Vládci vesmíru - He-Man a spol. v novém filmu (Recenze)

Zdroj: Amazon MGM Studios

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Po pat­nác­ti letech odlou­če­ní se pro­střed­nic­tvím Meče moci oci­tá princ Adam (Nicholas Galitzine) zpět na rod­né pla­ne­tě Eternia, kde zjis­tí, že jeho domov byl zni­čen za vlá­dy zlo­vol­né­ho Skeletora (Jared Leto). Adam se roz­hod­ne svůj svět zachrá­nit. A tak musí spo­jit síly s bojov­ni­cí Teelou (Camila Mendes) a jejím otcem Duncanem / Man-At-Armsem (Idris Elba) a napl­nit svůj osud tím, že se sta­ne He-Manem, nej­moc­něj­ším mužem ve vesmí­ru...

Vládci vesmí­ru jsou původ­ně akč­ní­mi figur­ka­mi, kte­ré v roce 1982 uved­la na trh fir­ma Mattel. Jak už to u těch­to nových zna­ček býva­lo, pro­dej hra­ček měl pře­de­vším pod­po­řit ani­mo­va­ný seri­ál, ve kte­rém by vystu­po­va­ly posta­vič­ky, kte­ré by si násled­ně dět­ský divák chtěl poří­dit v podo­bě figu­rek. Vládci vesmí­ru tak potkal podob­ný osud jako Transformers či ThunderCats. Animovaný seri­ál z roku 1983 kon­krét­ně vypa­dal tak­to:

Již v roce 1987 došlo k rea­li­za­ci hra­né­ho fil­mu s Dolphem Lundgrenem v hlav­ní roli. Z fil­mu se sice časem sta­la kul­tov­ní zále­ži­tost, ve své době však šlo o komerč­ní pro­pa­dák a plá­ny na pokra­čo­vá­ní tak byly rych­le zru­še­ny. O nové hra­né adap­ta­ci se v násle­du­jí­cích deká­dách mlu­vi­lo poměr­ně čas­to – jed­nu dobu ji měl natá­čet John Woo, jin­dy kolem režie nových Vládců vesmí­ru krou­ži­li Rian Johnson či duo Phil Lord a Chris Miller. Po letech tu nicmé­ně nová ver­ze pře­ci jen je v režij­ních otě­žích Travise Knighta. Jeho otcem je mili­ar­dář Phil Knight, tak­že Travis by teo­re­tic­ky nemu­sel do kon­ce živo­ta dělat, pro­to­že ho maje­tek jeho otce zajis­tí na něko­lik živo­tů. Má ovšem fil­my rád, a pro­to je také tvo­ří. A nyní nato­čil film, kte­rý mohou mno­zí milo­vat – pře­de­vším chlap­ci ve věku mezi 10–12 lety.

Noví Vládci vesmí­ru evo­ku­jí spous­ty bloc­kbus­te­rů z posled­ních 12 let – prv­ní Strážce Galaxie, Dungeons & Dragons: Čest zlo­dě­jů či posled­ní dva Thory od Taiky Waititiho. Knight si nej­spí­še uvě­do­mil, že adap­ta­ci popu­lár­ní hrač­ky nemů­že rea­li­zo­vat s tou nej­váž­něj­ší tvá­ří, pro­to při­stou­pil na para­me­t­ry zábav­né „blbi­ny“. Je to barev­né, i přes sto­páž 142 minut se tam neu­stá­le něco děje a dra­ma­tur­gic­ky to celé půso­bí sku­teč­ně jako dílo uši­té na míru pro chlap­ce na počát­ku puber­ty. Podtrhuje to množ­ství dvoj­smy­sl­ných vtíp­ků s čas­to sexu­ál­ním pod­tex­tem, celé to půso­bí jako dílo něko­ho s ADHD. Jistě, stá­le tu jsou poku­sy o budo­vá­ní kom­plex­ní myto­lo­gie a ambi­ce na váž­něj­ší momen­ty, ale vše­ho je více­mé­ně v rozum­né míře.

Už v úvod­ních minu­tách se Vládci vesmí­ru sna­ží v kost­ce shr­nout expo­zi­ci fikč­ní­ho svě­ta a před­sta­vit nespo­čet postav, kte­ré v pří­bě­hu ješ­tě sehra­jí svou roli. Hlavního zápo­rá­ka Skeletora a jeho posko­ky (včet­ně Alison Brie s blon­ďa­tou paru­kou v roli čaro­děj­ky Evil-Lyn), pře­de­vším ovšem ústřed­ní­ho hrdi­nu Adama. Nicholas Galitzine mož­ná není na prv­ní pohled ide­ál­ní vol­bou pro He-Mana, ale díky poje­tí posta­vy to začne rych­le dávat smy­sl. Adam je totiž díky dlou­hé absen­ci ve svém domov­ském svě­tě tak tro­chu out­si­der. Takový, kte­rý nej­pr­ve hle­dá své mís­to v Eternii, násled­ně v exi­lu na Zemi, a po návra­tu do Eternie se zdán­li­vě nic nemě­ní. Noví Vládci vesmí­ru v tom­to ohle­du fun­gu­jí jako ori­gin, kte­rý má ide­ál­ně před­sta­vit plejá­du sym­pa­tic­kých tahou­nů, nazna­čit poten­ci­ál svě­ta a pra­co­vat s více­mé­ně dospě­lej­ší­mi moti­vy, kte­ré lze v tako­vé pohád­ce sty­li­zo­va­né pro puber­tál­ní chlap­ce najít. A daří se to tak nějak napůl.

