Kritiky.cz > Speciály > Soudce Dredd

Soudce Dredd

Photo © Copyright 1995- Cinergi Pictures Entertainment Inc
Photo © Copyright 1995- Cinergi Pictures Entertainment Inc
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Soudce Dredd je ame­ric­ký akč­ní sci-fi film z roku 1995 nato­če­ný pod­le stej­no­jmen­né­ho komik­su 2000 AD. Režíroval ho Danny Cannon a v hlav­ní roli se před­sta­vil Sylvester Stallone, stráž­ce záko­na ve futu­ris­tic­ké met­ro­po­li Mega-City One, kte­rá je plná zlo­či­nu. Ve fil­mu dále hra­jí Armand Assante, Diane Lane, Rob Schneider, Joan Chen, Jürgen Prochnow a Max von Sydow. Film byl celý nato­čen v Shepperton Studios ve Velké Británii a do kin jej 30. červ­na 1995 uved­la spo­leč­nost Buena Vista Pictures.

Film se ode­hrá­vá v roce 2080 a zob­ra­zu­je dysto­pic­ký svět. Po blí­že nespe­ci­fi­ko­va­né kata­stro­fě, kte­rá pro­mě­ni­la Zemi v „pro­kle­tou“ pus­ti­nu, zalo­ži­li pře­ži­vší sbor Soudců, jejichž role kom­bi­nu­je funk­ci poli­cie, soud­ce, poro­ty a kata. V Soudci Dreddovi je Dredd, jeden z nej­od­da­něj­ších pou­lič­ních Soudců, obvi­něn z vraž­dy vlast­ním nevlast­ním bra­t­rem - psy­cho­tic­kým Ricem, kte­rý plá­nu­je ovlád­nout Mega-City One s armá­dou nad­lid­ských klo­nů. Film pro­du­ko­va­li Charles Lippincott a Beau E. L. Marks, scé­nář napsa­li William Wisher Jr. a Steven E. de Souza.

Odborníci film kri­ti­zo­va­li za scé­nář a vní­ma­ný nedo­sta­tek ori­gi­na­li­ty a věr­nos­ti před­lo­ze spo­lu se Stalloneho herec­kým výko­nem. Film je čas­to pova­žo­ván za jeden z nej­hor­ších Stalloneho fil­mů, ale jeho vizu­ál­ní styl, efek­ty, hudeb­ní dopro­vod, kaska­dér­ské kous­ky a akč­ní sek­ven­ce byly chvá­le­ny a film byl nomi­no­ván na čty­ři ceny Saturn. V roce 2012 byl uve­den rebo­ot fil­mu s názvem Dredd.

Děj

V 80. letech 20. sto­le­tí se vět­ši­na Země sta­la neo­by­va­tel­nou pus­ti­nou. Zatímco někte­rým lidem se daří pře­ží­vat na neú­rod­né „Prokleté zemi“, vět­ši­na lid­stva síd­lí v obrov­ských mega­měs­tech s desít­ka­mi mili­o­nů oby­va­tel. V rám­ci boje pro­ti zlo­či­nu byl tra­dič­ní soud­ní sys­tém nahra­zen sbo­rem Soudců, jejichž role v sobě spo­ju­je funk­ci poli­cis­ty, soud­ce, poro­ty i kata.

V Mega-City One roku 2139 pomá­há Joseph Dredd, jeden z nej­od­da­něj­ších „pou­lič­ních soud­ců“, soud­ky­ni Barbaře Hersheyové, kte­rá je v prv­ním roč­ní­ku, ukon­čit blo­ko­vou vál­ku. Herman „Fergee“ Ferguson, hac­ker prá­vě pro­puš­tě­ný z věze­ní, je při­sti­žen při pře­střel­ce a ukry­je se v robo­to­vi vydá­va­jí­cím jíd­lo. Dredd Hermana zatkne za niče­ní majet­ku a odsou­dí ho k pěti letům věze­ní. Rico, býva­lý soud­ce, uprch­ne z věze­ní. Vrací se do Mega-City One a zís­ká­vá zpět svou uni­for­mu a zbraň „Zákonodárce“. Také najde a zno­vu akti­vu­je vyřa­ze­né­ho bojo­vé­ho robo­ta ABC Warrior.

