RECENZE – Spánek

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Autorka: C. L. Taylor

Překlad: Zuzana Pernicová

Nakladatelství: Domino

Rok vydá­ní v ČR: 2019

Počet stran: 312

ISBN: 978-80-7498-328-3

Anna se se svý­mi kole­gy vra­cí z víken­do­vé­ho team­be­al­din­gu, když dojde k osud­né neho­dě. Od ono­ho dne už Annin život nemů­že být nikdy stej­ný jako před neho­dou. Vyspí se ješ­tě někdy bez noč­ních můr? Navíc se na její adre­su začí­na­jí obje­vo­vat děsi­vé vzka­zy. Chce se jí někdo za tu neho­du pomstít, přes­to­že ji neza­vi­ni­la?

Anna se celá vyčer­pa­ná a vydě­še­ná roz­hod­ne odjet na skot­ský ost­rov, kde při­jme prá­ci v malém hotýl­ku. Tam snad bude v bez­pe­čí před kým­ko­liv, kdo ji pro­ná­sle­du­je a dou­fá, že se časem i s minu­los­tí doká­že vyrov­nat a dosta­ví se i vytou­že­ný klid­ný spá­nek.

Bohužel noč­ní můra pokra­ču­je i na ost­ro­vě, když se jed­no­ho dne obje­ví na zamlže­ných dve­řích nápis Zemřít, spát... Anna pani­ka­ří. Který ze sed­mi hos­tů hote­lu se zde uby­to­val, aby ji ohro­žo­val či snad zavraž­dil?

C. L. Taylor je moje srd­co­vá autor­ka a samo­zřej­mě i ten­to­krát uspo­ko­ji­la mé čte­cí potře­by. Přestože se děj z mého pohle­du odví­jel poma­le­ji, než mi běž­ně vyho­vu­je, vůbec to pří­bě­hu neu­bra­lo na čti­vos­ti, nao­pak. Příběh byl napí­na­vý od počát­ku až do kon­ce, byl tako­vý ponu­rý už i jen díky popi­so­va­né­mu, šíle­né­mu poča­sí na ost­ro­vě, úpl­ně se na mě pře­ná­še­la Annina úzkost, doká­za­la jsem se do jejích úzkost­ných poci­tů vžít. Takže tady asi ten poma­lej­ší a roz­vláč­něj­ší děj byl i na mís­tě. A ten konec... Pro mě hod­ně pře­kva­pi­vé.

C. L. Taylor posla­la svůj prv­ní ruko­pis do nakla­da­tel­ství, když jí bylo osm let. Odmítnutí ji nezlo­mi­lo; psa­la dál, ale dlou­há léta jen pro sebe. Teprve když BBC vyhlá­si­la sou­těž pro začí­na­jí­cí auto­ry, odhod­la­la se svou tvor­bu před­lo­žit svě­tu podru­hé. Tentokrát uspě­la a její povíd­ka byla zařa­ze­na do anto­lo­gie brit­ských lite­rár­ních talen­tů.

Během násle­du­jí­cích dvou let byly její povíd­ky pub­li­ko­vá­ny toli­krát, až sama autor­ka ztra­ti­la pře­hled (k čemuž se nera­da, ale dob­ro­vol­ně při­zná­vá). Stejně tak nedo­ká­že říct, kolik nomi­na­cí či lite­rár­ních cen v tom­to obdo­bí své spi­so­va­tel­ské kari­é­ry posbí­ra­la. S jis­to­tou ví jedi­né: že tepr­ve opa­ko­va­né úspě­chy, kte­ré skli­di­la za povíd­ko­vou tvor­bu, ji pod­ní­ti­ly k napsá­ní romá­nu.

Bylo to vel­mi dob­ré roz­hod­nu­tí, pro­to­že její psy­cho­lo­gic­ké thrille­ry pat­ří mezi to nej­lep­ší, co v tom­to žán­ru momen­tál­ně vychá­zí. Kniha Lež doby­la prv­ní příč­ky všech význam­ných žeb­říč­ků best­selle­rů v Británii a byla pře­lo­že­na do pat­nác­ti svě­to­vých jazy­ků.

Za poskyt­nu­tí recenz­ní­ho výtis­ku vel­mi děku­ji Danušce Konvičkové a nakla­da­tel­ství Domino.