Hitcher II: I’ve Been Waiting, The (2003)

Ani pat­náct let po svém sou­bo­ji s psy­cho­pa­tic­kým sto­pa­řem se Jimovi nepo­da­ři­lo zba­vit se svých noč­ních můr. Sice se z něj stal poli­cis­ta, kte­rý pro­ná­sle­du­je nej­růz­něj­ší vra­hy a psy­cho­pa­ty napříč Státy, ale kvů­li tomu že dává před­nost střel­bě před vyjed­ná­vá­ním, je svý­mi nad­ří­ze­ný­mi suspen­do­ván. Navíc začí­ná mít pro­blémy i ve vzta­hu se svou dív­kou Maggie a pro­to se roz­hod­ne posta­vit svým můrám a stra­chu. Společně s Maggie se vydá­va­jí no sta­rých míst v Texasu, aby zde navští­vil staré­ho pří­te­le (Esteridge). O své minu­los­ti však své pří­tel­ky­ni nikdy neřekl a tak když odmí­tá vzít do auta nezná­mé­ho sto­pa­ře, vypuk­ne mezi nimi hád­ka. Nakonec ustou­pí a blon­ďa­tý cizi­nec nastou­pí do jejich auta. Bohužel opět stej­ná chy­ba a z Jacka se vyklu­be dal­ší psy­cho­pa­tic­ký vrah. Jimovi se sice poda­ří ho dostat z auta, ale neú­nav­ný psy­cho­pat je začne nelí­tost­ně pro­ná­sle­do­vat…

Český název: Stopař 2: Čekám…

Režie: Louis Morneau

Rok výro­by: 2003

Délka: 89 min

Země: USA

Hrají:

C. Thomas Howell...(Jim Halsey)

Kari Wuhrer...(Maggie)

Jake Busey...(Jack)

Shaun Johnston...(šerif Castillo)

Stephen Hair...(Esteridge)

...a dal­ší

Když jsem se dozvě­děl, že vznik­lo pokra­čo­vá­ní jed­no­ho z mých nej­ob­lí­be­něj­ších fil­mů, doce­la jsem se i těšil. Zvláště když jsem uvi­děl v hlav­ních rolích navrá­til­ce Howella a mou múzu Kari Wuhrer. Dokonce ani jmé­no reži­sé­ra mi není cizí a už jsem od něj viděl něko­lik fil­mů. Bohužel se napl­ni­ly mé nej­hor­ší oba­vy a z toho­to seque­lu se sta­la doslo­va útrp­ná podí­va­ná. Navíc tohle už beru jen jako špat­ný pokus o vtip a vydě­lat co mož­ná nej­víc dola­rů na zvuč­ném jmé­nu původ­ní­ho fil­mu (což se jim mimo­cho­dem stej­ně nepo­ved­lo a film skon­čil vel­kým pro­pa­dá­kem). Kdybych neznal všech­ny tři fil­my (počí­tám i rema­ke), tak by se mi to líbi­lo mož­ná o něco víc, ale takhle je to pro

mně jen sla­bý pod­prů­měr­ný film, kte­rý za moc nesto­jí.

V hla­vě scé­náris­ty se zro­dil nápad poupra­vit původ­ní scé­nář, při­dat něko­lik svých vlast­ních šíle­ných scén, ale to se chla­pec dost pře­po­čí­tal. Téměř celý film na mě půso­bil oprav­du špat­ným dojmem, jed­na nelo­gic­ká scé­na se kupi­la na dru­hou a mís­ty to už dost smr­dě­lo trap­nos­tí. Zvláště když necha­jí umřít hlav­ní­ho hrdi­nu – kte­rý se tu obje­vil stej­ně jen kvů­li malé vytí­že­nos­ti. I pro­to hle­dím na účast Kari Wuhrer, kte­rou mám oprav­du vel­mi rád. Škoda že se tu ale­spoň nesvlék­la, ale poprav­dě se jí ani moc nedi­vím. Pochybuji, že by dosta­la něja­ký závrat­ný hono­rář. Vlastně byla jedi­ným důvo­dem, proč jsem se na to podí­val až do kon­ce.

Vražd je tu jak máku, tedy těch nápa­di­tých, když pomi­nu něko­lik zastře­le­ných poli­cis­tů a v tom vidím dal­ší vel­ké mínus. Jake Busey si sice neve­dl nej­hůř a role psy­cho­pa­ta mu doce­la i sed­la, ale v kon­ku­ren­ci Hauera neměl sebe­men­ší šan­ci si mě nějak více zís­kat na svou stra­nu. Jeho výkon nebyl vylo­že­ně špat­ný a pat­řil spí­še k tomu lep­ší­mu v tom­to fil­mu, ale cel­ko­vá nechuť u mě pros­tě pře­vlá­da­la. Úplný závěr je už z kate­go­rie shit movie. Takže ve finá­le jsem urči­tě spo­ko­je­ný nebyl a pros­tě nemám jedi­ný důvod tomu dát ale­spoň prů­měr­né hod­no­ce­ní. Jde totiž jed­no­znač­ně o nej­hor­ší díl série.

Hodnocení:

40%