Vartis Hammond, repor­tér kri­ti­zu­jí­cí Dredda, je zavraž­děn a Dredd se stá­vá hlav­ním pode­zře­lým. Dredd je posta­ven před soud­ní tri­bunál slo­že­ný ze soud­ců Rady, včet­ně Griffina a vrch­ní­ho soud­ce Farga, své­ho men­to­ra. Dredd je shle­dán vin­ným, pro­to­že na kul­kách pou­ži­tých k zabi­tí Hammonda je nale­ze­na jeho DNA (vlast­nos­tí Zákonodárce je otisk­nu­tí DNA uži­va­te­le na kaž­dou kul­ku, což vět­ši­na Soudců zřej­mě nezná). Aby Dredda zachrá­nil, Fargo odstou­pí z funk­ce vrch­ní­ho soud­ce a jako svou posled­ní žádost požá­dá Radu, aby ušet­ři­la Dreddův život. Dredd je odsou­zen k doži­vot­ní­mu věze­ní, zatím­co Fargo se vydá­vá na „dlou­hou ces­tu“, při níž se Soudce na odpo­čin­ku vydá­vá do pus­ti­ny, aby „při­ne­sl zákon bez­práv­ným“. Soudce Griffin, kte­rý osvo­bo­dil Rica, aby na Dredda hodil vraž­du, se stá­vá vrch­ním soud­cem a pově­řu­je Rica, aby ve měs­tě vyvo­lal cha­os.

Dredd je vzdu­cho­lo­dí pře­ve­zen do tresta­nec­ké kolo­nie Aspen, kde je usa­zen ved­le Hermana. Andělský gang, rodi­na kani­ba­lis­tic­kých mrcho­žrou­tů a ban­di­tů, však vzdu­cho­loď sestře­lí a při­ve­de Dredda s Hermanem zpět do jejich jes­ky­ně. Oddíl Soudců pro­zkou­má hava­ro­va­nou loď a dosta­ne se do jes­ky­ně s úmys­lem zabít všech­ny pře­ži­vší, niko­liv je zachrá­nit. Fargo dora­zí včas, aby Dreddovi zachrá­nil život, ale Mean Machine Angel ho smr­tel­ně zra­ní. Umírající Fargo odha­lí, že Dredd a Rico jsou výsled­kem pro­jek­tu Janus, expe­ri­men­tu gene­tic­ké­ho inže­nýr­ství, jehož cílem bylo vytvo­řit doko­na­lé­ho Soudce. Dredd usou­dí, že Rico na něj hodil vraž­du repor­té­ra a pou­žil jejich iden­tic­kou DNA. V domně­ní, že se Griffin sna­ží pro­jekt Janus zno­vu akti­vo­vat, Fargo nalé­há na Dredda, aby ho zasta­vil.

V Mega-City One Rico tero­ri­zu­je měs­to a růz­ný­mi způ­so­by vraž­dí Soudce. Griffin vyu­ži­je situ­a­ce a pře­svěd­čí Soudce z Rady, aby ode­mkli sou­bo­ry Janus. Plánuje vytvo­řit armá­du Soudců ze své DNA. Poté, co Soudci Rady ode­mknou slož­ku, je Griffin nechá zabít. Dredd a Herman se vplí­ží zpět do měs­ta a set­ka­jí se s Hersheyovou, kte­rá také sama obje­vi­la pro­jekt Janus. Vydávají se k Soše svo­bo­dy, kde jsou ukry­ty labo­ra­to­ře Janusu. Setkávají se s ABC Warriorem, kte­rý Hermana zra­ní a Dredda s Hershey zajme. Rico pou­ži­je svou vlast­ní DNA jako před­lo­hu pro klo­ny Janusu a poté při­ká­že ABC Warriorovi, aby Griffina zabil. Herman i přes svá zra­ně­ní zne­škod­ní ABC Warriora, zatím­co Dredd boju­je s Ricem, zatím­co Hershey boju­je s jeho asi­s­tent­kou, dok­tor­kou Ilsou Haydenovou. Rico před­čas­ně akti­vu­je své klo­ny, ale ty nedo­ká­žou Dredda zasta­vit a rych­lá akti­va­ce klo­nů nako­nec zni­čí labo­ra­toř Janus. Dredd pro­ná­sle­du­je Rica až na vrchol Sochy svo­bo­dy a v závě­reč­ném sou­bo­ji Rico padá k zemi.

Centrála, řídí­cí super­po­čí­tač měs­ta, celou udá­lost zazna­me­ná a odvy­sí­lá infor­ma­ce, čímž očis­tí Dreddovo jmé­no. Zbývající soud­ci požá­da­jí Dredda, aby se stal novým vrch­ním soud­cem, ten však odmít­ne a radě­ji zůsta­ne pou­lič­ním soud­cem.

