Kritiky.cz > Horory > Karla Homolka a Paul Bernardo

Karla Homolka a Paul Bernardo

rp 4443 1.jpg
rp 4443 1.jpg
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Nechvalně pro­slu­lá dvo­ji­ce, kte­ré dodnes nemů­že při­jít na jmé­no celá Kanada.

Karla se naro­di­la 4.května 1970 v kanad­ském Ontariu ( měs­teč­ku Port Credit) čes­ké­mu imi­gran­to­vi Karlovi a jeho man­žel­ce Dorothy. Je nej­star­ší ze tří dcer a cho­di­la na Sir Winston Churchill Secondary School. Při ní si při­vy­dě­lá­va­la na zkrá­ce­ný úva­zek jako pro­da­vač­ka v blíz­kém obchod­ním cen­t­ru. V říj­nu roku 1987 odje­la do Toronta, kde se setka­la s pohled­ným Paulem Bernardem, do kte­ré­ho se oka­mži­tě bez­hla­vě zami­lo­va­la. Roku 1989 dosta­la vyso­ko­škol­ský diplom a zača­la pra­co­vat jako asi­s­tent­ka na vete­ri­nář­ské kli­ni­ce Thorold. Poté se jí naskyt­la podob­ná prá­ce na Martindale zví­ře­cí kli­ni­ce a tak neod­mít­la a dala své sta­ré prá­ci vale.


Paul se naro­dil 27.srpna 1964 v Torontu do boha­té a nefun­gu­jí­cí rodi­ny. Jeho otec Kenneth pra­co­val jako účet­ní, byl hrubý k jeho mat­ce a čas­to míval ople­tač­ky se záko­nem. Paul měl dva star­ší sou­ro­zen­ce bra­t­ra a sest­ru. Jeho otec však svou dce­ru čas­to ve skle­pě zne­u­ží­val a v roce 1975 od nich ode­šla mat­ka, kte­rá už dále nemoh­la sná­šet man­že­lo­vo cho­vá­ní. Obě star­ší děti tím doslo­va trpě­li, pro­to­že otec si na nich vylé­val zlost, ale nejmlad­ší Paul se měl doma dob­ře. Ve ško­le se cho­val vždy sluš­ně a zdvo­ři­le, sou­se­dé ho měli rádi. V den šest­náctých naro­ze­nin mu však mat­ka řek­la šoku­jí­cí zprá­vu, že ho má z jiným mužem a on se na ní rozhně­val a nadá­val jí do děvek. Vystudoval Sir Wilfrid Laurier Collegiate Institute a začal pra­co­vat pro Amway. Koupil si spous­tu kní­žek a pásek s rada­mi jak rych­le zbo­hat­nout a tomu­to kouz­lu zce­la pod­lehl. Společně se svý­mi kama­rá­dy začal navště­vo­vat bary a dis­ko­té­ky a balil jed­nu dív­ku za dru­hou. Měl doce­la vel­ký úspěch i v tom, že s nimi zaží­val nej­růz­něj­ší sexu­ál­ní prak­ti­ky, kte­ré se mu oprav­du líbi­li. Nejraději měl nad ženou vždyc­ky navrch a rád je v poste­li poni­žo­val. 17.října 1987 se v restau­ra­ci Scarborough potkal s jis­tou Karlou Homolka, kte­rá mu ihned pod­leh­la a dovo­li­la mu nej­růz­něj­ší sexu­ál­ní prak­ti­ky z nichž někte­ré hra­ni­či­li až se sadis­mem. Nikdo z jeho nej­bliž­ší­ho oko­lí však nevě­děl, že Paul už dáv­no není tím hod­ným a las­ka­vým chlap­cem. Přestože veřej­nost nezna­la jeho totož­nost dostal půso­bi­vou pře­zdív­ku (Scarborough Rapist).

