Slídil není název pro erotický film, jak by se někdo mohl milně domnívat, ale je to název pro skvělý thriller. Jedná se o remake stejnojmenného filmu z roku 1972, který jsem ale bohužel neměl tu čest vidět a tak nemůžu srovnávat, který z těch to dvou filmů je lepší…
Nicméně originál většinou bývá lepší než jeho kopie, což potvrzuje i fakt, jakým jsou tyto dva snímky na csfd a imdb hodnoceny. Jaké hodnocení tito dva bráškové dostali od lidí, jenž je viděli, se můžete podívat na příslušných stránkách. Jak se líbil mě jeden z nich, si můžete přečíst zde. Kenneth Branagh bude pro mnoho z vás jistě známým režisérem, nicméně já se musím přiznat, že pro mě byl až doposud naprosto neznámý.
Nicméně vzhledem k tomu, že polovina jeho filmů má na csfd hodnocení kolem 80 procent, se musí jednat o opravdu dobrého režiséra. Podstatné je, že ze starším slídilem nemá nic společného. Přesto jeden z představitelů hlavních rolí už v předchozím snímku hrál. Michael Claine ( Dokonalý trik, Batman začíná, Rita ) v původním snímku hrál, ale opačnou roli.
Zde hraje výstředního milionáře, zatímco předtím hrál člověka, jenž ho přijde navštívit do jeho vily. Tohohle herce mám rád a musím říct hned na úvod, že i v této roli naprosto exceluje. Pozadu ale nezůstává ani nováček Jude Law ( Dveře dokořán, Prázdniny, Letec ), který podle mě právě v tomto filmu ukázal své neuvěřitelné herecké nadání.
A o čem, že tento snímek pojednává? Předem musím podotknout, že tento snímek není pro každého. Řekl bych, že ho mnohem více ocení lidé, kteří rádi chodí na divadelní hry, protože i tento snímek je svým způsobem divadelní hrou. V celém filmu hrají pouze dva lidé. Příběh postupně graduje víceméně na základě jejich dialogů, které jsou mistrně sepsány.
U miliardářových dveří zazvoní cizí muž. Tedy zpočátku cizí muž. Michael Claine mu otevře a provede ho částečně po své vile, přičemž spolu neustále o něčem komunikují. Tak se Michael dozvídá, že onen muž je nezaměstnaný herec, což není až tak podstatné, ale mnohem podstatnější je to, že mu spí s jeho ženou. Jeho to, ale zas tak moc nepřekvapuje, protože o tomto vztahu už dávno věděl, akorát nevěděl, kdo, že je tím odvážlivcem, který si tuto hanebnost dovolil.
Proto si ho také do své vily pozval. Jude ( ve filmu má jiné jméno, stejně tak jako Michael, ale pro větší přehlednost a hlavně proto, že si je nepamatuji, je budu oslovovat pravými jmény) jde za Michaelem z žádostí od jeho ženy. Tou záležitostí je žádost o rozvod. Michael ale má proti rozvodu, přeci jenom drobné výhrady. Vysvětlí Judovy, že jeho žena je zvyklá na určitý luxus a ten jí nemůže dopřát nějaký podřadný herec, který je ještě k tomu bez práce. Vůbec na lichotkách z obou dvou stran z přítomných pánů se po celý film opravdu nešetří.
A tak Michael dá Judovy návrh. Řekne mu, že si může jednoduše pomoct k slušnému balíku peněz, když se k němu vloupá a ukradne mu z trezoru šperky, které patřili jeho ženě, ale jsou psány na jeho jméno. Vysvětlí mu, že v případě loupeže ani jeden z nich nepřijde na zmar. Samotné šperky jsou pojištěné na jeden milion amerických dolarů a Jud v případě prodeje v zahraničí, by z nich dostal 750 000 dolarů.
To už je poměrně slušná suma na chvilkové vyžití. Rozhodně lepší než pár dolarů po kapsách. Ale jak to udělat, když Jude není žádný zloděj a o tom jak se dostat do něčího domu a něco ukrást absolutně nic neví. Naprosto jednoduše. Michael mu řekne, že ho bude po celou dobu navigovat, ale že vše musí vypadat tak, jako by se opravdu jednalo o skutečného lupiče, aby policie nepojala žádné podezření.
Jude tedy nakonec souhlasí a tak začíná Michaelova hra na kočku a myš. Tak propracovanou hru, jsem už dlouho neviděl a věřte, že za celý příběh se kočka z myší několikrát prohodí, až nakonec vlastně ani sami nebudete vědět, kdo je vlastně ten dobrý a kdo ten zlý. Já jsem na to vlastně nepřišel ani po shlédnutí snímku, protože pravdou je, že oba dva pánové jsou pěkní prevíti. Škoda jen, že film, který je prakticky po celou dobu hrozně napínavý, prošpikovaný děsně propracovanými dialogy, ke konci ztrácí dech.
Asi tak dvacet minut před koncem, jako by se ho ujal úplně někdo jiný, či jako by scénárista už ani sám nevěděl jak se z pasti, kterou si svým způsobem připravil i sám na sebe dostat, a tak celý film zkazí příšerný, nicméně, plně očekávatelný konec. Nebýt toho konce, tak by tohle byl pro mne jeden z nejlepších filmů tohoto roku,. Ale takhle, bohužel, zapadnul jenom malinko nad průměr všech ostatních, alespoň tedy co se tohoto žánru týká.
I když vám snímek zřejmě zkazí nepodařený konec, přesto je tento film momentálně tím nejlepším, co běží v kinech a proto vám doporučuji, abyste si ho nenechali ujít. Pravda, musím uznat, že nesedne každému. Ale pro člověka, který rád sem tam u filmu použije i mozek, je tento film, řekl bych, nutností. Tedy, za předpokladu, že přemýšlí, na co že by šel tento měsíc do kina…
Průměr:
Select rating
Blbosr
Nic moc
Ujde
Dobrý
Výborný
Ještě nehodnoceno. Buďte první 🙂
Slídil
Recenze
Vložil Lubomír Hort, 8. Červen 2008 - 15:32
Nejnovější komentáře