Obsazení

  • Sylvester Stallone jako soud­ce Joseph Dredd
  • Armand Assante jako Rico
  • Diane Lane jako soud­ky­ně Hershey
  • Rob Schneider jako Fergie
  • Jürgen Prochnow jako soud­ce Griffin
  • Max von Sydow jako vrch­ní soud­ce Fargo
  • Joanna Miles jako soud­ce McGruder
  • Joan Chen jako dr. Ilsa Haydenová
  • Balthazar Getty jako kadet Nathan Olmeyer
  • Ian Dury jako Geiger
  • Mitchell Ryan jako Vartis Hammond
  • Bradley Lavelle jako vrch­ní soud­ce Hunter
  • Scott Wilson jako Pa Angel
  • Christopher Adamson jako Mean Machine Angel
  • Ewen Bremner jako Junior Angel
  • Phil Smeeton jako Link Angel

Další her­ci: Maurice Roëves jako ředi­tel Miller, James Remar jako Block Warlord, Pat Starr jako Lily Hammond, Lex Daniel jako nová­ček soud­ce Brisco, Angus MacInnes jako soud­ce Silver, Peter Marinker jako soud­ce Esposito, Mark Moraghan jako soud­ce Monroe, Louise Delamere jako soud­ce Meeker a Al Sapienza jako soud­ce Gellar. Adrienne Barbeau namlu­vi­la hlas cen­t­rál­ní­ho počí­ta­če v soud­ní síni. James Earl Jones namlu­vil úvod­ní tex­to­vou pasáž fil­mu.

Produkce

Vývoj

Před zahá­je­ním pro­duk­ce nechal pro­du­cent Edward Pressman pře­psat scé­nář Walonem Greenem, Rene Balcerem a Michaelem S. Chernuchinem. Na počát­ku vývo­je se uva­žo­va­lo o tom, že by film reží­ro­va­li Renny Harlin, Richard Donner, Peter Hewitt a Richard Stanley.

Režisér Danny Cannon byl najat na zákla­dě své­ho před­cho­zí­ho fil­mu Mladí Američané. Cannon byl dlou­ho­le­tým fanouš­kem komik­su Soudce Dredd. Vytvořil make­tu pla­ká­tu k fil­mu Soudce Dredd, kte­rá byla pub­li­ko­vá­na v časo­pi­se Prog 534 z roku 2000 A.D. s datem 8. srp­na 1987. Cannon svou vizi popsal jako „Ben-Hur komik­so­vých fil­mů“ a kvů­li nato­če­ní fil­mu odmí­tl nabíd­ku reží­ro­vat Smrtonosnou past s pomstou.

Odborné obsazení

Na začát­ku vývo­je se uva­žo­va­lo o Arnoldu Schwarzeneggerovi do titul­ní role, než byl obsa­zen Sylvester Stallone, i když Stallone v době obsa­ze­ní o posta­vě nikdy nesly­šel. Cannon původ­ně usi­lo­val o roli Fergieho Joe Pesciho, ale herec ji odmí­tl.

Stallone a jeho herec­ký kole­ga Armand Assante nosi­li mod­ré kon­takt­ní čoč­ky, aby se hodi­li k von Sydowovi, kte­rý hra­je jejich gene­tic­ké­ho „otce“. Assante záměr­ně napo­do­bo­val Stalloneho způ­sob řeči, aby lépe vysti­hl vztah jejich postav jako sou­ro­zen­ců.

Jürgen Prochnow, kte­rý hrál soud­ce Griffina, byl sho­dou okol­nos­tí dlou­ho­le­tým dabé­rem Stalloneho v němec­kém jazy­ce.

Design

Produkčním desig­né­rem fil­mu byl Nigel Phelps. Soudce Dredd byl jeho prv­ním celo­ve­čer­ním fil­mem jako výhrad­ní­ho pro­dukč­ní­ho desig­né­ra, před­tím pra­co­val na něko­li­ka význam­ných hudeb­ních video­kli­pech a byl kon­cepč­ním výtvar­ní­kem pod vede­ním Antona Fursta. Jako deko­ra­té­ra najal Petera Younga, s nímž před­tím spo­lu­pra­co­val na Batmanovi. Leslie Tomkins byl vedou­cím výtvar­ným reži­sé­rem.

