Ilsa, the Tigress of Siberia (1977)

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Ať už jako veli­tel­ka sibiř­ské­ho Gulagu, nebo šéf­ka bor­de­lu, Ilsa pořád neztra­ti­la nic ze své kru­tos­ti a její obě­ti to brzy pozna­jí na vlast­ní kůži.

Sibiř 1953: poli­tic­ký vězeň Andrei Chikurin je při­ve­zen do jed­no­ho z pra­cov­ních Gulagů, kde si má odpy­kat svůj trest. Možná by vše pro­běh­lo v pořád­ku a on by se nepo­zna­me­nán dostal za něja­ký čas zpát­ky domů, kdy­by zde nepa­no­va­la svou přís­nou rukou veli­tel­ka tábo­ra Ilsa a její kozá­ci. Ti niko­mu nic neod­pus­tí a vraž­dě­ní trestan­ců je jejich hob­by. Jejich tres­ty jsou mnoh­dy dost bru­tál­ní a nepo­ho­dl­né věz­ně rádi vha­zu­jí do kle­ce s mohut­ným sibiř­ským tygrem. Andrei a ostat­ní se čas­to bou­ří pro­ti nelid­ským pod­mín­kám jenž zde panu­jí, ale jedi­né čeho se můžou dočkat je smrt. Ilsa a její nohsle­di nezna­jí sli­to­vá­ní a jedi­ná doba, kdy necha­jí trestan­ce na poko­ji je ta, kdy se oddá­va­jí divo­kým orgiím. Jenže Stalinova smrt naru­ší jejich plá­ny a oni muse­jí zmi­zet z povrchu zem­ské­ho. Jediný kdo pře­ži­je jejich vyhla­zo­va­cí čist­ku je prá­vě Andrei, kte­rý se po letech opět setká­vá s kru­tou Ilsou. Tentokrát v Montrealu a obě­ma je jas­né, že nade­šel část spla­tit dlu­hy. Přežít může jen jeden!

Český název: Ilsa: Sibiřská tygři­ce
Režie: Jean LaFleur
Rok výro­by: 1977
Délka: 90 min
Země: Kanada

Hrají:
Dyanne Thorne ... (Ilsa)
Jean-Guy Latour ... (Gregory)
Michel Morin ... (Andrei Chikurin)
... a dal­ší

Přišel čas změ­nit reži­sé­ra, aby dodal sérii Ilsa nový vítr do pla­chet a LaFleur se toho zhos­til oprav­du doslo­va. Totálně pře­ko­pal cel­ko­vou struk­tu­ru děje, kte­rá se pře­sta­la točit oko­lo kru­té­ho zachá­ze­ní s dív­ka­mi a ten­to­krát všech­no bylo poja­to dosti akč­ním sty­lem. Navíc si mohl dovo­lit i lep­ší gore scé­ny, kte­ré byli mís­ty oprav­du nápa­di­té a pře­de­vším moder­něj­ší. První polo­vi­na fil­mu jenž se ode­hrá­va­la na zasně­že­né Sibiři se mi líbi­la mno­hem více než­li ta dru­há. Převážně díky herec­kým výko­nům a drs­né­mu zachá­ze­ní s věz­ni. Objevily se zde i dvě scé­ny, kte­ré pat­ří k tomu nej­lep­ší­mu co nám bylo pro­za­tím v této sérii nabíd­nu­to. Důmyslná klad­ka, kte­rá táh­la věz­ně pod ledem a sou­boj se šel­mou v kle­ci. V těch­to pasá­žích se tvůr­ci oprav­du pře­ko­na­li a všech­no vypa­da­lo rea­lis­tic­ky. Žádný zma­te­ný střih nám tak nedo­ká­zal zka­zit nabíd­nu­tou podí­va­nou.

Krev mís­ty stří­ka­la do všech svě­to­vých stran a Ilsa opět doka­zo­va­la, že ona je zde čís­lem jed­na. Dokonce i ve svém sexu­ál­ním apeti­tu nalez­la zalí­be­ní ve troj­ce a chlad­né noci si tak uží­va­la co to jen šlo. Dyanne Thorne nám tak opět uká­za­la své žen­ské zbra­ně v plné krá­se a její ruš­tí kole­go­vé si všech­no nále­ži­tě vychut­ná­va­li. Následné opuš­tě­ní tábo­ra a likvi­da­ce nepo­ho­dl­ných svěd­ků roz­ple­sa­lo nejed­no sice divá­ka. Průstřely hla­vy, hoří­cí budo­vy a zápach mrtvých těl jako­by se linul z obra­zov­ky pří­mo k nám. Bohužel potom nade­šel zlo­mo­vý oka­mžik celé­ho fil­mu, kte­rý měl skvě­le našlápnu­to. Přesun o něko­lik let poz­dě­ji k obdo­bí olym­pij­ských her v Montrealu, totiž zna­me­nal i pří­chod nudy.

Ilsa zde vede nobles­ní bor­del a všech­no si natá­čí na kame­ru. Pohledné dív­ky jsou jí odká­zá­ny na milost i nemi­lost a svět na ní poma­lu zapo­mněl. V tom­to obdo­bí při­jíž­dí i se sovět­ským hoke­jo­vým muž­stvem náš sta­rý zná­mý Andrei, kte­rý jako jedi­ný pře­žil sibiř­skou čist­ku. Netrvá to dlou­ho a opět sto­jí tvá­ří tvář ženě, kte­rou z duše nená­vi­dí. Ilsa se však opět obklo­pi­la pěk­nou ban­dič­kou hrdlo­ře­zů, kte­ří byli urči­tě „na ško­le­ní“ u orlic­ké pře­hra­dy. Zbavit se nepo­ho­dl­ných pod­ni­ka­te­lů pro ně nebyl žád­ný pro­blém, stej­ně jako hrát­ky s lid­skou mys­lí. Bohužel tyto pasá­že ztrá­ce­jí jaké­ko­liv napě­tí a nuda se zača­la stup­ňo­vat. Všechno měla zachrá­nit až závě­reč­ná pře­střel­ka, ale i tak to mé hod­no­ce­ní moc nezved­lo.

Hodnocení:
Třetí díl Ilsy tak nej­víc vytě­žil na své prv­ní polo­vi­ně fil­mu, kte­rá byla oprav­du luxus­ní. Bohužel potom už to šlo s kva­li­tou dolů a já nedám lep­ší hod­no­ce­ní než lehce nad­prů­měr­né. 60% je i tak dob­rý výsle­dek, ale moh­lo to být i mno­hem více.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře