Máte doma mobil? Blbá otázka, co? Nicméně si pamatuji, že někdy na přelomu milénia to byla docela frekventovaná věta v rozličných rozhovorech. Máš mobil? Prozvoníš mě?
Člověk je mezitím o něco starší a ta malá (inu, dnes zase o něco větší a šikovnější) krabička tu je stále s námi. Podle hesla „dobrý sluha, špatný pán“ si ji dovolil jako mocnou rekvizitu použít současný král hororové tvorby - S. King.
Se zápletkou knihy Puls (v originále „Cell“) se to má asi tak, že kdosi neznámý nějak modifikuje mobilní signál, takže při přiložení volajícího telefonu k uchu dojde k jakémusi blíže nespecifikovanému přeprogramování lidského mozku. A z takto přeprogramovaných lidí se stávají nebezpeční šílenci zbavení všem vzpomínek i civilizačního balastu. Pak tu tedy máme rozpadající se společnost a mizející civilizaci, prostě všechny atributy (post)katastrofického příběhu. King je při vymýšlení zápletek svých knih velký šikula.
S trochou nadsázky by bylo možné tento příběh přirovnat k (stále populární) vlně různých zombie „overtake“ hororů, zde pochopitelně zombie v pravém slova smyslu nejsou, nicméně chování „telefonistů“ (jak jsou v knize označováni) se tomuto vzorci trochu podobá. Možná to i trochu připomíná starší Kingovu knihu „Svědectví“, nicméně „Puls“ se mi líbil mnohem víc. Je totiž velmi uvěřitelný (každý z nás má mobil, ne? :)) a čtenář je v příběhu postaven do role, kdy většinou neví víc než postavy. To umožňuje navázání dobrého vztahu s charaktery a hladký průnik do děje. Do toho si ještě přidejte velmi dobře napsané postavy, o něž se v některých pasážích skutečně bojíte, a ve výsledku se nám ten knižní koktejl docela pěkně zabarvuje - a věřte, že také dobře chutná.
Nedávno vznikla také filmová verze, patrně se na ni podívám, ale už jen podle prohlédnutých obrázků a traileru mi přijde, že si filmaři z knihy vyzobali základní zápletku a zbytek jeli podle „zombie filmové šablony“. Škoda.