Paul totiž po veče­rech něko­li­krát sexu­ál­ně napa­dl a bru­tál­ně zná­sil­nil něko­lik dívek prá­vě v oko­lí Scarborough. Od 4.května 1987 do 26.května 1990 se mu poda­ři­lo napad­nout a zná­sil­nit 11 mla­dých dívek. Jeho posled­ní oběť však doká­za­la útoč­ní­ka poli­cii popsat tak doko­na­le, že Paulova podo­biz­na teh­dy zdo­bi­la všech­ny dení­ky. Přestože ho vyslý­cha­la poli­cie a byla mu ode­brá­na i krev na pře­zkou­má­ní nic mu nako­nec nedo­ká­za­li. Především je doká­zal Paul pře­svěd­čit i svým ledo­vě klid­ným pří­stu­pem a cha­risma­tic­kým obli­če­jem, kte­rý poli­cis­ty doko­na­le zmá­tl a ti mu uvě­ři­li, že pacha­te­lem nemů­že být on. Paul však nechtěl pře­stat a brzy si vyhlé­dl svou dal­ší oběť. Předtím si však zajis­til ali­bi v podo­bě schůz­ky s Karlou a násled­ně se večer vydal na dal­ší lov. Odnesla to nezná­má tepr­ve čtr­nác­ti­le­tá dív­ka. Poté se Bernardo roz­ho­dl radě­ji ukon­čit tuto čin­nost, pro­to­že poli­cie ho zača­la sle­do­vat. K obsta­rá­ní svých sexu­ál­ních part­ne­rek začal vyu­ží­vat svou pří­tel­ky­ni Karlu, kte­rá pro něj udě­lal sko­ro coko­liv. Jednoho dne roku 1991 (7.6.) pozva­la Karla k sobě domů svou kama­rád­ku ‘‘Jane Doe‘‘ (pra­vé jmé­no poli­cie neu­da­la), kde jí do pití dala uspá­va­dlo a Paul tak mohl v kli­du dív­ku zná­sil­nit. Když se dív­ka ráno pro­bu­di­la a bole­la jí hla­va a bři­cho, mys­le­la si, že jí je špat­ně z vel­ké­ho množ­ství alko­ho­lu jenž vypi­la.

V té době se Paul doce­la čas­to setká­val s celou rodi­nou Homolkových a byl již zasnou­be­ný s Karlou. Pořád ale tou­žil po sexu­ál­ním aktu s nejmlad­ší dce­rou Tammy, ze kte­ré začal být téměř posed­lý. Karla o tom vědě­la, ve svém nit­ru se trá­pi­la, ale nikdy nic nahlas neřek­la. Paula totiž vzru­šo­val fakt, že Tammy je ješ­tě pan­na. Bernardo nedáv­no při­šel o svou prá­ci účet­ní­ho a spo­leč­ně se svým kama­rá­dem zača­li pašo­vat ciga­re­ty přes hra­ni­ce. Paul čas­to sle­do­val Tammy ve spán­ku a rád při tom ona­no­val. Půl roku před jejich svat­bou si Karla pozva­la svou sest­ru k nim domů. Do jíd­la i pití jí nasy­pa­la Halothane, což zapří­či­ni­lo, že Tammy upadla do bez­vě­do­mí. Chtěla dát Paulovi její pan­nen­ství jako dárek k váno­cům. Ten si samo­zřej­mě svůj dárek nále­ži­tě začal uží­vat a natá­čet na kame­ru, jen­že během sexu­ál­ní­ho aktu se Tammy zadu­si­la vlast­ní­mi zvrat­ky. Přivolaná poho­to­vost jen kon­sta­to­va­la smrt udu­še­ním a ozna­či­la jí za nešťast­nou náho­du. Oba milen­ci si po jejich odjez­du zašli pus­tit prá­vě nato­če­né video, Karla se oblék­la do sestři­ných šatů a zača­li se oddá­vat sexu­ál­ním hrát­kám.