Stallone si osob­ně vybral Gianniho Versaceho, aby pro film navr­hl futu­ris­tic­ké a záro­veň funkč­ní oble­če­ní. Versace vytvo­řil řadu odmít­nu­tých návrhů Dreddova oble­če­ní, než se při­klo­nil k finál­ní podo­bě.

Tvář Sochy svo­bo­dy byla posta­ve­na v Lenoxu ve stá­tě Massachusetts dce­ři­nou spo­leč­nos­tí Cinergi výkon­né­ho pro­du­cen­ta Andyho Vajny.

Speciální a vizuální efekty

Vizuální efek­ty rea­li­zo­va­la spo­leč­nost Douglase Trumbulla Massive Illusion s návrhy Kiesler-Walczak. Další efek­ty poskyt­ly spo­leč­nos­ti Digital FilmWorks, The Magic Camera Company, Amalgamated Pixels a Atomic Pictures.

Návrhy pro­te­tic­ké­ho make-upu pro Mean Machine Angel vytvo­řil výtvar­ník Chris Cunningham (uvá­dě­ný jako „Chris Hill“) pod dohle­dem Nicka Dudmana.

Produkce původ­ně zamýš­le­la pou­žít pro ztvár­ně­ní Hammersteina her­ce v oble­ku, ale Danny Cannon trval na tom, aby ho vytvo­ři­li sku­teč­né­ho pomo­cí ani­ma­t­ro­ni­ky. Efekt pohá­ně­ný hyd­rau­li­kou vytvo­řil Joss Williams a ovlá­da­lo ho pět dál­ko­vých ope­rá­to­rů.

Natáčení

Natáčení pro­bí­ha­lo v Shepperton Studios v Anglii, někte­ré loka­ce se natá­če­ly na Islandu. Producenti původ­ně chtě­li film natá­čet ve Spojených stá­tech, ale Cannon trval na tom, aby pro­duk­ce zůsta­la ve Velké Británii, kte­rá je při­ro­ze­ným domo­vem této posta­vy.

Reedice a cenzura

Před svě­to­vou pre­mi­é­rou fil­mu 30. červ­na 1995 musel být Soudce Dredd pět­krát pře­stří­hán a před­lo­žen MPAA, aby byl sní­žen rating z NC-17 na R. V roce 1995 se film dostal do kin a v roce 1995 byl již po něko­li­ká­té pro­mí­tán. To bylo před­tím, než se Stallone a stu­dio poku­si­li film ješ­tě více zkrá­tit, aby zís­ka­li rating PG-13. Cannon byl z neu­stá­lých tvůr­čích spo­rů se Stallonem tak roz­ča­ro­va­ný, že se zapří­sá­hl, že už nikdy nebu­de spo­lu­pra­co­vat s jiným her­cem zvuč­né­ho jmé­na. Uvedl také, že finál­ní ver­ze se kvů­li tvůr­čím změ­nám poža­do­va­ným Stallonem zce­la liši­la od scé­ná­ře. V poz­děj­ších roz­ho­vo­rech Stallone uve­dl, že si mys­lel, že film má být akč­ní kome­dií, a pro­to poža­do­val pře­psá­ní, aby byl více kome­di­ál­ní. Režisér a scé­náris­ta měli tem­něj­ší, sati­rič­těj­ší vizi.

Několik celých sek­ven­cí bylo z kino­ver­ze vypuš­tě­no, aby se sní­ži­lo nási­lí a tem­něj­ší tón fil­mu. Například scé­na, v níž Rico zabi­je zpra­vo­daj­ské­ho repor­té­ra Hammonda a jeho ženu, byla původ­ně del­ší a krva­věj­ší, pro­to­že uka­zo­va­la jejich zasa­že­ní kul­ka­mi ve zpo­ma­le­ném zábě­ru. Stejně tak měl robot ABC Warrior zabít soud­ce Griffina tím, že mu utrh­ne ruce a nohy, ale to bylo také změ­ně­no. Cannon chtěl více nási­lí (pro­to­že to odpo­ví­da­lo komik­so­vé před­lo­ze), ale stu­dio a Stallone chtě­li film s ratingem PG-13 a vět­ším důra­zem na humor. Dokonce i vyvr­cho­le­ní fil­mu bylo odstra­ně­no, scé­ny uka­zu­jí­cí Dredda boju­jí­cí­ho a zabí­je­jí­cí­ho klo­no­va­né soud­ce byly před uve­de­ním do kin odstra­ně­ny. V časo­pi­se Judge Dredd Megazine bylo zve­řej­ně­no něko­lik pro­pa­gač­ních sním­ků, na kte­rých Dredd stří­lí na jed­no­ho z klo­nů.