Travis Knight si oči­vid­ně nato­čil film, kte­rý by mohl pro­bu­dit jeho vnitř­ní dítě. Nové zpra­co­vá­ní He-Mana a spol. totiž ve svých nej­lep­ších momen­tech půso­bí jako dílo vystři­že­né pří­mo z 90. let. Šlo o obdo­bí, kdy se tyto pře­cho­dy z hra­ček do fil­mů tepr­ve hle­da­ly – dáv­no před Transformery Michaela Baye či Barbie Grety Gerwig. Podobný deva­de­sát­ko­vý nádech měl i Knightův Bumblebee, kte­rý byl po vel­ko­le­pé pěti­ci Transformerů od Baye v rám­ci série Transformers pří­jem­ným osvě­že­ním a sym­pa­tic­kou vari­a­cí na E. T. – Mimozemšťana. Noví Vládci vesmí­ru jsou vel­mi dra­hý bloc­kbus­ter (roz­po­čet se pohy­bu­je někde mezi 170–200 mili­o­ny dola­rů), roz­hod­ně se jim také daří nepů­so­bit lev­ně. Stylizace má nicmé­ně občas své mou­chy a někte­ré kos­týmy občas půso­bí dojmem, že by je mohl str­čit do kapsy i prů­měr­ně sna­ži­vý cospla­yer.

Atmosféře deva­de­sát­ko­vé podí­va­né pomá­há i hudeb­ní dra­ma­tur­gie, jejíž sou­čás­tí je i píseň Princes of the Universe od sku­pi­ny Queen, kte­rá původ­ně vznik­la pro film Highlander (na ten ten­to film odka­zu­je). Šikovný skla­da­tel Daniel Pemberton násled­ně mož­ná až pří­liš čas­to opa­ku­je jeden ústřed­ní motiv, je to ale stá­le hud­ba Daniela Pembertona – tedy pořád kva­lit­ní hud­ba, kte­rá se vylo­že­ně nevy­čer­pá. Při sle­do­vá­ní se nelze zba­vit dojmu, že po vzo­ru nedáv­né­ho dru­hé­ho Mortal Kombatu II budou spo­ko­je­ni pře­de­vším fan­do­vé této znač­ky, zatím­co zby­tek může být rád, že nedo­stal ošk­li­vý digi­tál­ní cha­os. Vizuální sty­li­za­ce nemu­sí sed­nout kaž­dé­mu, ale těž­ko říct, že by šlo film nato­čit zásad­ně lépe. I když scé­nář se vět­ši­nou drží nad­hle­du – což je u podob­né­ho mate­ri­á­lu téměř nut­nost –, o to dis­ku­ta­bil­něj­ší jsou momen­ty, kdy se sna­ží pra­co­vat s vývo­jem (nejen) hlav­ní­ho hrdi­ny, jeho trau­ma­ty a cha­rak­te­ro­vým posu­nem. V těch­to váž­něj­ších momen­tech je to totiž nepří­liš pře­svěd­či­vé. Naštěstí vždy před­chá­zí či násle­du­je sluš­ná akč­ní pasáž.

Ne, Vládci vesmí­ru se nikdy nesta­nou shake­spea­rov­ským dra­ma­tem. Na posta­vě Skeletora je tře­ba ve výsled­ku nej­za­jí­ma­věj­ší to, že zůstá­vá čis­to­krev­ným anta­go­nis­tou, niko­li tra­gic­kou figu­rou, jež by své jed­ná­ní slo­ži­tě raci­o­na­li­zo­va­la. V tom­to ohle­du půso­bí film až arche­ty­pál­ně, což se vzta­hu­je i na ved­lej­ší posta­vy – Idris Elba ztvár­ňu­je Duncana jako kla­sic­ké­ho men­to­ru­jí­cí­ho opil­ce, zatím­co Teela v podá­ní Camily Mendes před­sta­vu­je věr­nou spo­leč­ní­ci hlav­ní­ho hrdi­ny, kte­rý by však mohl tou­žit po hlub­ším vzta­hu. Vedlejších postav je ve fil­mu znač­né množ­ství a jejich role spo­čí­vá pře­de­vším v zajiš­tě­ní jed­not­li­vých vti­pů a akč­ních sek­ven­cí. Například Fisto v podá­ní Jóhannese Haukura Jóhannessona dis­po­nu­je obrov­skou kovo­vou pěs­tí, kte­rou vyu­ží­vá v boji pro­ti „fis­tě­ní“ nepřá­tel – nějak se to mlad­ší pub­li­kum pros­tě asi poba­vit musí. Především i pro­to, že zele­né­ho tyg­ra je ve výsled­ném fil­mu po čer­tech málo.

