Srdečné pozdravy z Řecka

large

Máte rádi Řecko? Chcete si pře­číst nád­her­ný román Aleny Damijo, kte­rý vás poba­ví, potě­ší a vrá­tí vás na vaši dovo­le­nou na roman­tic­ký ost­rov Rhodos? Tak prá­vě vám je určen humor­ný román Srdečné pozdra­vy z Řecka. 

Dvě čes­ké rodi­ny se vydá­va­jí spo­leč­ně na dovo­le­nou na nád­her­ný řec­ký ost­rov Rhodos, do míst, kde byly obrov­ské požá­ry. O humor­né situ­a­ce nebu­de roz­hod­ně nou­ze, pro­to­že obě rodi­ny mají puber­tál­ní děti. Autorka veli­ce auten­tic­ky líčí his­to­rii toho­to krás­né­ho ost­ro­va a situ­a­ce jsou pros­tě život sama a kdo nebyl s dět­mi v puber­tě na cestách, tak neví, o co urči­tě při­chá­zí. Kdo byl, ví své a na někte­ré situ­a­ce by radě­ji zapo­mněl. Pojďte si spo­leč­ně se mnou pro­jít roman­tic­ké řec­ké kolo­ná­dy a začtě­te se do toho­to skvě­lé­ho romá­nu, kte­rý vás urči­tě chyt­ne od prv­ní stra­ny, tak jako mě.

Román se mně moc líbil a jeho čte­ní jsem si uži­la. Velmi mě bavi­lo číst jed­not­li­vé pasá­že týka­jí­cí se his­to­rie ost­ro­va Rhodos, sbí­ha­ly se mně sli­ny na růz­né řec­ké dob­ro­ty, kte­ré rodi­ny ochut­ná­va­ly, ale ty vlny, vůně moře, hned bych si necha­la říci a do těch­to míst se roz­hod­ně vypra­vi­la. V Řecku jsem ješ­tě neby­la a po pře­čte­ní toho­to romá­nu bych se tam klid­ně podí­va­la. Autorce se vel­mi dob­ře poda­ři­lo popsat nád­her­né sce­né­rie, kte­ré jsem si díky boha­té­mu jazy­ku doká­za­la vel­mi dob­ře před­sta­vit. Román je psa­ný živo­tem a kdo nebyl s puber­tál­ní­mi dět­mi na dovo­le­né u moře, tak by měl vyra­zit. Zažijete totiž úpl­ně všech­no, od roman­ti­ky, napě­tí, ale i pořád­né vzru­še­ní.

Ukázka z kni­hy:

K návštěvě Lindosu, kte­rý se může pochlu­bit popu­lár­ní­mi antic­ký­mi památ­ka­mi, jež roč­ně navští­ví více než šest set tisíc turis­tů, jsem nemu­se­la být pře­mlou­vá­na dlou­ho. Toto maleb­né měs­teč­ko zalo­ži­li jako rybář­skou osa­du už v desá­tém sto­le­tí před naším leto­poč­tem Dórové, jeden ze čtyř sta­ro­vě­kých řec­kých kme­nů. Pro jeho stra­te­gic­kou polo­hu upro­střed ost­ro­va, nachá­ze­jí­cí­ho se na kři­žo­vat­ce námoř­ních cest mezi Afrikou, Asií a Evropou, tu však Řeky během sta­le­tí postup­ně vytla­či­li Římané, ty zas Byzantinci, Johanisté, oto­man­ští Turci a Italové. Do původ­ních řec­kých rukou se Lindos oblou­kem navrá­til až po dru­hé svě­to­vé vál­ce. Místo je pro­to protka­né nit­ka­mi his­to­rie jak ta nej­uni­kát­něj­ší tapi­se­rie na svě­tě a z nej­růz­něj­ších kamín­ků dějin vytvá­ří doko­na­lou mozai­ku, není divu, že se tam chce Tereza, uči­tel­ka děje­pi­su spe­ci­a­li­zu­jí­cí se na sta­ro­vě­ké civi­li­za­ce, tak moc podí­vat!

„Lindos sám o sobě není vel­ký, to měs­to má snad jen tisíc oby­va­tel,“ vyklá­dá při obě­dě Tereza, když hod­no­tí­me setká­ní s dele­gát­kou a kuje­me plá­ny na dal­ší dny. „Odsud je to do Lindosu tři­cet kilo­me­t­rů, pod­le jízd­ní­ho řádu jsme tam za tři čtvr­tě hodi­ny. Když nased­ne­me na prv­ní ran­ní auto­bus, co jede v 8:40, tak se tady krás­ně v kli­du nasní­dá­me a na oběd jsme zase zpát­ky. Škoda jen, že nic neje­de dřív, akro­po­le otví­rá už v osm a Lindos je prý nej­tep­lej­ší mís­to celé­ho ost­ro­va, tak­že čím dřív tam bude­me, tím men­ší hic nás čeká.

Několik slov o autor­ce:

Alena Damijo (1979)

Pokřtěna a odko­je­na Otavou, vyso­ko­škol­sky vzdě­la­ná Moravou. Už od dět­ství milo­va­la kníž­ky a nesná­še­la mate­ma­ti­ku a cizí jazy­ky, a tak vystu­do­va­la na FF UP čes­ký jazy­ka a lite­ra­tu­ru.

Hned poté odje­la v roce 2002 před původ­ně plá­no­va­nou výu­kou bohe­mis­ti­ky na rus­ké uni­ver­zi­tě do Londýna, roč­ní aupair­ský pobyt se však pro­tá­hl až do sou­čas­nos­ti a obo­ha­til se o jed­no­ho man­že­la, dvě hol­čič­ky, tři zla­té rybič­ky, nespo­čet cizo­ja­zyč­ných přá­tel a v nepo­sled­ní řadě i uči­tel­ský post­gra­du­ál se spe­ci­a­li­za­cí na prv­ní stu­peň.

Autorka teď dří­ve pohr­da­nou ang­lič­ti­nu nejen učí a milu­je, ješ­tě navíc v lon­dýn­ské základ­ní ško­le kraluje-působí ve vede­ní ško­ly, koor­di­nu­je něko­lik před­mě­tů, orga­ni­zu­je kul­tur­ní a spo­le­čen­ské akce.

Lásku k dří­ve vystu­do­va­né češ­ti­ně pěs­tu­je už jen u dětí vlast­ních a po veče­rech ji spřá­dá do vese­lých feje­to­nů o živo­tě za malou lou­ží.

Debutovala kni­hou Anglické lis­tí aneb Coolturní šok (2017), v níž vyu­ži­la své boha­té zku­še­nos­ti osob­ní i s psa­ním blo­gu a str­hu­jí­cích scé­ná­řů ke škol­ním hrám, při nichž nezů­stá­vá jedi­né oko suché. Netrvalo dlou­ho a násle­do­va­ly titu­ly Mé ang­lic­ké sezo­ny aneb Fucktografická ročen­ka (2018), Angličan v Česku aneb Czech Me Out (2019), Češka v Anglii ane T(r)ipy za všech­ny pra­chy (2021) a Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle (2023, vše Ikar).

Autorka: Alena Damijo

Překlad: Jana Milotová

Žánr: belet­rie, humor, sati­ra

Vydáno: Vydala Euromedia Group, a.s.,Ikar, Praha, 2024

Počet stran: 208

Vazba kni­hy: pev­ná s lami­no­va­ným pota­hem

ISBN: 978-80-249-5437-0

Knihu může­te kou­pit zde:

Kniha Srdečné pozdra­vy z Řecka - Alena Damijo | knizniklub.cz