„Když jsem hrál Krista, začal jsem se cítit odříznutý od světa. Noviny se staly jedním z mých největších luxusů. Všiml jsem si, že někteří z mých blízkých přátel se ke mně začali chovat s úctou.“
Max von Sydow řekl, že nejtěžší na roli Krista ve filmu Největší příběh všech dob (1965) bylo očekávání, které od něj lidé měli, že zůstane po celou dobu v roli. Nesměl kouřit mezi záběry, pít po práci nebo se na place mazlit se svou ženou.
„Jakmile film skončil, vrátil jsem se domů do Švédska a snažil se najít své staré já. Trvalo mi šest měsíců, než jsem se vrátil do normálu. Když jsem dokončil roli Krista, připadal jsem si, jako by mě propustili na podmínku. Člověk, který si odseděl osmnáct měsíců, se netouží vrátit do vězení.“
„Největší příběh všech dob“ byl von Sydowovým americkým filmovým debutem. Před tímto filmem byl velmi populárním švédským hercem, který se objevil ve filmech Ingmara Bergmana jako „Sedmá pečeť“ (1957), „Divoké jahody“ (1957), „Pramen panny“ (1960) a „Skrz sklo temnoty“ (1961). Producent a režisér George Stevens chtěl neznámého herce, který by byl v povědomí veřejnosti zbaven světských a nevhodných asociací.
Charlton Heston ve svých denících říká, že když ve filmu natáčel scénu křtu s Maxem von Sydowem, že kdyby byla řeka Jordán stejně studená jako Pyramidové jezero, kde tuto sekvenci natáčeli, křesťanství by nikdy nevzniklo.
Stevens byl pod tlakem, aby uspíšil sekvenci s Janem Křtitelem, která se natáčela v oblasti Glen Canyonu; po dokončení přehrady Glen Canyon se z něj mělo stát jezero Powell a produkce projekt zdržela.
Ve své kariéře hrál von Sydow Ježíše, Satana a byl titulní postavou ve filmu Vymítač ďábla (1973). (IMDb)
Všechno nejlepší k narozeninám, Maxi von Sydowe!
