Superman III: Zklamané naděje, přepsané příběhy a technické prvenství

Třetí díl fil­mo­vé ságy o Muži z oce­li, Superman III z roku 1983, se poku­sil navá­zat na úspě­chy svých před­chůd­ců, ale výsled­kem byl roz­po­ru­pl­ný film s pro­mar­ně­ným poten­ci­á­lem. Místo epic­ké­ho sou­bo­je s iko­nic­ký­mi padou­chy při­šla leh­čí kome­die, slo­ži­tý záku­lis­ní vývoj, neče­ka­ná změ­na obsa­ze­ní a tech­nic­ky pře­lo­mo­vá počí­ta­čo­vá ani­ma­ce. Ponořme se do fas­ci­nu­jí­cí­ho poza­dí vzni­ku jed­no­ho z nej­roz­po­ru­pl­něj­ších super­hr­din­ských fil­mů 80. let.

Úvod k filmu Superman III

Superman III je ame­ric­ký super­hr­din­ský film z roku 1983, kte­rý nato­čil reži­sér Richard Lester pod­le scé­ná­ře man­že­lů Davida a Leslie Newmanových. Film vychá­zí z posta­vy Supermana zná­mé z komik­sů DC Comics a nava­zu­je na před­cho­zí dva díly, zejmé­na na Supermana II z roku 1980. V hlav­ní roli se zno­vu obje­vu­je Christopher Reeve jako Superman, ved­le něj hra­jí napří­klad Richard Pryor, Robert Vaughn, Annette O’Toole nebo Margot Kidder.

V tom­to díle se Superman stře­tá­vá se zko­rum­po­va­ným obchod­ní­kem, kte­rý vytvo­ří nebez­peč­ný super­po­čí­tač s cílem hrdi­nu zni­čit.

Uvedení a přijetí

Film měl pre­mi­é­ru ve Spojených stá­tech 17. červ­na 1983. Na roz­díl od svých před­chůd­ců se ale nedo­čkal pří­liš vře­lé­ho při­je­tí, a to ani u kri­ti­ků, ani u divá­ků. Celosvětově utr­žil při­bliž­ně 80,2 mili­o­nu dola­rů, což bylo méně než u prv­ních dvou fil­mů. Přesto byla série ješ­tě roz­ší­ře­na – v roce 1987 násle­do­val čtvr­tý díl s názvem Superman IV: The Quest for Peace.

Vývoj původního námětu

Původně plá­no­val reži­sér Richard Donner dal­ší dva fil­my se scé­náris­tou Tomem Mankiewiczem, při­čemž jako hlav­ní zápo­rák měl být pou­žit Brainiac. Donner však sérii opus­til už během natá­če­ní Supermana II.

Na fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Cannes v roce 1980 pro­du­cent Ilja Salkind ozná­mil, že při­pra­vu­je nový díl. Jeho raná ver­ze scé­ná­ře zahr­no­va­la nejen Brainiaca, ale také posta­vy Mistra Mxyzptlka a Supergirl. Tato ver­ze se však uká­za­la jako pří­liš ambi­ci­óz­ní a náklad­ná – zahr­no­va­la ces­to­vá­ní časem do stře­do­vě­ku i kom­pli­ko­va­ný roman­tic­ký motiv mezi Supergirl a Brainiacem, kte­rý ji poklá­dal za svou dce­ru.

Kontroverze kolem obsazení

Herec Gene Hackman (Lex Luthor) odmí­tl účast kvů­li nesho­dám s pro­du­cen­ty po odcho­du Donnera. Margot Kidderová, kte­rá veřej­ně kri­ti­zo­va­la zachá­ze­ní s Donnerem, byla pod­le někte­rých zpráv za své výro­ky „potres­tá­na“ ome­ze­ním své role. Producent Ilja Salkind však tato tvr­ze­ní popřel – roz­hod­nu­tí ome­zit posta­vu Lois Lane pod­le něj vychá­ze­lo ze sna­hy poskyt­nout vět­ší pro­stor nové žen­ské posta­vě, Laně Langové (Annette O’Toole).

Christopher Reeve, ač měl smlou­vu na sedm fil­mů, si nechal pře­psat pod­mín­ky kon­trak­tu a sou­hla­sil s návra­tem až po úpra­vách scé­ná­ře, kte­rý nako­nec schvá­lil.

Zapojení Richarda Pryora

Komik Richard Pryor se dostal do fil­mu poté, co v tele­viz­ní show žer­to­val, že by si rád zahrál v dal­ším Supermanovi. Producenti této pří­le­ži­tos­ti vyu­ži­li a nabíd­li mu hlav­ní roli pomoc­ní­ka zápo­rá­ka. Pryor obdr­žel hono­rář 5 mili­o­nů dola­rů, což teh­dy před­sta­vo­va­lo jeden z nej­vyš­ších herec­kých pla­tů v Hollywoodu.

Natáčení filmu

Hlavní natá­če­ní zača­lo 21. červ­na 1982. Interiéry vzni­ka­ly ve stu­di­ích Pinewood u Londýna. Exteriéry se natá­če­ly pře­de­vším v Calgary v Kanadě, čás­teč­ně i kvů­li daňo­vým výho­dám. Například scé­na s uhel­ným dolem byla nato­če­na v elek­trár­ně Battersea a sek­ven­ce se super­po­čí­ta­čem byla čás­teč­ně vytvo­ře­na na scé­ně 007 ve Pinewoodu a čás­teč­ně ve Glen Canyonu v Utahu.

Průlom v počítačové animaci

Superman III obsa­ho­val revo­luč­ní ani­ma­ci „video­hry budouc­nos­ti“, kte­rou vytvo­ři­lo oddě­le­ní spe­ci­ál­ních pro­jek­tů spo­leč­nos­ti Atari. Do pro­jek­tu se zapo­ji­li napří­klad Steve Wright a Paul Hughett. Cílem neby­la rea­lis­tic­ká gra­fi­ka, ale spí­še futu­ris­tic­ký vizu­ál.

Použili teh­dy špič­ko­vý sys­tém s Lispovým stro­jem a fra­me­bu­f­fe­rem Ikonus, kte­rý umož­ňo­val rych­lou tvor­bu a export počí­ta­čo­vé ani­ma­ce. Projekt stál zhru­ba 120 000 dola­rů, z čehož vět­ši­na šla na tech­no­lo­gic­ké vyba­ve­ní.

Vizuální efekty a jejich realizace

Výsledná ani­ma­ce měla kolem 60 sekund, ale reži­sér Lester pou­žil ve fil­mu jen asi 27 sekund. Grafika byla tvo­ře­na ve vrst­vách s efek­tem para­la­xy (tzv. „2½D“), což dodá­va­lo hloub­ku. Náročné sní­má­ní obra­zu do fil­mo­vé podo­by trva­lo při­bliž­ně 120 hodin. Režisér poz­dě­ji požá­dal o drob­né úpra­vy, než byly sek­ven­ce defi­ni­tiv­ně zařa­ze­ny do fil­mu.

---

Zdroje

1. Wikipedia – Superman III

Komplexní pře­hled o fil­mu, včet­ně detai­lů o pro­duk­ci, obsa­ze­ní, recep­ci a tech­nic­kých aspek­tech. en.wikipedia.org

2. IMDb – Kompletní obsazení a štáb

Detailní seznam her­ců a čle­nů štá­bu, včet­ně jejich rolí a funk­cí při natá­če­ní. imdb.com

3. Box Office Mojo – Finanční údaje

Přehled tržeb fil­mu v USA i mezi­ná­rod­ně, včet­ně úda­jů o roz­počtu a výděl­cích. boxofficemojo.com

4. The Numbers – Finanční analýza

Podrobné finanč­ní infor­ma­ce, včet­ně roz­počtu, tržeb a dal­ších met­rik. the-numbers.com

5. Rotten Tomatoes – Recenze a hodnocení

Souhrn kri­tic­kých a divác­kých hod­no­ce­ní fil­mu. rottentomatoes.com

6. AFI Catalog – Historie vydání

Informace o pre­mi­é­ře fil­mu a jeho uve­de­ní do kin. catalog.afi.com

7. DC Movies Wiki – Superman III

Fanouškovská wiki s infor­ma­ce­mi o fil­mu, včet­ně detai­lů o posta­vách a pro­duk­ci. dcmovies.fandom.com

8. Superman Fandom Wiki

Další fanouš­kov­ská wiki s podrob­nost­mi o fil­mu a jeho roz­ší­ře­ných ver­zích. superman.fandom.com

9. AtariAge Fórum – Diskuze o speciálních efektech

Diskuze o tvor­bě video­her­ní sek­ven­ce ve fil­mu, včet­ně detai­lů o spo­lu­prá­ci s fir­mou Atari. forums.atariage.com

10. YouTube – Video o tvorbě videoherní sekvence

Krátké video uka­zu­jí­cí, jak byla vytvo­ře­na video­her­ní sek­ven­ce ve fil­mu. youtube.com