Autoboti bojují proti Terrorkonům s pomocí Maximalů, aby zachránili Zemi a našli cestu domů na Cybertron ve filmu Transformers: Probuzení monster, který tento víkend vstupuje do pražských kin. Pokud vám to zní jako zábava v multiplexu, možná se vám bude líbit i tento sedmý hraný film o Transformers, který je sice uhlazenější než prvních pět dílů Michaela Baye, ale ani zdaleka nedosahuje kouzla Bumblebeeho z roku 2018.
Stejně jako tento předchozí film, i Transformers: Probuzení monster je zčásti prequelem a zčásti softrebootem série, i když Bay je stále na palubě jako producent. Scénář (na svědomí ho mají Joby Harold, Darnell Metayer & Josh Peters a Erich Hoeber & Jon Hoeber) je mnohem přímočařejší než předchozí filmy a režie Stevena Capla Jr. (Creed II) účinná, ale tvůrci jsou stále zatíženi skutečně nepříjemným designem postav, který činí většinu akce nesrozumitelnou.
Transformers: Probuzení monster je především o Transwarp klíči, zařízení, které by umožnilo záporákovi Unicronovi velikosti planety cestovat vesmírem a pohlcovat galaxie podle libosti. Maximalové v čele s opičím robotem jménem Optimus Primal (hlas Ron Perlman) klíč rozlomili na dvě části a ukryli ho na Zemi, aby ho uchránili před Unicronem a jeho přiměřeně většími přisluhovači Terrorconem vedenými Scourgem (Peter Dinklage).
V roce 1994 však polovinu klíče omylem „aktivuje“ zvědavá podřízená z muzea Elena Wallace (Dominique Fishback), čímž upozorní Terrorcony na jeho umístění... a také Autoboty a Optima Prima (unaveně znějící Peter Cullen), kteří by se s jeho pomocí mohli dostat zpět na svou domovskou planetu. To vede ke třem delším robotickým mash-„em-up sekvencím, které tvoří zhruba polovinu stopáže filmu.
Druhou polovinu Transformers: Probuzení monster je věnována bezmyšlenkovité expozici, která stanovuje nesmyslně zjednodušené motivace postav a svévolná pravidla, jimiž se řídí jejich existence. V jednu chvíli obří robot se slzami v očích uhasí život svého zkaženého krajana; o pět minut později divákům nenuceně prozradí, že tento milosrdně popravený přítel měl náhodou jedinou věc, která mohla zachránit vesmír, a že zemřela spolu s nimi.
Skutečný hrdina Transformers: (Anthony Ramos), jehož mladší bratr zoufale potřebuje nákladnou lékařskou péči. To mu dává motivaci ukrást auto, které je shodou okolností převlečený Mirage (Pete Davidson), a později se připojit k ostatním obřím robotům a nějakým způsobem zachránit svět, protože jeho bratr je jeho součástí.
Vzhledem k vytáčenému charakteru vyprávění filmu Transformers: Probuzení monster jsou Noah a Elena jedinými lidmi ve filmu, kteří mají více než pár řádků dialogu. Ale navzdory empatickým výkonům Fishbacka i Ramose jsou jejich postavy ploché a nedotažené, postrádají jakýkoli oblouk a tak nějak působí méně lidsky než ty hromady harampádí, které je obklopují.
Noahova postava je ve filmu opravdu propracovaná, a dokonce se z ní do vyvrcholení velké monstrózní kaše stane něco jako superhrdina. Končí Transformers: Probuzení monster s velkým franšízovým odhalením, které svými aspiracemi konkuruje Dark Universe od Universalu.
Transformers: Probuzení monster je technicky dobře zpracovaný a Maximalové jsou přinejmenším kreativně navrženi, dokud se nepromění ve stejné dvounožce s kovovým obličejem k nerozeznání od všech ostatních. Fanoušci série se možná dočkají dostatku robotické akce, aby to stálo za to, a zatímco ostatní se budou snažit chytit něčeho smysluplného, tohle není zdaleka tak tísnivé jako některé předchozí díly.
Bonus: prostředí New Yorku z roku 94 dává Transformers: Probuzení monster je záminkou pro vynikající hiphopový soundtrack s dobovými hity Wu-Tang Clanu, The Notorious B.I.G., A Tribe Called Quest a dalších.
Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový
Nejnovější komentáře