Hudba

Původně měl hud­bu k fil­mu slo­žit fil­mo­vý skla­da­tel David Arnold, kte­rý s reži­sé­rem Dannym Cannonem spo­lu­pra­co­val na jeho před­cho­zím fil­mu Mladí Američané, Arnolda však nahra­dil vete­rán fil­mo­vé­ho kom­po­no­vá­ní Jerry Goldsmith, ale jak se ter­mí­ny post­pro­duk­ce stá­le více zpož­ďo­va­ly, byl Goldsmith nucen z pro­jek­tu také odstou­pit kvů­li před­cho­zím závaz­kům k hud­bě k jiným fil­mům (První rytíř a Kongo). Před odcho­dem z pro­jek­tu Goldsmith slo­žil a nahrál krát­kou hud­bu, kte­rá měla být nako­nec pou­ži­ta pro trai­le­ry a reklam­ní kam­pa­ně fil­mu. Nakonec byl jako nový skla­da­tel vybrán Alan Silvestri, kte­rý se ujal hud­by k finál­ní­mu fil­mu. Soundtrack zpo­čát­ku nahrá­val s lon­dýn­skou Sinfonií. Po změ­nách, kte­ré byly ve fil­mu pro­ve­de­ny v post­pro­duk­ci, však musel Silvestri svou hud­bu roz­sáh­le upra­vit a zno­vu nahrát seg­men­ty a naráž­ky v Hollywoodu, ačko­li část hud­by z lon­dýn­ských nahrá­vek zůsta­la v hoto­vém fil­mu.

Píseň „Dredd Song“, kte­rá zazně­la v závě­reč­ných titul­cích fil­mu, napsa­la a nazpí­va­la ang­lic­ká alter­na­tiv­ní rocko­vá sku­pi­na The Cure. Píseň se obje­vu­je na tře­tím dis­ku jejich rarit­ní­ho boxu Join the Dots: B-Sides & Rarities 1978-2001 (The Fiction Years) z roku 2004 a také na soun­d­trac­ko­vém albu k fil­mu. Na soun­d­trac­ku měla být původ­ně i píseň Judge Yr’self od sku­pi­ny Manic Street Preachers. Jejich kyta­ris­ta Richey Edwards však počát­kem roku 1995 zmi­zel, a pro­to­že tato píseň byla posled­ní, kte­rou s ním kape­la napsa­la, na finál­ní seznam soun­d­trac­ku se nedo­sta­la. Píseň byla vydá­na až v roce 2003, kdy kape­la vyda­la album Lipstick Traces (A Secret History of Manic Street Preachers).

V roce 1995 vyda­lo vyda­va­tel­ství Epic Records album se soun­d­trac­kem, na kte­rém bylo sedm skla­deb ze Silvestriho hud­by (všech­ny pro­ved­la lon­dýn­ská Sinfonia, ale vět­ši­na z nich neby­la ve fil­mu pou­ži­ta ve ver­zi) a pís­ně od The Cure, The, White Zombie, Cocteau Twins, Leftfield. Na brit­ském vydá­ní se obje­vi­ly také sklad­by Ryo Aska a Worldbeaters s Youssou N’Dourem (ve fil­mu zazní pou­ze prv­ní dvě pís­ně při závě­reč­ných titul­cích).

V roce 2015 vyda­lo vyda­va­tel­ství Intrada Records znač­ně roz­ší­ře­né dvou­dis­ko­vé album v limi­to­va­né edi­ci, kte­ré obsa­hu­je veš­ke­rou Silvestriho hud­bu nahra­nou pro film. Album obsa­hu­je také hud­bu z trai­le­ru, kte­rou diri­go­val Jerry Goldsmith. Ta před­tím vyšla pou­ze jako ree­di­ce - pod tak­tov­kou Joela McNeelyho - na kom­pi­la­ci Varèse Sarabande s názvem Hollywood ’95.

Recepce

Box office

Film je pova­žo­ván za pro­pa­dák, pro­to­že na domá­cích seve­ro­a­me­ric­kých poklad­nách vydě­lal pou­ze 34,7 mili­o­nu dola­rů. V mezi­ná­rod­ním měřít­ku se mu daři­lo lépe, celo­svě­to­vě utr­žil přes 78,8 mili­o­nu dola­rů a při roz­počtu 90 mili­o­nů dola­rů dosá­hl celo­svě­to­vě cel­ko­vé výše 113,5 mili­o­nu dola­rů.