Tím to však zda­le­ka neskon­či­lo ba co víc Paul začal stá­le více tou­žit po zabí­je­ní dal­ších dívek, pro­to­že bez­moc­nost a utr­pe­ní v něm vyvo­lá­va­li nepo­psa­tel­ný výbuch rozko­še a vzru­še­ní. 15.června 1991 vyra­zil Bernardo ve svém autě na pro­jížď­ku mezi Torontem a St. Catharines nara­zil na čtr­nác­ti­le­tou Leslie Mahaffyovou. Dívka si zapo­mně­la klí­če od své­ho domu a nemě­la tak kde přespat. Chtěla po něm ciga­re­tu a on jí odvě­til, že je má v autě. Dívka s ním tedy šla k vozu, kde jí nási­lím při­nu­til nastou­pit. Se svá­za­ný­ma oči­ma jí dove­zl k sobě domů, kde jí s Karlou muči­li a vše si natá­če­li na kame­ru. Paul dív­ku však pochvá­lil za dob­ře odve­de­nou prá­ci a slí­bil jí, že jí nechá ode­jít pokud mu bude i nadá­le po vůli. Během natá­če­ní posled­ní­ho videi dív­ce však sklou­zl z očí šátek a ona tak vidě­la obli­čej Karly i vyba­ve­ní domu. Paul zpa­ni­ka­řil a jeli­kož měl strach, že by je dív­ka moh­la iden­ti­fi­ko­vat před poli­cií roz­ho­dl se jí zabít. U sou­du poté Paul tvr­dil, že Karla na dru­hý den dív­ku pře­dáv­ko­va­la léky a ta zase tvr­di­la, že Paul dív­ku uškr­til. To však nic nezmě­ní na fak­tu, že dív­ka byla mrt­vá a její tělo roz­čtvrce­no. Bernardo násled­ně zajel kou­pit pyt­le cemen­tu a kusy těla zali­li do beto­nu. Jednotlivé čás­ti pak postup­ně odvez­li k jeze­ru Gibson, kde je vho­di­li do vody. Každý kus beto­nu vážil nejmé­ně 200 liber jen­že ke dnu žád­ný nekle­sl. 29.června 1991 je kou­sek od bře­hu obje­vil rybář se svým malým syn­kem, kte­rý ihned kon­tak­to­val poli­cii. V té době byli oba vra­ho­vé již na sva­teb­ní ces­tě u Niagarského jeze­ra.

16.dubna 1992 si oba teď už man­že­lé vyra­zi­li na pro­jížď­ku, aby si vyhléd­li dal­ší poten­ci­o­nál­ní oběť. Když pro­jíž­dě­li kolem Holy Cross Secondary School uvi­dě­li osa­mo­ce­nou pat­nác­ti­le­tou stu­dent­ku Kristen Frenchovou. Karla vystou­pi­la z auta a požá­da­la dív­ku o pomoc. Paul hbi­tě při­sko­čil ze zadu a dív­ku zatla­čil do auta, kde jí Karla drže­la na sed­le. Všichni tři poté odje­li do jejich domu, kde dív­ku svá­za­li. Ani jeden z nich si však nevši­ml, že dív­ka ztra­ti­la jed­nu botu a něko­lik lidí je z dál­ky vidě­lo. Policie ihned obdr­že­la něko­lik popi­sů a svě­dec­tví, ale ty se ve vět­ši­ně detai­lů hod­ně roz­chá­ze­li. Tři dny Paul a Karla dív­ku bili, muči­li a něko­li­krát zná­sil­ni­li. Vše si opět nahrá­va­li na kame­ru. Nutili jí cho­vat se povol­ně a plnit všech­ny jejich poža­dav­ky a neu­stá­le jí opí­je­li vel­kým množ­stvím alko­ho­lu. Bernardo byl roz­hod­nu­tý dív­ku zabít, pro­to­že nikdy nemě­la zavá­za­né oči, ale ješ­tě něja­kou dobu si jí chtěl nechat. 18.dubna odjel kou­pit do blíz­ké­ho obcho­du piz­zu, kde ho vidě­lo něko­lik lidí. Brzy poté byla dív­ka v jejich domě mrt­vá. Karla u sou­du řek­la, že Paul dív­ku uškr­til zatím­co ona se jen díva­la, ale on zase tvr­dil, že jeho žena jí ubi­la gumo­vou pali­cí. 30.dubna 1992 bylo dívči­no tělo nale­ze­no nahé v pří­ko­pu s uříz­nu­tý­mi vla­sy. Policisté si mys­le­li, že si je vrah nechal jako tro­fej, ale Paul poz­dě­ji řekl, že to udě­la­li kvů­li hor­ší iden­ti­fi­ka­ci. Během vyšet­řo­vá­ní se poli­cie domní­va­la, že Paul Bernardo a Karla mají na svě­do­mí mno­hem více obě­tí, ale to se jim nikdy nedo­ká­za­lo pro­ká­zat. Tedy až na jeho řádě­ní v Scarborough, díky porov­ná­ní DNA. Jenže ani zde se jim nepo­da­ři­lo mu pro­ká­zat úpl­ně všech­no a obvi­nit ho ze všech zná­sil­ně­ní.

