Slídil

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Slídil není název pro ero­tic­ký film, jak by se někdo mohl mil­ně domní­vat, ale je to název pro skvě­lý thriller. Jedná se o rema­ke stej­no­jmen­né­ho fil­mu z roku 1972, kte­rý jsem ale bohu­žel neměl tu čest vidět a tak nemůžu srov­ná­vat, kte­rý z těch to dvou fil­mů je lep­ší…

Nicméně ori­gi­nál vět­ši­nou bývá lep­ší než jeho kopie, což potvr­zu­je i fakt, jakým jsou tyto dva sním­ky na csfd a imdb hod­no­ce­ny. Jaké hod­no­ce­ní tito dva bráš­ko­vé dosta­li od lidí, jenž je vidě­li, se může­te podí­vat na pří­sluš­ných strán­kách. Jak se líbil mě jeden z nich, si může­te pře­číst zde. Kenneth Branagh bude pro mno­ho z vás jis­tě zná­mým reži­sé­rem, nicmé­ně já se musím při­znat, že pro mě byl až dopo­sud napros­to nezná­mý.
Nicméně vzhle­dem k tomu, že polo­vi­na jeho fil­mů má na csfd hod­no­ce­ní kolem 80 pro­cent, se musí jed­nat o oprav­du dob­ré­ho reži­sé­ra. Podstatné je, že ze star­ším slí­di­lem nemá nic spo­leč­né­ho. Přesto jeden z před­sta­vi­te­lů hlav­ních rolí už v před­cho­zím sním­ku hrál. Michael Claine ( Dokonalý trik, Batman začí­ná, Rita ) v původ­ním sním­ku hrál, ale opač­nou roli.

Zde hra­je výstřed­ní­ho mili­o­ná­ře, zatím­co před­tím hrál člo­vě­ka, jenž ho při­jde navští­vit do jeho vily. Tohohle her­ce mám rád a musím říct hned na úvod, že i v této roli napros­to exce­lu­je. Pozadu ale nezů­stá­vá ani nová­ček Jude Law ( Dveře doko­řán, Prázdniny, Letec ), kte­rý pod­le mě prá­vě v tom­to fil­mu uká­zal své neu­vě­ři­tel­né herec­ké nadá­ní.
A o čem, že ten­to sní­mek pojed­ná­vá? Předem musím podotknout, že ten­to sní­mek není pro kaž­dé­ho. Řekl bych, že ho mno­hem více oce­ní lidé, kte­ří rádi cho­dí na diva­del­ní hry, pro­to­že i ten­to sní­mek je svým způ­so­bem diva­del­ní hrou. V celém fil­mu hra­jí pou­ze dva lidé. Příběh postup­ně gra­du­je více­mé­ně na zákla­dě jejich dia­lo­gů, kte­ré jsou mis­tr­ně sepsá­ny.

U mili­ar­dá­řo­vých dve­ří zazvo­ní cizí muž. Tedy zpo­čát­ku cizí muž. Michael Claine mu ote­vře a pro­ve­de ho čás­teč­ně po své vile, při­čemž spo­lu neu­stá­le o něčem komu­ni­ku­jí. Tak se Michael dozví­dá, že onen muž je neza­měst­na­ný herec, což není až tak pod­stat­né, ale mno­hem pod­stat­něj­ší je to, že mu spí s jeho ženou. Jeho to, ale zas tak moc nepře­kva­pu­je, pro­to­že o tom­to vzta­hu už dáv­no věděl, ako­rát nevě­děl, kdo, že je tím odváž­liv­cem, kte­rý si tuto haneb­nost dovo­lil.
Proto si ho také do své vily pozval. Jude ( ve fil­mu má jiné jmé­no, stej­ně tak jako Michael, ale pro vět­ší pře­hled­nost a hlav­ně pro­to, že si je nepa­ma­tu­ji, je budu oslo­vo­vat pra­vý­mi jmé­ny) jde za Michaelem z žádos­tí od jeho ženy. Tou zále­ži­tos­tí je žádost o roz­vod. Michael ale má pro­ti roz­vo­du, pře­ci jenom drob­né výhra­dy. Vysvětlí Judovy, že jeho žena je zvyk­lá na urči­tý luxus a ten jí nemů­že dopřát něja­ký pod­řad­ný herec, kte­rý je ješ­tě k tomu bez prá­ce. Vůbec na lichot­kách z obou dvou stran z pří­tom­ných pánů se po celý film oprav­du nešet­ří.

A tak Michael dá Judovy návrh. Řekne mu, že si může jed­no­du­še pomoct k sluš­né­mu balí­ku peněz, když se k němu vlou­pá a ukrad­ne mu z tre­zo­ru šper­ky, kte­ré pat­ři­li jeho ženě, ale jsou psá­ny na jeho jmé­no. Vysvětlí mu, že v pří­pa­dě lou­pe­že ani jeden z nich nepři­jde na zmar. Samotné šper­ky jsou pojiš­tě­né na jeden mili­on ame­ric­kých dola­rů a Jud v pří­pa­dě pro­de­je v zahra­ni­čí, by z nich dostal 750 000 dola­rů.
To už je poměr­ně sluš­ná suma na chvil­ko­vé vyži­tí. Rozhodně lep­ší než pár dola­rů po kapsách. Ale jak to udě­lat, když Jude není žád­ný zlo­děj a o tom jak se dostat do něčí­ho domu a něco ukrást abso­lut­ně nic neví. Naprosto jed­no­du­še. Michael mu řek­ne, že ho bude po celou dobu navi­go­vat, ale že vše musí vypa­dat tak, jako by se oprav­du jed­na­lo o sku­teč­né­ho lupi­če, aby poli­cie nepo­ja­la žád­né pode­zře­ní.

Jude tedy nako­nec sou­hla­sí a tak začí­ná Michaelova hra na koč­ku a myš. Tak pro­pra­co­va­nou hru, jsem už dlou­ho nevi­děl a věř­te, že za celý pří­běh se kočka z myší něko­li­krát pro­ho­dí, až nako­nec vlast­ně ani sami nebu­de­te vědět, kdo je vlast­ně ten dob­rý a kdo ten zlý. Já jsem na to vlast­ně nepři­šel ani po shléd­nu­tí sním­ku, pro­to­že prav­dou je, že oba dva páno­vé jsou pěk­ní pre­ví­ti. Škoda jen, že film, kte­rý je prak­tic­ky po celou dobu hroz­ně napí­na­vý, pro­špi­ko­va­ný děs­ně pro­pra­co­va­ný­mi dia­lo­gy, ke kon­ci ztrá­cí dech.
Asi tak dva­cet minut před kon­cem, jako by se ho ujal úpl­ně někdo jiný, či jako by scé­náris­ta už ani sám nevě­děl jak se z pas­ti, kte­rou si svým způ­so­bem při­pra­vil i sám na sebe dostat, a tak celý film zka­zí pří­šer­ný, nicmé­ně, plně oče­ká­va­tel­ný konec. Nebýt toho kon­ce, tak by tohle byl pro mne jeden z nej­lep­ších fil­mů toho­to roku,. Ale takhle, bohu­žel, zapad­nul jenom malin­ko nad prů­měr všech ostat­ních, ale­spoň tedy co se toho­to žán­ru týká.

I když vám sní­mek zřej­mě zka­zí nepo­da­ře­ný konec, přes­to je ten­to film momen­tál­ně tím nej­lep­ším, co běží v kinech a pro­to vám dopo­ru­ču­ji, abys­te si ho nene­cha­li ujít. Pravda, musím uznat, že nesed­ne kaž­dé­mu. Ale pro člo­vě­ka, kte­rý rád sem tam u fil­mu pou­ži­je i mozek, je ten­to film, řekl bych, nut­nos­tí. Tedy, za před­po­kla­du, že pře­mýš­lí, na co že by šel ten­to měsíc do kina…

Průměr:
Select rating

Blbosr

Nic moc

Ujde

Dobrý

Výborný

Ještě nehod­no­ce­no. Buďte prv­ní 🙂

Slídil
Recenze
Vložil Lubomír Hort, 8. Červen 2008 - 15:32

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře