Teroristka - Na každou svini jednou dojde

Tak nějak by se dal struč­ně shr­nout pří­běh o jed­nom zlém Machovi a hod­né uči­tel­ce Marii ve fil­mu Teroristka. Marie je sluš­ná oso­ba, kte­rá by ráda doži­la svůj život tam, kde žijí její přá­te­le a kdy býva­lo dob­ře. Na bře­hu řeky v cha­to­vé osa­dě mají k sobě lidé hod­ně blíz­ko a zna­jí své trá­pe­ní i rados­ti. Jenže když začne toho prv­ní­ho při­bý­vat a bez­o­hled­nost se pro mno­hé stá­vá běž­ným cho­vá­ním, nezbý­vá Marii nic jiné­ho, než se obsa­dit do role spra­ve­dl­nos­ti.

Kdy si mys­lí, že to nemů­že pro sta­řen­ku dopad­nout dob­ře, ten by se měl podí­vat na film „Teroristka“ od scé­náris­ty a reži­sé­ra Radka Bajgara. Příběh se ode­hrá­vá v maleb­ném údo­lí Berounky, ale mohl by se ode­hrát kde­ko­liv, kde žijí lidé v men­ší obci nebo osa­dě. Lidé se v pod­sta­tě umí dohod­nout a jsou k sobě tole­rant­ní, dokud se mezi nimi neob­je­ví ambi­ci­óz­ní a bez­o­hled­ný jedi­nec. Bajgar dal své­mu zápor­né­mu hrdi­no­vi jmé­no Mach a já se nemo­hu zba­vit dojmu, že to udě­la­la naschvál Šebestové i paní uči­tel­ce z kni­hy Miloše Macourka. Bajgar si paní uči­tel­ku pojme­no­val Marie a Macha, její­ho býva­lé­ho žáka, nechal dospět do pod­ra­zá­ka a intri­ká­na. Kde se asi sta­la chy­ba, že Mach nemá před ničím respekt a nemá zájem měnit své bez­o­hled­né cho­vá­ní? Je to pro­typ člo­vě­ka, kte­ré­ho se hod­ně lidí bojí, ale najdou se i jeho obdi­vo­va­te­lé. Postava Marie půso­bí zpo­čát­ku pla­še a bez­moc­ně, ale postup­ně zís­ká­vá sebe­vě­do­mí. Její jed­ná­ní je pocho­pi­tel­né a nej­ví­ce jí rozu­mí její kole­gy­ně z býva­lé prá­ce a para­dox­ně i dal­ší býva­lý žák, Trpělka. To je doce­la zají­ma­vá posta­va, kte­rá má za sebou zku­še­nos­ti, co jí pomá­ha­jí dívat se na sou­čas­ný život s nad­hle­dem. Marie už sice nemů­že vrá­tit minu­lost, ale může změ­nit sou­čas­nost a to také udě­lá.

Příběh má napě­tí, ale není to váž­né dra­ma. To ani nebyl záměr od auto­rů fil­mu. Bajgar pra­cu­je s mír­nou nad­sáz­kou a občas volí humor, kte­rý odpo­ví­dá žán­ru čer­ná kome­die. Hlavní role byla napsa­ná pro Ivu Janžurovou. Od reži­sé­ra to bylo nej­lep­ší roz­hod­nu­té, kte­ré pro film mohl udě­lat. Skvělá hereč­ka doká­že pře­chá­zet z civil­ní­ho herec­ké­ho pro­je­vu do komic­ké nad­sáz­ky napros­to při­ro­ze­ně. Zbytečně nepře­hrá­vá a vyba­lan­cu­je i scé­ny s váž­ně nemoc­nou kama­rád­kou Evou, kte­rou hra­je Eva Holubová také výbor­ně. Pavel Liška v roli Trpělky uplat­nil svůj cit pro slov­ní humor a ve scé­nách na sběr­ném dvo­ře půso­bí s Janžurovou jako skvě­le sehra­ná komic­ká dvo­ji­ce. Do role zlé­ho Macha musel Bajgar pře­mlou­vat Martina Hofmanna, kte­ré­mu se už nechtě­lo hrát dal­ší­ho padou­cha. Než se film dokon­čil, sta­la se z Hofmanna fil­mo­vá hvězda díky TV seri­á­lu Most. To však nemě­ní nic na tom, že Hofmann zahrál svou roli s maxi­mál­ním nasa­ze­ním a během jeho posled­ní­ho zábě­ru ve fil­mu mi běhal mráz po zádech. Tady jsem zavá­ha­la, jest­li se ješ­tě jed­ná o čer­nou kome­dii. Naštěstí film kon­čí scé­nou s Ivou Janžurovou, kte­rá má ve výra­zu přes­nou míru nad­sáz­ky, kte­rá od kon­ce fil­mu přes­ně pasu­je.

Hudba Jiřího Hájka dodá­vá fil­mu wes­ter­no­vou nála­du, kdy padou­chy pro­ná­sle­du­je a tres­tá šerif jako ochrán­ce lid­ských práv. Škoda, že se nepo­da­ři­lo pro film vytvo­řit nos­ný leit­mo­tiv, tře­ba zahra­né­ho jen na kyta­ru. Film poskyt­ne v opti­mál­ní dél­ce 95 minut dosta­tek napě­tí i zába­vy. Navíc se dotý­ká spo­le­čen­sky závaž­né­ho téma­tu a pohle­du na pra­vi­dla sou­ži­tí lidí ve spo­leč­nos­ti. Osobně děku­ji za skvě­lou herec­kou pří­le­ži­tost pro her­ce, jejichž jmé­na jsem už uved­la. Název Teroristka jsem uži­la záměr­ně mini­mál­ně, pro­to­že pro hlav­ní hrdin­ku toto ozna­če­ní nějak nepa­su­je, ale jako název fil­mu může zaujmout.

Hodnotím: 70 %

---

---