Milý snímek, který nahlíží na patriarchální rodinu v poválečném Římě očima matky, manželky, ale zejména ženy Deliy, se kterou divák od prvních chvil příběhu soucítí a také ji lituje. A představa, že podobný život jaký má Delia, zažívají i některé ženy v současnosti, je skoro až nemyslitelná. Režijně je zde znázornění útlaku žen velmi zdařilé a to i přes místy teatrální scény. Práce s paterny chování a vztahů mezi muži a ženami napříč generacemi během celého filmu funguje a to obzvláště v uzavření emočně funkční příběhové linky dcery Marcelle s jejím snoubencem. Zásadním prvkem jsou zde i náhledy na každodenní život a s tím spjaté hospodaření s penězi, konverzace na trhu, na ulici nebo opakující se střety s americkým vojákem. A právě tato všednost filmu dodává obrovské kouzlo a částečně vlastně i takový pocit bezstarostnosti. S tím, že všechny tyto prvky jsou k závěru zúročeny. Zejména v posledních pár scénách, ke kterým film postupně buduje a které dodávají pocit naděje a lepších zítřků.
There’s Still Tomorrow
Odebírat
Přihlášení
0 Komentáře
Nejstarší
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji? Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!
◄ Kraj | Vicky Cristina Barcelona ►
Nejnovější komentáře