Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading... |
| Díky těžkému dětství se z ní brzy stala prostitutka, která často porušovala zákon. Touha po penězích a zaopatření své přítelkyně jí však svedla na cestu, ze které už nebylo návratu. Z Aileen se tak brzy stala opravdová lidská zrůda. |
Narodila se 29. února 1956 v městě Rochester, státu Michigan jako Aileen Carol Pittmanová. Její matka Diane Prattová se v patnácti provdala za Lee Pittmana a o rok později se jim narodil syn Keith. Když čekala Aileen, tak se nechala rozvést, protože její manžel většinu peněz propil a především proto, že se pokusil unést a zavraždit osmiletého chlapce. V roce 1969 spáchal ve vězení sebevraždu (oběsil se) a Aileen tak nikdy svého otce nepoznala. V lednu 1960 se její matka rozhodla obě děti svěřit do péče svých rodičů Lauriho a Britty Wuornosových a už se nikdy neukázala. Keith i Aileen si poté vzali jejich příjmení.
Již v útlém věku se Aileen začala živit svým tělem a dokonce měla sex i s bratrem. Údajně byla ještě v dětském věku znásilněna dědečkem. V roce 1970, tedy ve svých čtrnácti letech dívka zjistila, že je těhotná (údajně byla znásilněna cizím mužem). Porodila v domově pro svobodné matky a její syn byl dán k adopci. Když v roce 1971 zemřela její babička na selhání jater, vyhodil ji dědeček na ulici a ona byla nucena se začít živit prostitucí. Začala bývat v lese poblíž svého rodného domu.
Od té chvíle začala mít časté opletačky se zákonem. 27. května 1974 byla zatčena v Coloradu za jízdu pod vlivem alkoholu, výtržnictví a žhářství. K soudu se však nikdy nedostavila a raději opět zmizela o kus dál. V roce 1976 se seznámila na Floridě s prezidentem jachtařského klubu Lewisem Gratzem Fellem (který měl sedmdesát let) a ten samý rok se i vzali. Jenže Aileen rozhodně nebyla vzornou ženuškou a ráda navštěvovala místní bary. Zde se také několikrát poprala a nakonec byla vzata za napadení do vazby. Z manželem se poté pohádala a odjela zpět do Michiganu, kde ovšem byla brzy opět zatčena za napadení barmana, kterému rozbila hlavu kulečníkovou koulí. 17. června zemřel její bratr na rakovinu. Chvíli poté se s ní manžel rozvedl a vyhodil ji na ulici s 10 000 dolary, které vybral ze své pojistky (jejich sňatek jim vydržel necelých devět týdnů). 20. května 1980 byla opět zatčena na Floridě, tentokrát za ozbrojenou loupež, kdy v městečku Edgewater přepadla obchod. Do vězení nastoupila však až 4. května 1982 a puštěna na svobodu 30. června 1983. 1. května 1984 se pokusila v bance použít falešný šek, ale byla opět zadržena. 30. listopadu 1985 byla podezřelá z krádeže revolveru a střeliva v Pasco Country. 4. ledna 1986 byla opět zatčena v Miami za krádež automobilu a odporu při zatýkání. 2. června 1986 ji policie zatkla po udání neznámého muže za to, že jej v autě ohrožovala zbraní a chtěla po něm 200 dolarů. Při osobní prohlídce u ní opět nalezli kradenou zbraň.
Poté se na chvíli zklidnila a v Daytona gay baru se seznámila s hotelovou služkou Tirii Mooreovou u které pak nějaký čas bydlela. Na společný nájem si začala opět přivydělávat jako prostitutka. 4. června 1987 byly obě dívky vyslýchány kvůli dalšímu výtržnictví na Daytona Beach, kdy měly údajně ohrožovat několik lidí s láhví v ruce v jednom místním baru. 12. března 1988 Aileen podala stížnost na řidiče autobusu, který ji vyhodil z dopravního prostředku a údajně jí fyzicky napadl. Tiria prý byla svědkem tohoto incidentu. Ale jak moc důvěryhodným? Brzy poté se Aileen Wuornosová vydala na cestu z nichž už nebylo návratu. Přestalo jí bavit tropit výtržnosti a rozhodla si obstarat větší částky peněz za pomoci několika vražd.
Vraždy
Svoji první vraždu uskutečnila 30. listopadu 1989. Obětí se stal jednapadesátiletý Richard Mallory majitel skladu s elektronikou. Aileen později tvrdila, že ho zabila v sebeobraně, protože se ji pokusil znásilnit. Auto zavražděno nalezla policie o dva dny později poblíž městečka Volusia na Floridě. 13. prosince pak bylo a pár kilometrů dále nalezeno tělo mrtvého Malloryho v lese. Byl zastřelený několika kulkami z nichž dvě přesně zasáhly levou plíci.
Druhá vražda se stala 19. května 1990 a mrtvý se jmenoval Charles „Dick“ Humphreys. Šlo o bývalého majora vojenského letectva a později i šéfa policie. Tělo šestapadesátiletého muže bylo nalezeno v Marion Country s šesti kulkami v těle a částečně zakryté, aby nebylo z dálky vidět. Jeho auto bylo poté nalezeno v Suwannee Country.
Dalším v pořadí byl třiačtyřicetiletý stavební dělník David Spears z Winter Garden. 1. června 1990 našli jeho nahé tělo poblíž silnice Highway 19 v Citrus Country.
Mezitím bylo v Pasco Country nalezeno tělo čtyřicetiletého Charlese Carskaddona, který musel zemřít zhruba 31. května. Jeho tělo však našli až 6. června s devíti průstřely.
Kontroverzní bylo zavraždění Petera Siemse, ke kterému mělo dojít rovněž někdy v červnu 1990. Tělo nebylo nikdy nalezeno, ale obě dívky ukradly jeho auto a později se s ním vybouraly. Než přijela policie, tak se jim podařilo zmizet, ale na místě zůstaly jejich otisky. Vidělo je však několik svědků, kteří policii poskytli jejich detailní popisy a ta pak mohla po nich vyhlásit pátrání. Při porovnání otisků prstů totiž nalezli spisy Aileen a otisky souhlasily.
Šestým v řadě se stal padesátiletý prodavač klobás Troy Burress z Ocaly. 31. června 1990 byl prohlášen za nezvěstného. 4. srpna bylo jeho tělo nalezeno v lese podél State Road 19 v Marion Country. Byl zastřelen dvěmi kulkami.
Poslední obětí se stal Walter Jeno Antonio dvaašedesátiletý policista v penzi. 19. listopadu 1990 bylo nalezeno blízko silnice v Dixie Country se čtyřmi průstřely. Jeho auto bylo nalezeno poblíž Brevard Country.
9. ledna 1991 byla Aileen zatčena před barem pro motorkáře ve Volusia Country. Další den se podařilo nalézt i její společnici Tirii Mooreovou v Pennsylvanii. Ta souhlasila se spoluprácí, pokud na ni stáhnou všechna obvinění a dostane policejní ochranu. Policie nastražila na Aileen past v podobě několika telefonátů, ve kterých se Aileen přiznala k vraždám, protože jí v nich Tirie žádala o očištění svého jména ve jménu jejich vzájemné lásky. Aileen však i u soudu stále tvrdila, že všechny muže zabila v sebeobraně, protože ji buďto začali mlátit, nebo jí chtěli rovnou znásilnit. 14. ledna 1992 stanula před soudem kvůli vraždě Richarda Malloryho. Byla shledána vinnou i díky detailnímu svědectví Tirie Mooreové a lékařskému posudku, který ji označil za mentálně nestabilního jedince, který trpí poruchou osobnosti. Poté co jí přičetli i zbylé vraždy byla o čtyři dny později odsouzena k trestu smrti. Aileen se dopolední chvíle bránila, že chladnokrevně zabila pouze právě prvního Malloryho, který jí nejprve zmlátil a poté znásilnil, načež ona ho zabila v sebeobraně, ale ani tohle nějak neobměkčilo soud a porotu. Nakonec byla k trestu smrti odsouzena celkem šestkrát, protože se polici nepodařilo plně prokázat, že zabila i Petera Siemse, jehož tělo nebylo nikdy nalezeno.
V roce 1996 se pokusila odvolat k nejvyššímu soudu a pokusit se změnit rozsudky smrti na doživotí, ale neúspěšně. Proto se pokusila poslat dopis Floridskému soudu o povolení zabít svého obhájce, aby ze sebe udělal mentálně nezpůsobilou a nemohla být popravena. Jenže trojice lékařů ji podrobilo hned několika testům a všechny dopadly přesně tak, jak každý očekával. Aileen Wuornosová je mentálně způsobilá tak, aby na ní mohl být vykonán rozsudek smrti, kterým byla poprava smrtící injekcí. Během svého pobytu ve vězení si i několikrát stěžovala na zacházení ostatních vězeňkyň, ale i dozorců. Kteří jí údajně plivali a močili do jídla i pití, fyzicky týrali a mlátili atd. Během jednoho z posledních rozhovorů uvedla, že její kroky řídili jakési vnitřní hlasy andělů z kosmické lodi. 9. října 2002 byl vykonán rozsudek smrti a Aillen dostala svou smrtící injekci. Stala se tak teprve desátou ženou, která byla popravena v USA od znovuzavedení trestu smrti (v roce 1976) a druhou ženou, která byla popravena na Floridě. Místo svého posledního jídla si dala pouze šálek kávy.
Její poslední slova jsou: „Yes, I would just like to say I’m sailing with the rock, and I’ll be back, like Independence Day with Jesus . June 6, like the movie. Big mother ship and all, I’ll be back, I’ll be back.“.
Po smrti bylo její tělo zpopelněno a popel rozsypán v Michiganu pod jejím oblíbeným stromem. V den jejího pohřbu zahráli píseň Carnival od zpěvačky Natalie Merchant.
V některých lidech však dodnes vřou pohybnosti jestli měla být Aileen skutečně popravena. Celý život pracovala jako prostitutka, neměla vůbec lehké dětství a moc radostných chvil nikdy nezažila. Na svých cestách potkala mnoho lidí, kteří jí ublížili ať už fyzicky nebo psychicky a každý se ji snažil většinou jen využít. Proto to už Aileen nemohla vydržet a její trpělivost byla vyměněna zlobou a nenávistí. Rozhodla se bránit a přestože ty muže skutečně zavraždila, tak ona sama věřila, že se jen brání dalšímu ponižování a znásilnění. --- Tak přesně takhle uvažoval jistý Nick Broomfield.
Asi nejznámějším filmem, který byl o této americké vražedkyni natočen je snímek Monster z roku 2003. V hlavní roli se nám zde představila Charlize Thečin, která předvedla opravdu neskutečný výkon a film jako celek mě neskutečně okouzlil. Škoda jen, že se nejedná o hororový kousek, ale spíše kriminální drama.
(4,91 z 5)