechají tápat. Chybí Matthew McConaughey, který mezi řečmi o masturbaci mluví o pravidlech fungování obchodáni i Margot Robbie ve vaně. Film má i díky skromné délce (104 minut) kvalitní tempo a sympaticky díky tomu utíká, skutečně je ovšem pravděpodobné, že někteří diváci jednoduše budou tápat v tom, co se to vlastně celou dobu na onom trhu děje, jak to celé funguje, a co například znamená slovo „shorting.´´ A nepomůže tomu nespočet videí z Tik Toku a meme, které čerpají z nejedné filmové klasiky.
Scénář dvojice Lauren Schuker Blum a Rebeccy Angelo založen na románu The Antisocial Network Bena Mezricha (jeho román The Accidental Billonaires již sloužil jako předloha ke snímku Sociální Síť Davida Finchera o založení Facebooku), v podstatě vypraví další příběh o honbě za splněním amerického snu. Keith Gill v podání Paula Dena se v podstatě guru v oboru obchodu s akciemi pro několik outsiderů. Někteří jsou zadluženi kvůli studiu nebo složité rodinné situaci, někteří žijí na samém dne sociálního života, všechny z nich začne hnát právě ukázka toho, že Gill dle všeho nemele do prázdna a nepravděpodobně se z GameStopu skutečně může na obchodu s akciemi stát jednička na trhu. Film je rozhodně sympatický v tom ohledu, že zvládne ze zdánlivě bizarního a vlastně kdovíjak nepříliš složitého příběhu skutečně vymačkat po celou dobu zábavný koktejl, který zvládá tak nějak pracovat s emocemi, pozadím celé kauzy i očividnou formou rýpnutí do vyšších vrstev.
Peníze těch tupců v tomto ohledu rozhodně nejdou nikdy tak daleko jako Vlk z Wall Street nebo Sázka na nejistotu, Já, Tonya nebo Pam a Tommy Peníze těch tupců připomenou tím, že postavy někdy zvládají působit vyloženě karikaturně, i v tomto případě to ovšem celé má nějaké podložené základy. Postav je ve finále mnoho, někteří herci ovšem působí vyloženě nevyužitým dojmem. Větší prostor nakonec dostávají zmínění outsideři, Nick Offerman jako Kenneth C. Griffin, Vincent D´Onofrio jako Steve Cohen nebo Seth Rogen jako Gabe Plotkin tak ve finále nedostávají zrovna největší prostor, což se ve finále projeví jako ta největší škoda. Ať už se totiž Peníze všech tupců mohou opřít o sebesympatičtější obsazení, svobodná matka, lesbické zadlužené studentky nebo chudý mexický mladík ve finále nejsou tak kdovíjak vykreslené postavy a jsou spíše objekty, které mají zobrazit davové šílenství, kterého se Gill dopustil.
Zmíněný Gill je zcela určitě ústřední postavou filmu, která je nějak zajímavě vykreslena, nakonec se funkčně pracuje i s jeho složitým vztahem s bratrem v podání Petea Davidsona. Skrze znalosti původních videí skutečného Gilla zvládá Dano jistě dát do této role podobnou energii jako skutečný Gill do prezentování ve své tehdejší tvorbě. V Gillespieho filmu je tak Gill skutečně skoro až Robinem Hoodem, rozdělení na dobro a zlo je z celého filmu očividné až příliš, výsledná forma je navíc určitě zábavnější než třídílný netflixovský dokumentární seriál „Jak si namazat pracháče na chleba: GameStop.´´
I když ovšem může být kratší délka a díky tomu lepší tempo pro jednu stranu vítězstvím, dost možná by možná přeci jen neuškodilo ještě trochu času navíc a zaměření se na celý případ ještě krapet podrobněji. Výsledný film rozhodně nevyvolává pocit, že by něco výrazně chybělo, přeci jen jde ovšem dost možná o příliš zjednodušenou verzi příběhu, která možná přeci jen nějakou tu Margot Robbie ve vaně postrádá. I ovšem za doslovnou ukázku toho, jak vlastně Wall Street (ne)funguje a připomenutí toho, že tento systém naboural jeden obyčejný chlapík, si Peníze těch tupců zaslouží od diváků sympatie. Především i díky faktu, že je Gillespie pořád schopný řemeslník a na výsledném filmu je to určitě poznat.
Srovnávat Peníze těch tupců s Vlkem z Wall Street, Sázkou na nejistotu i Social Network se možná snadno nabízí, tahle svižná jednohubka ovšem zpracovává zajímavé téma dostatečně funkčně a výsledkem je rozhodně zábavný divácký koktejl, který slušně pracuje se zapojením sociálních sítí, aby skrze ně vyprávěl pořád relativně čerstvý příběh, který ovšem rozhodně přepsal historii. Po Já, Tonya nebo Pam a Tommy ukázka toho, že právě Gillespie by se měl podobných látek chopit i nadále, výsledek je totiž i v tomto případě zábavný. A to i přes fakt, že by neuškodil širší pohled na celou kauzu nebo alespoň snaha o zasvěcení pro ty, kteří nejspíš nebudou vědět, co se to vlastně celou dobu děje....
Verdikt: 70%
Nejnovější komentáře