27. pro­sin­ce 1992 si pod sebou oba man­že­lé pod­ře­za­li větev úpl­ně. Paul opět bru­tál­ně zmlá­til svou man­žel­ku, kte­rá již psy­chic­ky nezvlá­da­la jeho stá­le čas­těj­ší bití sig­na­li­zač­ním svět­lem do obli­če­je a kon­če­tin až jí způ­so­bil na celém těle spous­tu pod­li­tin a odře­nin. Přikázal jí vymys­let si báchor­ku, že měla auto­ne­ho­du. Její spo­lu­pra­cov­ní­ci však zavo­la­li dívči­ny rodi­če a ti si jí odvez­li domů. Navíc poda­li na Paula trest­ní ozná­me­ní a ten byl na jeden den zatčen. Policie již však v tu dobu nechá­va­la Bernarda sle­do­vat, pro­to­že měla stá­le vět­ší pode­zře­ní, že za těmi úno­sy a vraž­da­mi sto­jí prá­vě on. 9.února 1993 byla Karla u výsle­chu, kde z ní zkou­še­li vytáh­nout dozná­ní, nebo ale­spoň něja­ké infor­ma­ce o smr­ti zmi­ze­lých dívek. Karla jim ale zača­la vyklá­dat o tom, jak jí man­žel neu­stá­le bije, týrá a poni­žu­je. Snažila se ze sebe udě­lat jeho oběť a všech­nu vinu sho­dit na něho. Pod pří­sli­bem men­ší­ho tres­tu a ochra­ny dala své­mu advo­ká­to­vi pás­ku na kte­ré bylo nato­če­né zná­sil­ně­ní. 17.února 1993 dosta­la poli­cie povo­le­ní k domov­ní pro­hlíd­ce, kde přes­ně pod­le popi­su Karly nalez­li ostat­ní kaze­ty na nichž byli zazna­me­ná­ny všech­ny vraž­dy a muče­ní. Bernardo byl ihned zatčen. Na pás­kách však byla zna­tel­ně vidět i Karlina účast na muče­ní a zná­sil­ňo­vá­ní, jen­že jí od vyš­ší­ho tres­tu chrá­ni­la její doho­da o spo­lu­prá­ci. Proto jí mís­to doži­vo­tí nabíd­li dva­náct roků věze­ní. Soud zaká­zal veš­ke­rou pub­li­ka­ci video­na­hrá­vek do médií. Mezitím se jak Karla, tak Paul navzá­jem pokou­še­li pošpi­nit u sou­du a navzá­jem na sebe háze­li vinu. Nikomu v sále se však nelí­bi­lo, že z toho Karla vyšla poměr­ně laci­no, pro­to­že její účast v tom­to pří­pa­dě byla patr­ná na prv­ní pohled, což nemoh­la roz­dý­chat vět­ši­na oby­va­tel a něko­li­krát jí vyhro­žo­va­li zabi­tím ihned poté co vyle­ze z věze­ní. 28.června 1993 sta­nu­la Karla Homolka před sou­dem. Ten jí obvi­nil ze zná­sil­ně­ní čtyř dívek (dle důka­zů s pásek), dále pak nedob­ro­vol­né­ho uspá­ní jed­né z obě­tí a spo­lu­účas­ti na vraž­dách. Během vyšet­řo­vá­ní se však zce­la zře­tel­ně pro­ká­za­lo, že Karla hrá­la v muče­ní nebo­hých dívek rov­něž vel­kou roli a doslo­va si tyto chví­le uží­va­la. Na něko­li­ka pás­cích to bylo zce­la zře­tel­ně vidět, ale soud se tyto infor­ma­ce sna­žil před veřej­nos­tí ututlat, pro­to­že nechtěl poru­šit doho­du jenž s ní uza­vře­li. Jenomže se stej­ně něko­lik infor­ma­cí dosta­lo na veřej­nost a ta sli­bo­va­la veřej­né lyn­čo­vá­ní Karly jakmi­le se dosta­ne z věze­ní. I těs­ně před jejím pro­puš­tě­ním v roce 2005 na svo­bo­du na ní stá­le její man­žel házel vinu a pří­sa­hal, že on ty dív­ky neza­bil. Několik pásek z toho­to pří­pa­du však bylo poz­dě­ji záhad­ně zni­če­no ( přes­ně­ji polo­vi­na).

Ve věze­ní byla Karla něko­li­krát podro­be­na psy­cho­tes­tům a dok­to­ři u ní zjis­ti­li, že veli­ce zne­po­ko­ji­vé výsled­ky. Přestože vyka­zo­va­la znám­ky újmy po týrá­ní a bití od své­ho man­že­la, tak se jim mnoh­dy zdá­lo, že dív­ka na ně půso­bi­la hod­ně faleš­ně a sna­ži­la se s nimi mani­pu­lo­vat. Ve věze­ní zača­la dokon­ce stu­do­vat za pení­ze daňo­vých poplat­ní­ků, což pobou­ři­lo širo­kou veřej­nost a ta se doža­do­va­la, aby si to pla­ti­la ze své­ho. Karle se poda­ři­lo vystu­do­vat psy­cho­lo­gii. V odbor­ných posud­cích byla napsá­no, že u ní postrá­da­jí jaké­ko­liv názna­ky výči­tek, lítos­ti, han­by, zod­po­věd­nos­ti a smí­ře­ní s pozůsta­lý­mi. Proto neby­la nikdy pod­mí­neč­ně pro­puš­tě­ná, pro­to­že pořád tu bylo rizi­ko, že se může opět kdy­ko­liv dopus­tit dal­ší­ho poru­še­ní záko­na. Po uply­nu­tí celé­ho tres­tu byla v roce 2005 pro­puš­tě­na na svo­bo­du, ale za těch­to pod­mí­nek:

Policie musí znát adre­su její­ho trva­lé­ho byd­liš­tě, musí si najít prá­ci a ozná­mit s kým žije.

Jakoukoliv změ­nu musí ihned nahlá­sit na poli­cii.

Pokud si bude chtít změ­nit jmé­no, tak musí ovšem nej­pr­ve infor­mo­vat pří­sluš­né orgá­ny.

Pokud se bude chtít vzdá­lit z domo­va na více než 48 hodin, musí o tom infor­mo­vat poli­cii 72 hodin pře­dem.

Nikdy se nesmí poku­sit kon­tak­to­vat pozůsta­lé obě­tí ani Paula Bernarda.

Nesmí se stý­kat s lid­mi mlad­ší­mi 16.let a ani si nemů­že kupo­vat léky bez plat­né­ho před­pi­su.

Musí i nadá­le cho­dit na tera­pie a do porad­ny.

Policii muse­la dát vzo­rek DNA.

9.února 2007 se jí naro­dil chla­pe­ček. 14.prosince odle­tě­la Karla z Kanady do Antil, kde se pokou­ší vést nový život. Během let na svo­bo­dě se pokou­ší neu­stá­le zís­kat od veřej­nos­ti odpuš­tě­ní, ale zatím mar­ně. V roce 2006 byl pod­le její­ho pří­bě­hu nato­če­ný film Karla.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 4,70221 s | počet dotazů: 265 | paměť: 71637 KB. | 13.06.2024 - 21:50:23