Za ginipiggu 6: Peter no akuma no joi-san (1990)

Netradiční nemo­ci si žáda­jí i netra­dič­ní lékař­skou péči.

V posled­ním díle Guinea Pig nás bude po celou dobu pro­vá­zet posta­va muže/ženy, kte­rá si říká Devil Woman Doctor. Ukáže nám deset pří­pa­dů bizard­ních nemo­cí, kte­rý­mi trpí její paci­en­ti a záro­veň uvi­dí­me ješ­tě mor­bid­něj­ší lékař­ské meto­dy, jak se dají údaj­ně léčit. Na roz­díl od ostat­ních dílů této série, je ten­to spí­še jakousi paro­dií s prv­ky čer­né­ho humo­ru. Jak je vid­no, tak tvůr­ci se při jeho natá­če­ní krá­lov­sky bavi­li, ale ani to jim neza­ru­či­lo pří­liš vel­ký úspěch u divá­ků.

Režie: Hajime Tabe
Rok výro­by: 1990
Délka: 52 min
Země: Japonsko
Alternativní název: Guinea Pig: Peter’s Devil Woman Doctor

Hrají:
Mitsuru Fukikoshi
Kobuhei Hayashiya
Masami Hisamoto
Nezumi Imamura
Yumiko Kumashiro
...a dal­ší

Některé situ­a­ce však sku­teč­ně vykouz­lí úsměv na tvá­ři asi kaž­dé­mu, pro­to­že v urči­tých momen­tech se tvůr­ci sku­teč­ně vyzna­me­na­li. Na začát­ku se sezná­mí­me s veli­ce podiv­nou rodin­kou, kte­rá se nesmí roz­čí­lit, jinak... Na tuto pasáž by se roz­hod­ně nemě­li dívat děti, pro­to­že by moh­ly při­jít k psy­chic­ké újmě, a to nejen díky nad­měr­ně nesluš­né mluvě hlav­ních akté­rů. I dal­ší paci­en­ti trpí oprav­du netra­dič­ný­mi nemo­ce­mi, kte­ré jim ztrp­ču­jí život, ale naše dok­tor­ka nám uká­že jak si s nimi pora­dit. V někte­rých scé­nách nám tvůr­ci uká­ží něko­lik nepa­tr­ných názna­ků gore, ale všech­ny se nesou v úpl­ně jiném hávu, než v ostat­ních dílech. Tady totiž tyto scé­ny slou­ží pře­de­vším k poba­ve­ní divá­ků.

Jenomže prá­vě humor­né poje­tí čas­to hra­ni­čí s trap­nos­tí a zma­rem tvůr­ců. Ne všech­ny jejich nápa­dy se totiž dočka­jí pocho­pe­ní a mís­ty je to sku­teč­ně utr­pe­ní sle­do­vat prá­vě pro­bí­ha­jí­cí děj. Asi nej­za­jí­ma­věj­ší je pasáž se čtyř­mi paci­en­ty, kte­ří se doha­du­jí, kdo trpí zálud­něj­ší nemo­cí. O něja­ké horo­ro­vé atmo­sfé­ře se zde však mlu­vit nedá a její absen­ce je citel­ně znát. Stejné je to i s hudeb­ním dopro­vo­dem, kte­rý se zde sice mís­ty obje­ví, ale není to nic svě­to­bor­né­ho. Když se však pře­ne­se­me na zají­ma­vou hos­ti­nu plnou lid­ských orgá­nů a křu­pa­vé­ho masa, tak máme šan­ci sle­do­vat oprav­do­vé kuchař­ské umě­ní, kte­ré by jim závi­dě­la i lecja­ká čes­ká tele­vi­ze.

Na prv­ní pohled bylo patr­né, že všich­ni ze štá­bu i samot­ní her­ci se při natá­če­ní báječ­ně baví, ale dali do toho oprav­du všech­no? Japonský humor není urči­tě urče­ný pro všech­ny a tak není divu, že se na ten­to díl ztrh­la doce­la vel­ká kri­ti­ka a to pře­de­vším od pří­z­niv­ců prv­ních sním­ků Guinea Pig. Na jed­nu stra­nu je mož­ná dob­ře, že se zde ubra­lo na bru­ta­li­tě, ale ta zde byla nahra­ze­na pou­ze hod­ně prů­měr­ným čer­ným humo­rem, kte­rý byl sice mís­ty doce­la uje­tý, ale pře­de­vším i hod­ně trap­ný. Ani na mne šest­ka neu­dě­la­la zrov­na dva­krát vel­ký dojem.

Hodnocení:
50%

---