Kritiky.cz > Festivaly > Projekt 100 - Planeta opic - O filmu

Projekt 100 - Planeta opic - O filmu

PlanetOpic
PlanetOpic
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Producent Planety opic, Arthur P. Jacobs, byl v bran­ži nováč­kem. Předtím než 20th Century Fox pře­svěd­čil, aby film zafi­nan­co­va­li, pro­du­ko­val jen dva fil­my. Získat si důvě­ru vel­ké­ho stu­dia zpo­čát­ku neby­lo snad­né. Během 50. let minu­lé­ho sto­le­tí se zaži­la před­sta­va, že fil­my s opi­ce­mi jsou níz­ko­roz­počto­vé béč­ko­vé sním­ky urče­né pře­de­vším k poba­ve­ní, niko­li ale­go­ric­ké­mu zob­ra­ze­ní závaž­ných úvah. Prvním kro­kem k Jacobsovu úspě­chu bylo herec­ké obsa­ze­ní. Do hlav­ní role se mu poda­ři­lo zís­kat vzor muž­nos­ti té doby – legen­dár­ní­ho Charltona Hestona, kte­rý byl před­ním her­cem his­to­ric­kých epo­sů (tzv. fil­mů „meče a san­dá­lů“) a ztvár­nil tako­vé his­to­ric­ké osob­nos­ti jako Julia Caesara (1950), Mojžíše v Desateru při­ká­zá­ní (1956), Ben Hura (1959) či malí­ře Michelangela ve fil­mu Ve služ­bách pape­že (1965). Dalším, pro pro­du­cen­ty vel­mi důle­ži­tým aspek­tem, byly mas­ky. Aby byly uvě­ři­tel­né a posta­vy opic nepů­so­bi­ly směš­ně, musel Jacobs oslo­vit toho nej­lep­ší­ho mas­ké­ra – Johna Chamberse. Dva roky před samot­ným natá­če­ním děla­li zkouš­ky a mas­ky neu­stá­le zdo­ko­na­lo­va­li a způ­sob apli­ka­ce zrych­li­li nato­lik, že pro­du­cen­ta nako­nec pře­svěd­či­li. Posledním člán­kem mozai­ky pak byl správ­ný scé­nář, kte­rý umož­nil nato­čit film lev­ně­ji, než kdy­by kopí­ro­val lite­rár­ní před­lo­hu.

Aktuálnost, ale záro­veň nad­ča­so­vost téma­tu fil­mu a jeho doko­na­lé řeme­sl­né pro­ve­de­ní zajis­ti­ly sním­ku divác­ký úspěch. Producenti fil­mu násled­ně vytvo­ři­li fran­ší­zu Planeta opic, kte­rá se sta­la celo­svě­to­vým feno­mé­nem. Opice na divá­ky díky pro­myš­le­né kam­pa­ni, jejímž slo­ga­nem se sta­lo dvoj­smy­sl­né spo­je­ní „Go Ape!“ (v pře­kla­du „Opice do toho!“ nebo „Utrhni se ze řetě­zu!“ či „Běsni!“), úto­či­ly ze všech stran. Na pul­tech obcho­dů se pro­dá­va­ly figur­ky s posta­va­mi fil­mu, air­sof­to­vé zbra­ně imi­tu­jí­cí zbra­ně goril, opi­čí mas­ky apod. Mezi lety 1970 až 1973 vznik­ly v rych­lém sle­du dal­ší čty­ři fil­my. Po smr­ti Jacobse v roce 1973 stu­dio celou fran­ší­zu odkou­pi­lo. Vznikl hra­ný (Planet of the Apes) i ani­mo­va­ný (Return to the Planet of the Apes) seri­ál, kte­rý byl mno­hem věr­něj­ší lite­rár­ní před­lo­ze, jeli­kož opi­ce zde žily ve vel­mi vyspě­lé hitech spo­leč­nos­ti. V 80. letech také vznik­lo něko­lik tele­viz­ních fil­mů. Od roku 1968 byly k dostá­ní komiksy s moti­vy fran­ší­zy. Později se obje­vi­ly i prv­ní video­hry (Planet of the Apes a Revenge of the Apes). Samotnou kate­go­rií jsou pak fil­mo­vé rema­ky (Planeta opic z roku 2001) a rebo­o­ty, čili fil­my, kte­ré nara­tiv­ně před­chá­ze­jí pří­bě­hu prv­ní­ho sním­ku (Zrození pla­ne­ty opic, Úsvit pla­ne­ty opic a Válka o pla­ne­tu opic). I když se jako pří­klad ukáz­ko­vě fun­gu­jí­cí fil­mo­vé fran­ší­zy neu­stá­le uvá­dí pro­jekt Star Wars, je potře­ba zdů­raz­nit, že Planeta opic mu před­chá­ze­la o nece­lou jed­nu deká­du a svou mar­ke­tingo­vou stra­te­gií byla ve své době napros­to výji­meč­ná. A i když se její cel­ko­vé zis­ky roz­hod­ně neda­jí srov­ná­vat se Star Wars, do dějin kine­ma­to­gra­fie se zapsa­la jako ino­va­tiv­ní a jedi­neč­ný pro­jekt.

