Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Čarodějnictví je příčinou i řešením deset let staré tragédie ve filmu Pět ďáblů, strhujícím maloměstském mysteriózním dramatu s prvky sci-fi a hororu režisérky Léy Mysius (Ava), který po květnovém debutu v Cannes zavítá na letošní Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary.
Podpořeno dvěma podmanivými výkony v hlavních rolích v podání Adèle Exarchopoulos (Modrá je nejteplejší barva) a mladé Sally Dramé, představuje Pět ďáblů zajímavou záhadu s puzzle-boxem, i když se píše do kouta, ale ve finále jsou diváci o krok či dva před vyprávěním.
Exarchopoulosová hraje Joanne, instruktorku plavání a matku desetileté Vicky (Dramé), která uvízla v manželství bez lásky s hasičem Jimmym (Moustapha Mbengue). Děj se odehrává a natáčí v malém městečku pod francouzskými Alpami a chladné horské kulisy zachycené v průběhu celého filmu pomáhají zdůraznit pocit uvěznění v čase a místě.
Velká část filmu Pět ďáblů je vyprávěna očima Vicky, která je také uvězněna: míšenka, které se vrstevníci neúnavně posmívají kvůli jejím velkým vlasům, se uzavírá do svého vlastního světa. Vicky má neobvyklý čich a na rodinné zahradě vaří podivné lektvary, které mají zřejmě transportivní účinky.
Do života rodiny vstupuje tajemná Julia (Swala Emati), Jimmyho odcizená sestra. Zdá se, že Julia má nevyřešenou minulost nikoliv se svým bratrem, ale s Joanne - stejně jako Joannina kamarádka a kolegyně (hraje ji Noée Abita), která má přes půlku obličeje těžkou jizvu po popáleninách.
To, jak Pět ďáblů propojuje současnou dějovou linii Vicky se zákulisím jejích rodičů, je důmyslné a režisér Mysius (který je spolu s Paulem Guilhaumem autorem scénáře) úspěšně rozkrývá tajemství v průběhu děje a v těch správných intervalech upouští náznaky, aby udržel náš zájem.
Jakmile však máme všechny informace potřebné k tomu, abychom si vše poskládali dohromady, Pět ďáblů se samo vybarvilo do nešťastného kouta: téměř přesně víme, jak se věci odehrají, a část vyvrcholení strávíme sledováním událostí, které jsme si už v hlavě poskládali, a překvapení je pramálo.
Vzhledem ke sci-fi a prvkům cestování v čase, které film bez námahy vmíchal do předchozích dvou dějství, by se dalo očekávat, že ve finále přijde trocha invence; místo toho se dočkáme povrchního závěru, který působí jako zklamání. A zatímco jednání Vicky během vrcholných událostí pěkně propojí oblouk její postavy, závěrečná rozhodnutí Joanne už tak pěkně nefungují.
I přes vrcholné přešlapy je však Pět ďáblů nesporně dobře zvládnutou prací režiséra Mysia a nabízí dva herecké výkony, které skutečně rozzáří plátno; Exarchopoulosová je známým talentem po svém průlomovém výkonu v Modrá je nejteplejší barva, ale mladá Dramé se jí vyrovná každým coulem.
Pět ďáblů sice není kdovíjakým úspěchem, ale dechberoucím způsobem propojuje sci-fi prvky s hluboce osobním příběhem a vytváří tak jeden z nejzapamatovatelnějších filmů letošního festivalového kolotoče.
(4,91 z 5)