Kritiky.cz > Festivaly > Projekt 100 - Matrix - O filmu

Projekt 100 - Matrix - O filmu

Martrix
Martrix
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Vše zača­lo schůzkou se stu­di­em Warner Bros., během níž sou­ro­zen­ci Wachowští pre­zen­to­va­li svůj scé­nář k fil­mu Nájemní vra­zi. Studio se roz­hod­lo scé­nář zakou­pit a do balíč­ku při­dat ješ­tě dal­ší dva pro­jek­ty, při­čemž jed­ním z nich byl Matrix. Po úspě­chu Nájemných vra­hů poprosi­li Wachowští WB o svo­le­ní k režii Matrixu. Studio se nej­pr­ve zdrá­ha­lo svě­řit pro­jekt s roz­poč­tem 60 mili­o­nů dola­rů, s filo­zo­fic­kým pře­sa­hem a extrém­ně nároč­ný­mi tri­ky začá­teč­ní­kům, sou­ro­zen­ci ovšem anga­žo­va­li kres­lí­ře, kte­ří pře­kres­li­li celý film do šes­ti­setstrán­ko­vé­ho sto­ry­bo­ar­du, aby bylo mož­né pro­jekt pre­zen­to­vat vizu­ál­ně. Storyboard nako­nec WB pře­svěd­čil a zača­lo se natá­čet – z důvo­du úspo­ry nákla­dů pře­de­vším v aus­tral­ském Sydney. Aby doko­na­le rozu­mě­li pří­bě­hu fil­mu, byli všich­ni her­ci nuce­ni pře­číst si něko­lik filo­zo­fic­kých esejů, napří­klad od fran­couz­ské­ho filo­zo­fa Jeana Baudrillarda.

Film měl pre­mi­é­ru 31. 3. 1999 a nako­nec utr­žil více než 463 000 000 dola­rů. Ihned po uve­de­ní se zača­ly obje­vo­vat oslav­né kri­ti­ky, řadí­cí Matrix ke kla­si­ce sci­fi žán­ru a ozna­ču­jí­cí jej za „nej­vliv­něj­ší akč­ní film své gene­ra­ce“ (Entertainment Weekly). Někteří oce­ňo­va­li prá­ci s detai­lem a neu­vě­ři­tel­né množ­ství nená­pad­ných cita­cí, dal­ší fan­tas­tic­ké vizu­á­ly, jiní herec­ké obje­vy fil­mu (pře­de­vším CarrieAnne Mossová) – recen­ze a reak­ce fanouš­ků žán­ru byly veskr­ze pozi­tiv­ní, což umož­ni­lo vznik dal­ších fil­mů série i množ­ství mat­ri­xov­ských napo­do­bi­te­lů. Otec kyber­pun­ku, spi­so­va­tel William Gibson, ozna­čil Matrix za „nevin­né potě­še­ní, jaké neo­ku­sil již dlou­hou dobu“.

Před rokem 2000, v obdo­bí počát­ku boo­mu inter­ne­tu a digi­tál­ních tech­no­lo­gií, se obje­vu­je vel­ké množ­ství umě­lec­kých děl, kte­ré nava­zu­jí na moder­ní sci­fi a kyber­punk a varu­jí před zne­u­ži­tím digi­tál­ních tech­no­lo­gií, pře­tech­ni­zo­va­ným živo­tem a pří­pad­nou ztrá­tou iden­ti­ty v pas­ti vir­tu­ál­ní rea­li­ty. Jde čas­to o vir­tu­ál­ní rea­li­tu kon­stru­o­va­nou médii (Magnolia, Truman Show), mimo­zem­skou civi­li­za­cí (Dark City), pří­pad­ně umě­lou inte­li­gen­cí, kte­rá před­či­la člo­vě­ka a buď jej téměř vyhu­bi­la, nebo jako v pří­pa­dě Matrixu zot­ro­či­la. Kyberpunk je živou odno­ží science­ficti­on, v níž hra­jí zásad­ní roli počí­ta­če a umě­lá inte­li­gen­ce. Hlavním hrdi­nou je čas­to hac­ker pohy­bu­jí­cí se v ile­ga­li­tě, kte­rý je ovšem urči­tým způ­so­bem (např. implan­tá­ty) při­pou­tán k sys­té­mu. Příběh bývá zasa­zen do dysto­pic­ké­ho svě­ta ovlá­da­né­ho zlo­čin­ný­mi kor­po­ra­ce­mi nebo ile­gál­ní­mi orga­ni­za­ce­mi. I přes­to, že nej­vět­ší boom kyber­pun­ku v lite­ra­tu­ře a fil­mu nastal v 80. letech minu­lé­ho sto­le­tí (vzpo­meň­me zásad­ní román Neuromancer od Williama Gibsona), z výše uve­de­né základ­ní cha­rak­te­ris­ti­ky je zřej­mé, že Matrix spl­ňu­je základ­ní cha­rak­te­ris­ti­ky novo­do­bé­ho kyber­pun­ko­vé­ho opu­su. Kyberpunkové fik­ce pre­zen­to­va­né v lite­ra­tu­ře a fil­mu se pod­le mno­hých začí­na­jí poma­lu dotý­kat rea­li­ty, ve kte­ré žije­me. Úspěšný pod­ni­ka­tel Elon Musk (auto­mo­bi­ly Tesla) napří­klad varu­je před nebez­pe­čím umě­lé inte­li­gen­ce, kte­rou ozna­ču­je za nej­vět­ší hroz­bu pro pře­ži­tí lid­stva. Musk navr­hu­je zří­dit sys­tém regu­lač­ní ochra­ny na národ­ní a nad­ná­rod­ní úrov­ni, kte­rý by měl za cíl eli­mi­no­vat hro­zí­cí nebez­pe­čí ovlád­nu­tí svě­ta stro­ji.

Z dneš­ní­ho pohle­du lze Matrix pova­žo­vat za jeden z nej­vliv­něj­ších fil­mů posled­ních dvou dekád. Jde o film, kte­rý lze pova­žo­vat za při­ro­ze­nou reak­ci Hollywoodu na komerč­ní pro­pad zapří­či­ně­ný video­her­ním prů­mys­lem, film se super­mo­der­ním vizu­á­lem, kte­rý se po vzo­ru video­her sna­ží divá­ko­vi vnu­tit ilu­zi, že je sou­čás­tí pří­bě­hu. Digitální efek­ty, kte­rý­mi je film pře­pl­něn, nejsou jen efek­ty v pra­vém slo­va smys­lu. Poukazují na digi­ta­li­tu a vir­tu­a­li­tu svě­ta, ve kte­rém se pří­běh ode­hrá­vá a z nějž se posta­vy chtě­jí (nebo jako v pří­pa­dě Cyphera nechtě­jí) vyma­nit.

Matrix bývá vel­mi čas­to ana­ly­zo­ván z pohle­du filo­zo­fic­ko­ná­bo­žen­ských odka­zů, kte­ré se v něm obje­vu­jí, a celá řada těch­to ana­lýz je bohu­žel spí­še kuri­o­zi­ta­mi. Nelze ovšem pomi­nout to, že jde o vel­mi chyt­rý bloc­kbus­ter, jehož tvůr­ci se nepo­chyb­ně vyží­va­li ve vrstve­ní odka­zů, kte­rý­mi film zahl­ti­li. Pracují s pra­sta­rým pří­bě­hem o spa­si­te­li pro­vě­ře­ným mno­ha myto­lo­gic­ký­mi kon­cep­ty a vytvá­ří mu myto­lo­gii vlast­ní, zalo­že­nou na recep­tu na pra­vý post­mo­der­ní koktejl. Na jed­né stra­ně se tak setká­vá­me se žán­ro­vý­mi odka­zy na kla­si­ky moder­ní para­no­id­ní sci­fi či kyber­pun­ku Philipa K. Dicka a Williama Gibsona, spo­lu s nimi a jejich žán­ro­vý­mi ingre­di­en­ce­mi však na povrchu i pod povr­chem pla­vou naráž­ky na nábo­žen­ské i filo­zo­fic­ké kon­cep­ce napříč kul­tu­ra­mi a věky. V jakém jiném holly­wo­od­ském vel­ko­fil­mu najde­te Nietzscheho ved­le Baudrillarda, jejichž výro­ky a teze sur­fu­jí na vlnách východ­ních duchov­ních nauk oblé­va­jí­cích ost­rův­ky jis­tot křes­ťan­ské­ho pří­bě­hu o ces­tě od pro­zře­ní ke spá­se?


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,07984 s | počet dotazů: 260 | paměť: 72256 KB. | 24.05.2024 - 12:50:56