Příběh prv­ní Planety opic je vysta­věn na něko­li­ka myš­len­ko­vých pilí­řích a kla­de si vel­mi zají­ma­vé, nad­ča­so­vé a závaž­né otáz­ky. Film pojed­ná­vá o raso­vé nerov­nos­ti, prá­vech zví­řat, a v nepo­sled­ní řadě pole­mi­zu­je nad vědec­kým pokro­kem lid­ské civi­li­za­ce, přes­ně­ji řeče­no kri­ti­zu­je zne­u­ží­vá­ní vědec­ké­ho pozná­ní ve vál­ce a pou­ží­vá­ní jader­ných zbra­ní. Reflektuje tak vel­mi chytře nej­dů­le­ži­těj­ší téma­ta teh­dej­ší ame­ric­ké spo­leč­nos­ti.

I když bylo otro­kář­ství v Americe zru­še­no roku 1865, Afroameričané neby­li ani sto let poté brá­ni za zce­la rov­no­práv­né obča­ny. V ame­ric­ké legisla­ti­vě dlou­ho pře­tr­vá­va­la dok­trí­na „oddě­le­ní, ale rov­ni“. Znamenalo to napří­klad i to, že Afroameričané sice měli voleb­ní prá­vo, ale tře­ba ve veřej­né dopra­vě muse­li sedět oddě­le­ně od bělo­chů. K celo­ploš­né­mu zru­še­ní veš­ke­rých segre­gač­ních opat­ře­ní došlo až v roce 1968, v roce, kdy Planeta opic vstou­pi­la do kin. Žánr sci­fi umož­ňu­je klást si otáz­ky o naší sou­do­bé spo­leč­nos­ti skr­ze fik­tiv­ní pří­běh a fik­tiv­ní posta­vy, čímž vytvá­ří ale­go­rie raso­vé­ho „kas­to­vá­ní“. Hestonova posta­va Taylora je ztě­les­ně­ním muž­ské­ho ide­á­lu západ­ní spo­leč­nos­ti své doby. Soudobí divá­ci si jej bez­po­chy­by muse­li spo­jo­vat s posta­va­mi z jeho pře­de­šlých fil­mů. Opálený blonďák s vypra­co­va­ným tělem byl voje­vůd­ce, spa­si­tel i umě­lec záro­veň. Toto divác­ké oče­ká­vá­ní ale naru­ší závě­reč­ná scé­na fil­mu – i když si hrdi­na zacho­vá­vá rela­tiv­ně kri­tic­ký náhled na spo­leč­nost 20. sto­le­tí, sta­ne se ztě­les­ně­ním neú­spěš­né sebe­de­struk­tiv­ní civi­li­za­ce a nosi­te­lem apo­ka­lyp­tic­ké­ho poten­ci­á­lu, před­sta­vi­te­lem civi­li­za­ce, kte­rá selha­la, což z něj nako­nec dělá antro­po­cen­t­ric­ké­ho zasle­pe­né­ho anti­hr­di­nu pře­svěd­če­né­ho o své nad­řa­ze­nos­ti.

Explicitní ale­go­rií raso­vé nerov­nos­ti je pak uspo­řá­dá­ní opi­čí spo­leč­nos­ti, kte­ré se vel­mi podo­bá Platonovým před­sta­vám o ide­ál­ní spo­leč­nos­ti. Gorily jsou pou­hý­mi vojá­ky, šim­pan­zi před­sta­vu­jí střed­ní děl­nic­kou vrst­vu, kte­rá vyko­ná­vá i vědec­kou čin­nost, avšak nikdy na vedou­cích pozi­cích, oran­gu­ta­ni pak před­sta­vu­jí vlád­nou­cí vrst­vu zastá­va­jí­cí vědec­ké, poli­tic­ké i cír­kev­ní funk­ce. Hrozbu pro tuto hie­rar­chii před­sta­vu­jí šim­pan­zi, čili střed­ní tří­da, z nichž někte­ří tou­ží po pozná­ní a his­to­ric­ké prav­dě, což je pro vlád­nou­cí vrst­vu poten­ci­ál­ně nebez­peč­né.

Nejvíce však ve fil­mu, zvláš­tě pak záslu­hou závě­reč­né scé­ny, kte­rá odha­lu­je význam celé­ho díla, rezo­nu­je téma jader­ných zbra­ní. Pointa fil­mu odha­lí, že se Taylor celou tu dobu nachá­zí na pla­ne­tě Zemi, kte­rou před tisí­ci lety zni­či­li sami lidé, prav­dě­po­dob­ně pou­ži­tím ato­mo­vých zbra­ní. Divákovi tak dochá­zí až zpět­ně, že poušť, kte­rou Taylor a jeho dva kole­go­vé pro­chá­ze­li na začát­ku fil­mu, je důsled­kem destruk­tiv­ní­ho jed­ná­ní lid­stva, a že Zakázaná zóna je „mrt­vé“ úze­mí, kte­ré za sebou necha­li lidé. Přichází tak na řadu nej­hlub­ší otáz­ka toho­to fil­mu, otáz­ka, kte­rou si filo­zo­fo­vé kla­dou při­nejmen­ším od dob Platona, a sice čím by se spo­leč­nost měla řídit? Pravdou a vědec­ký­mi poznatky, morál­ní­mi hod­no­ta­mi, čili vírou, nebo poli­ti­kou? Na jakých hod­no­tách se má zaklá­dat doko­na­lá spo­leč­nost? Společnost opic je zde vykres­le­na vel­mi podob­ně jako Platonův ide­ál­ní stát, ve kte­rém jsou všich­ni oby­va­te­lé šťast­ni na zákla­dě toho, že mají své jas­ně defi­no­va­né, před­ur­če­né mís­to. V žád­ném pří­pa­dě se tak nejed­ná o demo­kra­cii, kte­rou ten­to film může zpo­chyb­ňo­vat, jeli­kož závě­reč­né vyzně­ní fil­mu nazna­ču­je, že svo­bod­ný demo­kra­tic­ký svět pohá­ně­ný pokro­kem a lid­skou rozpí­na­vos­tí může smě­řo­vat k cha­o­su a zká­ze. Čímž do jis­té míry pole­mi­zu­je nad jis­tým „pozi­tiv­ním dogma­tis­mem“. I když dogma­tis­mus a tmář­ství vlád­nou­cích oran­gu­ta­nů divák po celou dobu fil­mu vní­má nega­tiv­ně, jeli­kož hod­no­ty jako prav­da, vědě­ní a svo­bo­da slo­va jsou pro vzdě­la­nou západ­ní spo­leč­nost stě­žej­ní­mi hod­no­ta­mi, konec fil­mu jej nutí uva­žo­vat nad tím, zda ten­to nede­mo­kra­tic­ký pří­stup nemů­že mít své výho­dy.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Sestav si lidské tělo2. března 2018 Sestav si lidské tělo Věděli jste, že buňka žaludeční sliznice žije jen 36 hodin? Že více než polovina kostí v lidském těle se nachází na rukou a nohou? Že kosterní svaly tvoří bezmála polovinu tělesné […] Posted in Recenze knih
  • Model26. května 2020 Model Motolkomix, jehož autorem je Donald, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní . Posted in Komiks
  • Sexbomba od vedle19. září 2004 Sexbomba od vedle Na konec léta tady máme jednu méně tuctovou teenagerskou komedii. Odehrává se sice tradičně v univerzitním prostředí, které je však, již méně tradičně, zkombinováno z prostředím porno […] Posted in Filmové recenze
  • Velká šestka | Big Hero 6 [80%]22. ledna 2015 Velká šestka | Big Hero 6 [80%] Komiksový tým Big Hero 6 nepatří zrovna k tomu nejznámějšímu, co může univerzum Marvelu nabídnout. Bylo proto docela s podivem, když si právě tuto látku společnost vybrala pro svůj […] Posted in Filmové recenze
  • Forgotten Ones, The (2009)5. srpna 2014 Forgotten Ones, The (2009) Na ztraceném ostrově žije humanoidní kmen, na který už i evoluce zapomněla. Oni však nezapomněli jak chutná lidské maso… Pětice přátel vyrazí na plavbu lodí. Chtějí si […] Posted in Horory
  • Osamělý svobodný muž – 4220. května 2021 Osamělý svobodný muž – 42 Posted in Komiks
  • Thriller (1983)5. července 2012 Thriller (1983) Přestože jsem Michaela Jacksona nikdy nějak extra nemusel, tak tohle se mu vážně povedlo… Král popmusic Michael Jackson byl pověstný nejen svými netypickými tanečními kreacemi, […] Posted in Horory
  • #2006: Nejmocnější hrdinové Marvelu 74: Spider-Man 209927. června 2019 #2006: Nejmocnější hrdinové Marvelu 74: Spider-Man 2099 Nejmocnější hrdinové Marvelu 74: Spider-Man 2099Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 1 až 3 první řady série "Spider-Man 2099" a jako čísla 1 až 4 […] Posted in Recenze komiksů
  • Dějiny násilí - když se spojí David Cronenberg a Viggo Mortensen25. března 2019 Dějiny násilí - když se spojí David Cronenberg a Viggo Mortensen Vážení čtenáři, přicházíme s reportáží o americkém hrdinovi Tomovi Stallovi, který se neváhal postavit banditům, kteří přišli do jeho baru, a dokázal se s nimi vypořádat. Nastavujeme […] Posted in Retro filmové recenze
  • Jeri Ryan20. listopadu 2014 Jeri Ryan Jeri Lynn Ryan, rodným jménem Jeri Lynn Zimmermann (* 22. února 1968 Mnichov) je americká televizní a filmová herečka, která se stala známou rolí Borgy asimilované dívky a následně […] Posted in Profily osob

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,33392 s | počet dotazů: 241 | paměť: 62297 KB. | 28.11.2024 - 02:06:42