Kritické ohlasy

Na Rotten Tomatoes má film hod­no­ce­ní schvá­le­ní 22 % na zákla­dě recen­zí od 55 kri­ti­ků, s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 4,00/10; kri­tic­ký kon­sen­sus webu je: „Soudce Dredd chce být jak legi­tim­ním násil­ným akč­ním fil­mem, tak paro­dií jed­no­ho, ale reži­sér Danny Cannon nedo­ká­že najít potřeb­nou rov­no­váhu, aby to fun­go­va­lo.“ Diváci dota­zo­va­ní CinemaScore dali fil­mu prů­měr­nou znám­ku „B“ na stup­ni­ci od A+ do F.

Gene Siskel ozna­čil Soudce Dredda za jeden z nej­hor­ších fil­mů roku 1995 v rám­ci své recen­ze „Worst of 1995“ na Siskel and Ebert. Roger Ebert ve své recen­zi pro Chicago Sun-Times udě­lil fil­mu 2 body ze 4 a napsal: „Stallone to pře­ži­je, ale jeho ved­lej­ší herec­ké obsa­ze­ní, zahr­nu­jí­cí také nevý­raz­nou Joan Chenovou a nesmír­ně inten­ziv­ní­ho Jurgena Prochnowa, není dob­ře vyu­ži­to.“

„Stallone se v tom­to fil­mu obje­vu­je, ale jeho role není moc dob­ře vyu­ži­ta. Todd McCarthy z Variety film ozna­čil za „hřmot­nou, neo­ri­gi­nál­ní futu­ris­tic­kou hard­wa­ro­vou show pro dospí­va­jí­cí chlap­ce“. Owen Gleiberman z Entertainment Weekly udě­lil fil­mu znám­ku C a napsal: „Film ke kon­ci prak­tic­ky vypa­dá, jako by chtěl zni­čit sám sebe.“ Jonathan Rosenbaum z Chicago Reader ohod­no­til film nega­tiv­ně: „Bez inspi­ra­ce reží­ro­val Danny Cannon pod­le hloupé­ho scé­ná­ře Michaela De Lucy, Williama Wishera a Stevena de Souzy.“ Caryn Jamesová z New York Times napsa­la: „Přestože je film plný hlu­ku a faleš­né paleb­né síly, Dredd na plát­ně pros­tě leží až do závě­reč­ných scén.“ Mick LaSalle ze San Francisco Chronicle udě­lil fil­mu 1 znám­ku ze 4 a napsal: „Obvykle pou­ta­vý a sym­pa­tic­ký Stallone je zde prázd­ný a bez jazy­ka, nehyb­ná deska upro­střed 95 minut střel­by, výbuchů a gotic­kých exce­sů.“ Rita Kempleyová z Washington Post napsa­la: „Kromě sym­pa­tic­ké­ho Schneidera a schop­né Laneové se zdá, že her­ci jsou v hlu­bo­kém šoku. Hm, ať je to Dreddův zámek.“ James Berardinelli z ReelViews napsal: „Občas je to spí­še zábav­né, ale nelze roz­hod­nout, zda je to náho­da, nebo záměr.“

V retrospek­tiv­ní recen­zi z roku 2017 Richard Trenholm ze CNET napsal, že film „čer­pal z boha­té his­to­rie komik­su pro­zí­ra­vě­ji než ver­ze z roku 2012“ a „napros­to se tre­fil do vzhle­du Mega City One“. Trenholm pozna­me­nal, že „kuli­sy, kos­týmy a vozi­dla byly fan­tas­tic­ké“, zatím­co „ční­cí ABC bojov­ník a gro­tesk­ní Angel Gang“ byly „tri­um­fem fyzi­kál­ních efek­tů z doby před CGI“. V roce 2020, u pří­le­ži­tos­ti 25. výro­čí fil­mu, Drew Dietsch z Giant Freakin Robot pochvá­lil povr­cho­vé prv­ky fil­mu: „Jako čis­tý pro­dukč­ní kus musí být [Soudce Dredd] vyhlá­šen jako jeden z nej­lep­ších poči­nů 90. let. Všechno, co se týče struk­tu­ry fil­mu, je ohrom­ný úspěch.“

Další ohlasy

V roce 2008 Stallone o svých poci­tech z fil­mu hovo­řil v jed­nom z čísel časo­pi­su Uncut:

