 |
| Nechvalně proslulá dvojice, které dodnes nemůže přijít na jméno celá Kanada. |
Karla se narodila 4.května 1970 v kanadském Ontariu ( městečku Port Credit) českému imigrantovi Karlovi a jeho manželce Dorothy. Je nejstarší ze tří dcer a chodila na Sir Winston Churchill Secondary School. Při ní si přivydělávala na zkrácený úvazek jako prodavačka v blízkém obchodním centru. V říjnu roku 1987 odjela do Toronta, kde se setkala s pohledným Paulem Bernardem, do kterého se okamžitě bezhlavě zamilovala. Roku 1989 dostala vysokoškolský diplom a začala pracovat jako asistentka na veterinářské klinice Thorold. Poté se jí naskytla podobná práce na Martindale zvířecí klinice a tak neodmítla a dala své staré práci vale.
Paul se narodil 27.srpna 1964 v Torontu do bohaté a nefungující rodiny. Jeho otec Kenneth pracoval jako účetní, byl hrubý k jeho matce a často míval opletačky se zákonem. Paul měl dva starší sourozence bratra a sestru. Jeho otec však svou dceru často ve sklepě zneužíval a v roce 1975 od nich odešla matka, která už dále nemohla snášet manželovo chování. Obě starší děti tím doslova trpěli, protože otec si na nich vyléval zlost, ale nejmladší Paul se měl doma dobře. Ve škole se choval vždy slušně a zdvořile, sousedé ho měli rádi. V den šestnáctých narozenin mu však matka řekla šokující zprávu, že ho má z jiným mužem a on se na ní rozhněval a nadával jí do děvek. Vystudoval Sir Wilfrid Laurier Collegiate Institute a začal pracovat pro Amway. Koupil si spoustu knížek a pásek s radami jak rychle zbohatnout a tomuto kouzlu zcela podlehl. Společně se svými kamarády začal navštěvovat bary a diskotéky a balil jednu dívku za druhou. Měl docela velký úspěch i v tom, že s nimi zažíval nejrůznější sexuální praktiky, které se mu opravdu líbili. Nejraději měl nad ženou vždycky navrch a rád je v posteli ponižoval. 17.října 1987 se v restauraci Scarborough potkal s jistou Karlou Homolka, která mu ihned podlehla a dovolila mu nejrůznější sexuální praktiky z nichž některé hraničili až se sadismem. Nikdo z jeho nejbližšího okolí však nevěděl, že Paul už dávno není tím hodným a laskavým chlapcem. Přestože veřejnost neznala jeho totožnost dostal působivou přezdívku (Scarborough Rapist).
Paul totiž po večerech několikrát sexuálně napadl a brutálně znásilnil několik dívek právě v okolí Scarborough. Od 4.května 1987 do 26.května 1990 se mu podařilo napadnout a znásilnit 11 mladých dívek. Jeho poslední oběť však dokázala útočníka policii popsat tak dokonale, že Paulova podobizna tehdy zdobila všechny deníky. Přestože ho vyslýchala policie a byla mu odebrána i krev na přezkoumání nic mu nakonec nedokázali. Především je dokázal Paul přesvědčit i svým ledově klidným přístupem a charismatickým obličejem, který policisty dokonale zmátl a ti mu uvěřili, že pachatelem nemůže být on. Paul však nechtěl přestat a brzy si vyhlédl svou další oběť. Předtím si však zajistil alibi v podobě schůzky s Karlou a následně se večer vydal na další lov. Odnesla to neznámá teprve čtrnáctiletá dívka. Poté se Bernardo rozhodl raději ukončit tuto činnost, protože policie ho začala sledovat. K obstarání svých sexuálních partnerek začal využívat svou přítelkyni Karlu, která pro něj udělal skoro cokoliv. Jednoho dne roku 1991 (7.6.) pozvala Karla k sobě domů svou kamarádku ‘‘Jane Doe‘‘ (pravé jméno policie neudala), kde jí do pití dala uspávadlo a Paul tak mohl v klidu dívku znásilnit. Když se dívka ráno probudila a bolela jí hlava a břicho, myslela si, že jí je špatně z velkého množství alkoholu jenž vypila.
