Sólokapr - recenze

Dokonalý muž. Dokonalý pří­běh. Dokonalá vražda…tak zní slo­gan nové kome­die Woodyho Allena Sólokapr, kte­rý má v našich kinech pre­mi­é­ru 7.12. 2006. A tak zbý­vá jen dodat… Dokonalá kome­die??? To se vám poku­sí­me zod­po­vě­dět na násle­du­jí­cích řád­cích.

Když se jed­no­ho dne mla­dá stu­dent­ka žur­na­lis­ti­ky Sondra Pransky (Scarlett Johansson) vyda­la na jed­no oby­čej­né kou­zel­nic­ké vystou­pe­ní, nemě­la ani tuše­ní, že toto vystou­pe­ní jí změ­ní celý její násle­du­jí­cí život. Poté co si ji kou­zel­ník Sid Waterman (Woody Allen) vybral z pub­li­ka a poslal do zvlášt­ní „bed­ny“, setka­la se tam s zesnu­lým novi­ná­řem Joem Strombelem ( Ian McShane), kte­rý ji pro­zra­dil infor­ma­ce o tom, kdo je obá­va­ný „Tarotový vrah“! Podle důvěr­ných infor­ma­cí se mělo jed­nat o vel­mi význam­né­ho muže – vliv­né­ho poli­ti­ka Petera Lymana (Hugh Jackman). A tak Sondra zača­la spo­leč­ně s kou­zel­ní­kem Sidem sbí­rat usvěd­ču­jí­cí důka­zy. Z počát­ku nemě­lo vyšet­řo­vá­ní pří­liš vel­ký úspěch a tak se Sondra roz­hod­la dostat pří­mo k Peterovi pod faleš­ným jmé­nem. V tom oka­mži­ku nabra­lo vyšet­řo­vá­ní pat­řič­né obrát­ky, pro­blém nastal až teh­dy, když se Sondra do pode­zře­lé­ho zami­lu­je a pře­svěd­ču­je kaž­dé­ho o tom, že nikdo tako­vý nemů­že vraž­dit. Co se sta­ne se Sondrou, Peterem a celým pří­pa­dem? Pokud vás to oprav­du zají­má, od 7.12. máte mož­nost….

Být vámi, tak si ten­to ter­mín nene­chám roz­hod­ně ujít, a to z něko­li­ka prostých důvo­dů. Nejedná se pou­ze o kome­dii, ale spí­še o mix roman­tic­ké kome­die s kri­mi­nál­ní záplet­kou. Dějová linie roz­hod­ně není odflák­nu­tá, a tak se řadí do leh­ké­ho nad­prů­mě­ru, to doka­zu­je, hlav­ně to, že vás celý pří­běh bude zají­mat a to, jak to s hlav­ní­mi pro­ta­go­nis­ty dopad­ne vám nebu­de lhos­tej­né. Dočkáte se i pár zvra­tů, což je vel­ké plus. To hlav­ní kouz­lo je ale ukry­to v hláš­kách kou­zel­ní­ka Sida, kte­ré oprav­du nebe­rou kon­ce. Není divu, neboť se této role ujal samot­ný reži­sér Woody Allen. Těchto hlá­šek sice není pří­liš, ale zato skvě­le poba­ví. Na kon­ci fil­mu bude­te chtít ješ­tě více vti­pů a hlá­šek, pro­to­že jsou oprav­du veli­ce zábav­né a nepře­ko­na­tel­né. To je samo­zřej­mě dob­ře, kdy­by to ale nemě­lo men­ší háček. Je totiž jedi­ný, kdo kome­di­ál­ní poje­tí vyu­ží­vá na plno. Ostatní her­ci jako by byly napros­to v jiném fil­mo­vém žán­ru. To jim ale pro­ten­to­krát odpus­tí­me, jeli­kož se nejed­ná pou­ze o čis­to­krev­nou kome­dii a také cel­ko­vý herec­ký výkon všech hvězd ve fil­mu je více než dosta­ču­jí­cí. Bohužel ale i tak neby­lo téma, kte­ré samo o sobě je vel­mi naděj­né, vyu­ži­to napl­no a tak film zřej­mě po své pre­mi­é­ře zapad­ne do prů­mě­ru a za pár let si na něj vzpo­me­ne jen málo­kdo.

Verdikt: Vcelku pří­jem­ná kome­die, kte­rá ale napl­no nevy­u­ží­vá svůj poten­ci­ál. Nad vodou ji drží jen skvě­lé herec­ké obsa­ze­ní a skvě­lé hláš­ky… Nenadchne, ale také neu­ra­zí.