Když jsem tuhle nemo­vi­tost četl, tak se mi líbi­la, pro­to­že si vza­la žánr, kte­rý mám rád, to, co by se dalo nazvat „akč­ní mora­li­tou“, a udě­la­la ho tro­chu sofis­ti­ko­va­něj­ším. Mělo to poli­tic­ký pod­text. Ukazoval, že pokud neo­me­zí­me způ­sob, jakým řídí­me náš soud­ní sys­tém, může poli­cie nako­nec řídit naše živo­ty. Zabýval se archaic­ký­mi vlá­da­mi; zabý­val se klo­no­vá­ním a vše­mi mož­ný­mi věc­mi, kte­ré by se moh­ly v budouc­nu stát. Byl také vět­ší než jaký­ko­li jiný film, kte­rý jsem nato­čil, svou fyzic­kou veli­kos­tí a způ­so­bem, jakým byl navr­žen. Všichni lidé byli zakr­ně­lí sys­té­mem a archi­tek­tu­rou; uka­zu­je to, jak bez­vý­znam­né by moh­ly být lid­ské bytos­ti v budouc­nos­ti. Ve fil­mu je spous­ta akce a také skvě­lé herec­ké výko­ny. Jen to neby­lo kou­le na noze. Na Soudce Dredda se ale dívám jako na sku­teč­ně pro­mar­ně­nou pří­le­ži­tost. Zdálo se, že spous­ta fanouš­ků má pro­blém s tím, že si Dredd sun­dá­vá hel­mu, pro­to­že v komik­sech to nikdy nedě­lá. Ale pro mě je to spíš pro­mar­ně­ní tak vel­ké­ho poten­ci­á­lu, kte­rý v tom nápa­du byl; jen si vzpo­meň­te na všech­ny ty pří­le­ži­tos­ti, kte­ré se daly udě­lat se scé­na­mi z Prokleté země. Nevyužilo to toho, čím to moh­lo být. Asi to mělo být mno­hem komič­těj­ší, oprav­du vtip­né a zábav­né. Z té zku­še­nos­ti jsem se pou­čil, že jsme se nemě­li sna­žit udě­lat z toho Hamleta; je to spíš Hamlet a vej­ce.

Později upřes­nil:

Podle toho, co si pama­tu­ji, byl celý pro­jekt od začát­ku pro­ble­ma­tic­ký. Filozofie fil­mu neby­la pev­ně daná - tím mám na mys­li: „Bude to váž­né dra­ma, nebo s komic­kým pod­tex­tem“ jako jiné sci-fi fil­my, kte­ré byly úspěš­né? Takže spous­ta kous­ků do sebe pros­tě hlad­ce neza­pa­da­la. Bylo to něco jako ope­ře­ná ryba. Některé desig­nér­ské prá­ce na něm byly fan­tas­tic­ké a kuli­sy byly neu­vě­ři­tel­ně reál­né, i když stá­ly metr od nás, ale pros­tě tam chy­bě­la komu­ni­ka­ce. Věděl jsem, že nás čeká dlou­hé natá­če­ní, když bez vysvět­li­tel­né­ho důvo­du Danny Cannon, kte­rý je spí­še men­ší­ho vzrůstu, sesko­čil z reži­sér­ské židle a zařval na všech­ny v dosle­chu: „STRACH! Všichni by se mě měli BÁT!“ a pak vysko­čil zpát­ky na svou žid­li, jako by se nic nesta­lo. Britský štáb při­jí­mal sáz­ky na dél­ku jeho živo­ta.

John Wagner, tvůr­ce komik­so­vé posta­vy, pod­le níž byl film nato­čen, v roz­ho­vo­ru pro časo­pis Empire v roce 2012 uve­dl: „Vím, že se mi to nelí­bí: „ten pří­běh neměl se Soudcem Dreddem nic spo­leč­né­ho a Soudce Dredd ve sku­teč­nos­ti nebyl Soudce Dredd.“ Wagner řekl, že je ško­da, jak film dopa­dl, pro­to­že pro­dukč­ní hod­no­ty byly skvě­lé a měli na to roz­po­čet. V roz­ho­vo­ru pro časo­pis Total Film řekl, že film „vyprá­věl špat­ný pří­běh“, pro­to­že se „sna­žil udě­lat pří­liš mno­ho“.