V pasá­žích ode­hrá­va­jí­cích se na Zemi se film mís­ty sna­ží půso­bit sebe­i­ro­nic­ky (nechy­bí pomr­ká­va­jí­cí cameo ani uta­ho­vá­ní si z moder­ních gen­de­ro­vých otá­zek) a nad věcí, ten­to pří­stup však nikdy plně nedo­ta­hu­je. Výsledkem je spí­še stan­dard­ní bloc­kbus­ter s solid­ním řemes­lem a sym­pa­tic­kým obsa­ze­ním, kte­rý však nena­bí­zí výraz­něj­ší pře­sah. Občasné humor­né exce­sy při­po­mí­na­jí hra­né Želvy Ninja z éry Michaela Baye, zpo­ma­lo­va­cí sek­ven­ce zase odka­zu­jí k este­ti­ce Zacka Snydera. Nechybí ani tra­dič­ní názna­ky budou­cí­ho pokra­čo­vá­ní a roz­ši­řo­vá­ní fikč­ní­ho svě­ta. Klíčové však je, že film obsto­jí i jako samo­stat­ný celek. Výsledkem je neu­rá­že­jí­cí, pří­jem­ně ply­nou­cí jed­no­hub­ka. Mnozí mohou namí­tat, že v roce 2026 je to cel­kem málo, avšak náro­ky na sou­čas­né bloc­kbus­te­ry jsou dnes nasta­ve­ny vel­mi vyso­ko. Těžko říct, zda by Vládci vesmí­ru v této podo­bě obstá­li u nároč­něj­ší­ho pub­li­ka, moder­ní vel­ké pro­duk­ce však záro­veň uka­zu­jí, že situ­a­ce může být výraz­ně hor­ší. Noví Vládci vesmí­ru tak před­sta­vu­jí kom­pro­mis­ní, avšak funkč­ní podí­va­nou, kte­rá sice výraz­ně nena­dchne, ale ani nezkla­me.

Vládci vesmí­ru nejsou zásad­ním bloc­kbuste­ro­vým tri­um­fem, ale ani tvůr­čím selhá­ním, kte­ré by si zaslou­ži­lo rych­lé zapo­mně­ní. Travis Knight zde při­ná­ší pocti­vou dob­ro­druž­nou podí­va­nou, jež si je vědo­ma vlast­ní absur­di­ty, aniž by ji však doká­za­la plně vyu­žít. Přesto jde o film s ener­gií, sym­pa­tic­kým herec­kým obsa­ze­ním a zjev­nou sna­hou divá­ka po vět­ši­nu času bavit. Fanoušci He-Mana a jeho svě­ta prav­dě­po­dob­ně dosta­nou přes­ně to, co oče­ká­va­jí. Ostatní uvi­dí dal­ší vel­ko­roz­počto­vý titul, kte­rý sice nepři­ná­ší zásad­ní pře­kva­pe­ní, ale záro­veň ani neu­rá­ží. A vzhle­dem k tomu, kolik dra­hých holly­wo­od­ských pro­jek­tů v posled­ních letech nedo­ká­za­lo napl­nit ani tyto základ­ní poža­dav­ky, to ve výsled­ku není vůbec málo...

PS: Na novi­nář­ské pro­jek­ci se film pro­mí­tal v čes­kém zně­ní. Český dabing fil­mu je sám o sobě sluš­ný, ale...

• S těmi dvoj­smy­sl­ný­mi vti­py šlo prav­dě­po­dob­ně pře­dem o boj s větr­ný­mi mlý­ny, kte­rý nešlo vyhrát, pře­ci jen se ovšem dá věřit tomu, že se s nimi dalo popa­so­vat tak nějak lépe.
• S tím je spo­je­ná prav­dě­po­dob­nost, že někte­ré vti­py budou v ori­gi­nál­ním zně­ní mno­hem vtip­něj­ší, pro­to­že v čes­kém zně­ní jejich podá­ní nemu­sí tolik fun­go­vat.
• České zně­ní logic­ky zna­me­ná, že člo­věk neu­sly­ší herec­ké pro­je­vy Idrise Elby či tře­ba Jareda Leta, kte­rý ve fil­mu mlu­ví Skeletora.

PS 2: Film má dvě po-titulkové scé­ny - plně doce­nit je nicmé­ně doká­žou nej­spí­še jen ti nej­vět­ší fan­do­vé Vládců vesmí­ru.

Verdikt: 60%