Ghost Chase (1987)

Fantasy kome­die s naštva­ným i hod­ným duchem, kap­kou toho humo­ru a něja­kou tou akcí…

Dva kama­rá­di Warren a Fred jsou nad­še­ní mla­dí fil­ma­ři, kte­ří by rádi jed­nou pro­ra­zi­li v Hollywoodu. Jejich ama­tér­ské počí­na­ní však brz­dí pře­de­vším nedo­sta­tek finanč­ních pro­střed­ků a pře­de­vším Warrenova leh­ko­my­sl­nost a nadr­že­nost. Víc než natá­če­ní ho zají­má pohled­ná servírka/herečka Laurie. Jednoho dne obdr­ží zprá­vu, ohled­ně dědic­tví po svém dědeč­ko­vi, kte­rý před časem zmi­zel i ze vše­mi svý­mi peně­zi a jenž byl kdy­si uzná­va­ným fil­mo­vým pro­du­cen­tem. Jeho stu­dio pře­vzal pod­vo­dem syn dědeč­ko­va spo­leč­ní­ka Stan Gordon, kte­rý po závě­ti a dědic­tví rov­něž tou­ží. A aby toho neby­lo málo, do vše­ho se při­mí­chá duch mrt­vé­ho komor­ní­ka Luise, kte­rý jedi­ný ví, kde se bohat­ství ukrý­vá. Ten se usa­dí v umě­lém těle lout­ky a spo­leč­ně s Warrenem, Fredem a Laurie vyrá­že­jí vstříc šíle­né­mu dob­ro­druž­ství a odha­le­ní sku­teč­né prav­dy, co se v dědeč­ko­vě domě teh­dy ode­hrá­lo…

Český název: Lov na duchy

Režie: Roland Emmerich

Rok výro­by: 1987

Délka: 85 min

Země: Západní Německo / USA

Alternativní název: Hollywood Monster

Hrají:

Jason Lively...(Warren McCloud)

Tim McDaniel...(Fred)

Jill Whitlow...(Laurie Sanders)

Paul Gleason...(Stan Gordon)

Leonard Lansink...(Karl)

...a dal­ší

Poněkud poza­po­me­nu­tá fan­ta­sy kome­die říz­nu­tá kap­kou toho „horo­ru“ se mi na dis­ku vále­la už oprav­du dlou­ho. Dostal jsem se k ní pře­de­vším díky jmé­nu reži­sé­ra Rolanda Emmericha, jehož tvor­bu mám doce­la rád (přes­to­že jde vět­ši­nou o prů­měr­né kous­ky /čest těm pár výjim­kám). Musím však sou­hla­sit s názo­ry, že v tom­to pří­pa­dě jde o jeden z těch jeho slab­ších fil­mů. Je to totiž film urče­ný spí­še pro mlad­ší pub­li­kum, tak­že žád­nou děsi­vou horo­ro­vou podí­va­nou roz­hod­ně neče­kej­te!

Pokusů o humor­né scé­ny je tu dosta­tek, jen kdy­by mi ústřed­ní tro­ji­ce byla více sym­pa­tic­ká. Možná bych si to užil i o něco více. Dvojice hlav­ních hrdi­nů mi totiž lez­la mír­ně na ner­vy – no hlav­ně Warren (snad jen ta Laurie byla jakž­takž pěk­ná). Hlavní zápo­rák Paul Gleason moc pro­sto­ru nedo­stal a tak nám zbyl duch komor­ní­ka Louise, jenž se v mod­rém svět­le pro­du­cí­ro­val v lout­ce, kte­rá dost při­po­mí­na­la Mistra Yodu z Hvězdných válek. Ovšem v ne zrov­na kva­lit­ním pro­ve­de­ní.

Atmosféra se ke kon­ci fil­mu pře­ce jenom tro­chu zdrs­ní, čeka­jí nás něja­ké ty výbuchy, sou­boj o pře­ži­tí s naštva­ným duchem dědeč­ka, něja­ký ten řev, ale nic z čeho by se snad něko­mu měli ježit chlu­py na těle. Světlých oka­mži­ků je tu pár, občas se u toho člo­věk i zasmě­je, ale jako celek to dle mého nemě­lo ani na prů­měr­né ohod­no­ce­ní. Bohužel, v někte­rých pasá­žích jsem se i dost nudil.

Hodnocení:

40%