Ocenění

Na 22. roč­ní­ku Saturn Awards zís­kal film nomi­na­ce ve čtyřech kate­go­ri­ích (nej­lep­ší sci-fi film, nej­lep­ší spe­ci­ál­ní efek­ty, nej­lep­ší kos­týmy a nej­lep­ší make-up). Za roli soud­ce Dredda byl Stallone v roce 1995 nomi­no­ván na Zlatou mali­nu za nej­hor­ší muž­ský herec­ký výkon. Na Stinkers Bad Movie Awards 1995 zís­kal za svůj výkon ve fil­mu a v Assassins cenu za nej­hor­ší­ho her­ce.

Dallred byl za svůj výkon ve fil­mu nomi­no­ván na nej­hor­ší­ho her­ce.


Zdroj: Anglická Wikipedie


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Soudce Dredd23. července 2024 Soudce Dredd Chápu že tento film není pro každého, ale pro mě osobně je to perfektní devadesátkový béčkový film, který Vás ohromně pobaví při sobotním či nedělním odpoledni. Akce smíchaná s […] Posted in Retro filmové recenze
  • Megalopolis - Velkolepá sci-fi od režiséra Kmotra a Apokalypsy28. září 2024 Megalopolis - Velkolepá sci-fi od režiséra Kmotra a Apokalypsy Megalopolis je římský hrdinský epos zasazený do imaginární budoucí Ameriky. Město Nový Řím musí projít proměnami, což vyvolá konflikt mezi Cesarem Catilinou (Adam Driver), geniálním […] Posted in Filmové recenze
  • Barbar Conan11. srpna 2022 Barbar Conan Conan the Barbarian je americký výpravný film s mečem a kouzly z roku 1982, který režíroval John Milius a k němuž napsali scénář Milius a Oliver Stone. Film byl natočen podle knihy Roberta […] Posted in Speciály
  • Pátý element31. března 2022 Pátý element Sci-fi a romantická komedie zároveň o velkém koncentrovaném zlu, které se jednou za 5000 let přiblíží k Zemi. Jediná mimozemská civilizace se tomuto zlu umí bránit pomocí pěti elementů, […] Posted in Retro filmové recenze
  • Klik - život na dálkové ovládání - Tak trochu jiný Božský Bruce.7. ledna 2022 Klik - život na dálkové ovládání - Tak trochu jiný Božský Bruce. Nebudu chodit okolo bublajícího jezera a pohybovat se v bezprostřední blízkosti kopce, který vykazuje jistou sopečnou aktivitu. Nebylo by to příliš bezpečné a navíc – čím déle se této […] Posted in Retro filmové recenze
  • Duna (1984)19. října 2021 Duna (1984) Tak tedy, abych byl spravedlivý, Dunu mám rád. Četl jsem knihu od Franka Herberta, hrál několik počítačových her s touto tematiku, ale tento film mi pořád tak nějak unikal...., což je […] Posted in Retro filmové recenze
  • Vrána: Město andělů26. srpna 2024 Vrána: Město andělů Vrána, strážkyně mrtvých duší je zpět, aby dovolila Ashe Corvenovi vrátit se mezi živé a pomstít se za svou nepotrestanou smrt. Sarah ve svých snech vidí vraždu nějakého muže a jeho syna […] Posted in Retro filmové recenze
  • Rod Draka - The Queen Who Ever Was (S02E08)6. srpna 2024 Rod Draka - The Queen Who Ever Was (S02E08) Tak už to máme za sebou. Jaké očekávání máme s koncem druhé série? No já osobně měl očekávání, že se všechny příběhy spojí do jednoho místa a tam se protivníci navzájem pobijí draky. To […] Posted in TV Recenze
  • Rod Draka - Rudá setba (S02E07)1. srpna 2024 Rod Draka - Rudá setba (S02E07) Možná je škoda, když má seriál Rod Draka jenom osm dílů a musíme čekat na další sérii další dva roky, kdyby to tak nebylo, tak bychom si užili více draků a bitev. Nemůžeme ale z hlediska […] Posted in TV Recenze
  • House of the Dragon - Prostý lid (S02E06)22. července 2024 House of the Dragon - Prostý lid (S02E06) Další díl mám za sebou. Už je to zase velmi pomalé, ale tentokrát velmi záživné. Dneska jsme se dočkali dalších dvou překvapení v příběhu. Ti co čtou knihy, tak to mají možná nastudované, […] Posted in TV Recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,38672 s | počet dotazů: 258 | paměť: 62866 KB. | 04.12.2024 - 13:35:27