Vačnatí vlkodlaci, tak to tu ještě nebylo. Aneb další nepovedené pokračování úspěšného snímku Kvílení vlkodlaků. |
V Austrálii žije v jedné zapadlé vísce uprostřed buše zvláštní druh lidí. Jsou to vačnatí lykantropové, kteří vzešli z Tasmánského vlka. Jednoho dne od nich uteče mladá dívka Jerboa, která si to zamíří do Sydney. Zde se seznamuje s Donnym, který pracuje u filmu a ten jí nabídne práci. Bohužel se však jednoho dne začne Jerboa nechtěně měnit a poodkryje své děsivé tajemství. Armáda a skupina vědců chtějí ji i ostatní lykantropy vyhladit, ale proti je doktor Beckmeyer, který se rozhodne vlkodlakům pomoci. Schyluje se k rozhodujícímu střetnutí, které rozhodne o přežití, nebo vyhynutí jednoho živočišného druhu. A uprostřed toho se zrodí velká láska, která má přepsat historii a dát šanci vzniknout nové rase.
Český název: Kvílení vlkodlaků 3
Režie: Philippe Mora
Rok výroby: 1987
Délka: 94 min
Země: Austrálie
Hrají:
Barry Otto ... (prof. Harry Beckmeyer)
Imogen Annesley ... (Jerboa)
Leigh Biolos ... (Donny Martin)
Max Fairchild ... (Thylo)
Dagmar Bláhová ... (Olga Gorki)
...a další
První díl této série patří mezi opravdu skvělé filmy, ale od té doby jde však kvalita dalších pokračování do háje a blíží se k odpadním vodám. Po katastrofálním druhém díle přišel na řadu další propadák. Není se moc ani čemu divit, když do režisérského křesla znovu usedl Philippe Mora. Tento režisér si udělal z vlkodlačí tématiky dobrý den. Oba jeho díly jsou k smíchu a patří k nejhorším z celé dlouhé série.
Tentokrát se rozhodl trochu okořenit děj a nespokojil se jen s obyčejnými vlkodlaky. Děj zasadil do Austrálie a přimixoval trochu jejich kultury a živočišné formy. Dal tak šanci vzniknout novému druhu lykantropů-vačnatců. Co se týká speciálních efektů, tak to byla hrůza a děs. Masky i samotné speciální efekty až na pár výjimek jsou ostudou protinožců. Když ve filmu došlo na samotnou proměnu, tak v počáteční fázi to ještě ušlo, ale finální podoba srazila diváky do kolen. S vlkodlačí podobou ze starých filmů to nemělo vůbec nic společného. Když přišla na řadu scénka zrození potomka vlkodlačí dívky a člověka, tak jsem jen nevěřícně zíral na obrazovku. Nedá se to pořádně slovy popsat, ale jednotlivé stupně evolučního vývoje tohoto tvora jsou k nevíře.
Scénář filmu nevypadá zas až tak špatně, ale v mnoha směrech z něj přímo srčí šílenost a nuda. Atmosféra filmu připomínala spíše monster romantický film, než horor. Takové lovestory nemají u mne moc velkou šanci. Pořádných děsivých scén jsem se moc nedočkal, protože jich tam ani moc nebylo. Nejděsivější mi přišla asi scénka z kina, nejtrapnější ta s bazukou. Docela často se totiž scénáristé snažili nudný děj vyplnit komickými scénami, které měly odpoutat divákovu pozornost od jinak nudného děje, ve kterém se spíše pořád jen mluvilo, než aby se tam něco pořádného odehrávalo. Hudební doprovod patřil asi k tomu nejlepšímu co bylo k vidění a slyšení. Dokonce zde zazní i jedna skladba od nedávno zesnulého Michaela Jacksona.
Herecké výkony jsou rovněž otřesné. Mužská část herců mě neoslovila vůbec. Z většiny z nich byla doslova cítit nervozita a zřejmě i nechuť v tomto filmu hrát. I oni sami nejspíš věděli, že tohle rozhodně žádný trhák nebude. V hlavní roli se představila docela atraktivní herečka Immogen Annesley, která divákům v jedné scéně ukázala své ženské přednosti. Jinak ale její výkon patřil rovněž k podprůměru. V tomto filmu se objevila dokonce i česká herečka Dagmar Bláhová, která si zde zahrála ruskou vlkodlačici. Její účast mě docela potěšila, protože nehrála zas až tak špatně.
Tento film o vlkodlacích s vakem na břiše mě moc nezaujal. Samotné ztvárnění vlkodlaků bych označil za jedno z nejhorších, jaké jsem kdy viděl. Komické a romantické prvky převyšovaly ty hororové a navíc jejich kvalita je na hranici amatérismu. Tento film bych doporučil snad jen fanouškům této série, aby se podívali, jak dokázali zmrvit jeden z nejlepších vlkodlačích filmů klasický The Howling.
Hodnocení:
20%
Nejnovější komentáře