V té době se Paul docela často setkával s celou rodinou Homolkových a byl již zasnoubený s Karlou. Pořád ale toužil po sexuálním aktu s nejmladší dcerou Tammy, ze které začal být téměř posedlý. Karla o tom věděla, ve svém nitru se trápila, ale nikdy nic nahlas neřekla. Paula totiž vzrušoval fakt, že Tammy je ještě panna. Bernardo nedávno přišel o svou práci účetního a společně se svým kamarádem začali pašovat cigarety přes hranice. Paul často sledoval Tammy ve spánku a rád při tom onanoval. Půl roku před jejich svatbou si Karla pozvala svou sestru k nim domů. Do jídla i pití jí nasypala Halothane, což zapříčinilo, že Tammy upadla do bezvědomí. Chtěla dát Paulovi její pannenství jako dárek k vánocům. Ten si samozřejmě svůj dárek náležitě začal užívat a natáčet na kameru, jenže během sexuálního aktu se Tammy zadusila vlastními zvratky. Přivolaná pohotovost jen konstatovala smrt udušením a označila jí za nešťastnou náhodu. Oba milenci si po jejich odjezdu zašli pustit právě natočené video, Karla se oblékla do sestřiných šatů a začali se oddávat sexuálním hrátkám.
Tím to však zdaleka neskončilo ba co víc Paul začal stále více toužit po zabíjení dalších dívek, protože bezmocnost a utrpení v něm vyvolávali nepopsatelný výbuch rozkoše a vzrušení. 15.června 1991 vyrazil Bernardo ve svém autě na projížďku mezi Torontem a St. Catharines narazil na čtrnáctiletou Leslie Mahaffyovou. Dívka si zapomněla klíče od svého domu a neměla tak kde přespat. Chtěla po něm cigaretu a on jí odvětil, že je má v autě. Dívka s ním tedy šla k vozu, kde jí násilím přinutil nastoupit. Se svázanýma očima jí dovezl k sobě domů, kde jí s Karlou mučili a vše si natáčeli na kameru. Paul dívku však pochválil za dobře odvedenou práci a slíbil jí, že jí nechá odejít pokud mu bude i nadále po vůli. Během natáčení posledního videi dívce však sklouzl z očí šátek a ona tak viděla obličej Karly i vybavení domu. Paul zpanikařil a jelikož měl strach, že by je dívka mohla identifikovat před policií rozhodl se jí zabít. U soudu poté Paul tvrdil, že Karla na druhý den dívku předávkovala léky a ta zase tvrdila, že Paul dívku uškrtil. To však nic nezmění na faktu, že dívka byla mrtvá a její tělo rozčtvrceno. Bernardo následně zajel koupit pytle cementu a kusy těla zalili do betonu. Jednotlivé části pak postupně odvezli k jezeru Gibson, kde je vhodili do vody. Každý kus betonu vážil nejméně 200 liber jenže ke dnu žádný neklesl. 29.června 1991 je kousek od břehu objevil rybář se svým malým synkem, který ihned kontaktoval policii. V té době byli oba vrahové již na svatební cestě u Niagarského jezera.
16.dubna 1992 si oba teď už manželé vyrazili na projížďku, aby si vyhlédli další potencionální oběť. Když projížděli kolem Holy Cross Secondary School uviděli osamocenou patnáctiletou studentku Kristen Frenchovou. Karla vystoupila z auta a požádala dívku o pomoc. Paul hbitě přiskočil ze zadu a dívku zatlačil do auta, kde jí Karla držela na sedle. Všichni tři poté odjeli do jejich domu, kde dívku svázali. Ani jeden z nich si však nevšiml, že dívka ztratila jednu botu a několik lidí je z dálky vidělo. Policie ihned obdržela několik popisů a svědectví, ale ty se ve většině detailů hodně rozcházeli. Tři dny Paul a Karla dívku bili, mučili a několikrát znásilnili. Vše si opět nahrávali na kameru. Nutili jí chovat se povolně a plnit všechny jejich požadavky a neustále jí opíjeli velkým množstvím alkoholu. Bernardo byl rozhodnutý dívku zabít, protože nikdy neměla zavázané oči, ale ještě nějakou dobu si jí chtěl nechat. 18.dubna odjel koupit do blízkého obchodu pizzu, kde ho vidělo několik lidí. Brzy poté byla dívka v jejich domě mrtvá. Karla u soudu řekla, že Paul dívku uškrtil zatímco ona se jen dívala, ale on zase tvrdil, že jeho žena jí ubila gumovou palicí. 30.dubna 1992 bylo dívčino tělo nalezeno nahé v příkopu s uříznutými vlasy. Policisté si mysleli, že si je vrah nechal jako trofej, ale Paul později řekl, že to udělali kvůli horší identifikaci. Během vyšetřování se policie domnívala, že Paul Bernardo a Karla mají na svědomí mnohem více obětí, ale to se jim nikdy nedokázalo prokázat. Tedy až na jeho řádění v Scarborough, díky porovnání DNA. Jenže ani zde se jim nepodařilo mu prokázat úplně všechno a obvinit ho ze všech znásilnění.
27. prosince 1992 si pod sebou oba manželé podřezali větev úplně. Paul opět brutálně zmlátil svou manželku, která již psychicky nezvládala jeho stále častější bití signalizačním světlem do obličeje a končetin až jí způsobil na celém těle spoustu podlitin a odřenin. Přikázal jí vymyslet si báchorku, že měla autonehodu. Její spolupracovníci však zavolali dívčiny rodiče a ti si jí odvezli domů. Navíc podali na Paula trestní oznámení a ten byl na jeden den zatčen. Policie již však v tu dobu nechávala Bernarda sledovat, protože měla stále větší podezření, že za těmi únosy a vraždami stojí právě on. 9.února 1993 byla Karla u výslechu, kde z ní zkoušeli vytáhnout doznání, nebo alespoň nějaké informace o smrti zmizelých dívek. Karla jim ale začala vykládat o tom, jak jí manžel neustále bije, týrá a ponižuje. Snažila se ze sebe udělat jeho oběť a všechnu vinu shodit na něho. Pod příslibem menšího trestu a ochrany dala svému advokátovi pásku na které bylo natočené znásilnění. 17.února 1993 dostala policie povolení k domovní prohlídce, kde přesně podle popisu Karly nalezli ostatní kazety na nichž byli zaznamenány všechny vraždy a mučení. Bernardo byl ihned zatčen. Na páskách však byla znatelně vidět i Karlina účast na mučení a znásilňování, jenže jí od vyššího trestu chránila její dohoda o spolupráci. Proto jí místo doživotí nabídli dvanáct roků vězení. Soud zakázal veškerou publikaci videonahrávek do médií. Mezitím se jak Karla, tak Paul navzájem pokoušeli pošpinit u soudu a navzájem na sebe házeli vinu. Nikomu v sále se však nelíbilo, že z toho Karla vyšla poměrně lacino, protože její účast v tomto případě byla patrná na první pohled, což nemohla rozdýchat většina obyvatel a několikrát jí vyhrožovali zabitím ihned poté co vyleze z vězení. 28.června 1993 stanula Karla Homolka před soudem. Ten jí obvinil ze znásilnění čtyř dívek (dle důkazů s pásek), dále pak nedobrovolného uspání jedné z obětí a spoluúčasti na vraždách. Během vyšetřování se však zcela zřetelně prokázalo, že Karla hrála v mučení nebohých dívek rovněž velkou roli a doslova si tyto chvíle užívala. Na několika páscích to bylo zcela zřetelně vidět, ale soud se tyto informace snažil před veřejností ututlat, protože nechtěl porušit dohodu jenž s ní uzavřeli. Jenomže se stejně několik informací dostalo na veřejnost a ta slibovala veřejné lynčování Karly jakmile se dostane z vězení. I těsně před jejím propuštěním v roce 2005 na svobodu na ní stále její manžel házel vinu a přísahal, že on ty dívky nezabil. Několik pásek z tohoto případu však bylo později záhadně zničeno ( přesněji polovina).
Ve vězení byla Karla několikrát podrobena psychotestům a doktoři u ní zjistili, že velice znepokojivé výsledky. Přestože vykazovala známky újmy po týrání a bití od svého manžela, tak se jim mnohdy zdálo, že dívka na ně působila hodně falešně a snažila se s nimi manipulovat. Ve vězení začala dokonce studovat za peníze daňových poplatníků, což pobouřilo širokou veřejnost a ta se dožadovala, aby si to platila ze svého. Karle se podařilo vystudovat psychologii. V odborných posudcích byla napsáno, že u ní postrádají jakékoliv náznaky výčitek, lítosti, hanby, zodpovědnosti a smíření s pozůstalými. Proto nebyla nikdy podmínečně propuštěná, protože pořád tu bylo riziko, že se může opět kdykoliv dopustit dalšího porušení zákona. Po uplynutí celého trestu byla v roce 2005 propuštěna na svobodu, ale za těchto podmínek:
Policie musí znát adresu jejího trvalého bydliště, musí si najít práci a oznámit s kým žije.
Jakoukoliv změnu musí ihned nahlásit na policii.
Pokud si bude chtít změnit jméno, tak musí ovšem nejprve informovat příslušné orgány.
Pokud se bude chtít vzdálit z domova na více než 48 hodin, musí o tom informovat policii 72 hodin předem.
Nikdy se nesmí pokusit kontaktovat pozůstalé obětí ani Paula Bernarda.
Nesmí se stýkat s lidmi mladšími 16.let a ani si nemůže kupovat léky bez platného předpisu.
Musí i nadále chodit na terapie a do poradny.
Policii musela dát vzorek DNA.
9.února 2007 se jí narodil chlapeček. 14.prosince odletěla Karla z Kanady do Antil, kde se pokouší vést nový život. Během let na svobodě se pokouší neustále získat od veřejnosti odpuštění, ale zatím marně. V roce 2006 byl podle jejího příběhu natočený film Karla.
