Úhel pohledu - Vantage point

Útok na Amerického pre­zi­den­ta. Kolikrát už jsme tuhle scé­nu moh­li ve fil­mu vidět. Pro Američany je tero­ris­mus nej­vět­ší fóbií. Nicméně, ame­ric­ká his­to­rie svěd­čí o tom, že ten­to strach z úto­ku na USA, a to jakým­ko­liv způ­so­bem, ne jenom aten­tá­tem na pre­zi­den­ta, není tak neo­pod­stat­ně­ný…
Ono se řek­ne být nej­moc­něj­ším mužem svě­ta, jak se říká ame­ric­ké­mu pre­zi­den­to­vy, může to být cel­kem fajn. Ale já bych jím nechtěl být ani za zla­té pra­se, jak se říká. Ten neu­stá­lý strach z toho, že má na vás pořád někdo spa­de­no a že kaž­dý den může být váš posled­ní, že nemů­že­te vyjít v kli­du ani podí­vat se z okna, aniž by-jste, nemě­li strach, že na vás míří něja­ký odstře­lo­vač, to není zrov­na pří­jem­ný život.
Přesto kaž­dý den ame­ric­ký pre­zi­dent vyjde ven a s hrdos­tí a jakým-si patri­o­tis­mem, Američanům tak vlast­ním, uká­že svě­tu, že on z žád­ných podě­la­ných tero­ris­tů nemá strach, a že se mu zce­la prá­vem říká nej­moc­něj­ší muž svě­ta, tedy pomineme-li někte­ré výro­ky sou­čas­né­ho ame­ric­ké­ho pre­zi­den­ta. V tom­to fil­mu sle­du­je­me ces­tu ima­gi­nár­ní­ho sou­čas­né­ho pre­zi­den­ta, kte­rý jede do Španělska na poli­tic­ké jed­ná­ní, na kte­rém chce před­nést svůj návrh, kte­rý by razant­ně mohl pomo­ci s pro­blé­mem, zva­ném tero­ris­mus.

To vše na veřej­ném pro­stran­ství upro­střed jakého-si špa­něl­ské­ho náměs­tí. Ano, prá­vě toto je nej­hor­ší noč­ní můrou kaž­dé­ho ame­ric­ké­ho pre­zi­den­ta. Vystoupit v cizí zemi na veřej­ném pro­stran­ství mezi stov­ka­mi, poten­ci­o­nál­ní­mi aten­tát­ní­ky. A o tom, že zrov­na tenhle pre­zi­dent na tero­ris­ty bude mít štěs­tí, není pochyb. Nakonec, kdy­by jenom vystou­pil na podi­um, pro­ne­sl svo­ji řeč, ode­šel a tím by film skon­čil, pochy­bu­ji, že by na to někdo nor­mál­ní šel.
Čili pre­zi­den­ta zde hra­je William Hurt, těž­ko říct jest­li dob­ře či špat­ně, pro­to­že tolik pro­sto­ru zde nedo­sta­ne. Jeho hlav­ní úlo­hou je vyjít na podi­um a nechat se zastře­lit, což by při tro­še cvi­ku zvlá­dl i šim­panz. Pravda, pak v jed­nom z fla­shbac­ků dosta­ne ješ­tě pří­le­ži­tost uká­zat své herec­ké doved­nos­ti, nicmé­ně opět se nejed­ná o nikterak závrat­nou dobu, abych mohl posou­dit, zda by i tohle nezvlád­nul někdo jiný o něco lépe. Ale bohu­dík, ačko­liv je tohle film o úto­ku na ame­ric­ké­ho pre­zi­den­ta, o něj samot­né­ho zas tolik nejde.

Film nám dá mož­nost, pro­zkou­mat onen útok z pohle­du něko­li­ka zúčast­ně­ných lidí, způ­so­bem, kte­rý na dneš­ní dobu není už nikterak pře­kva­pi­vý. Naopak, mě se zdá, že ten­to způ­sob natá­če­ní volí čím dál tím více reži­sé­rů. Jedná se o to, že nám je nej­pr­ve uká­za­ný onen útok z pohle­du tele­viz­ní­ho štá­bu, jehož vele­ním se uja­la Sigourney Weaver. To je prv­ní úhel pohle­du, čili pohled na aten­tát tak jak ho vidě­li všich­ni ostat­ní. Ale pro­to­že, jak už jsem říkal, v tu dobu na tom náměs­tí byla spous­ta lidí, je dost mož­né, že někdo jiný viděl mno­hem víc. A taky že ano.

Příběh se náh­le vra­cí o dva­cet minut zpát­ky, abychom se moh­li podí­vat, jak tuto akci viděl napří­klad Americký turis­ta Forest Whittaker. Ten se svo­ji zví­da­vou kame­rou nato­čil to, co jiní pře­hléd­li. A vrá­tí­me se zase zpát­ky o dva­cet minut a podí­vá­me se, jak napří­klad ten­to aten­tát viděl jeden z body­gu­ar­dů ame­ric­ké­ho pre­zi­den­ta. Hraje ho Dennis Quaid.
Tomu se už jed­nou poda­ři­lo pre­zi­den­ta zachrá­nit, nicmé­ně, byl při tom postře­len a po šes­ti měsí­cích, kdy je již opět zce­la zota­ven, se vrá­til, aby na pre­zi­den­ta mohl opět dohlí­žet a bohu­žel si zase nevy­bral nej­vhod­něj­ší dobu. Poté, co shléd­ne­me jeho úhel pohle­du, vrá­tí­me se zase o dva­cet minut zpát­ky, tře­ba prá­vě pro­to, abychom vidě­li, jak celou akci viděl jeden z tero­ris­tů.

Ačkoliv mno­ho lidí toto neu­stá­le vra­ce­ní děje dová­dě­lo k šílen­ství, já se musím upřím­ně při­znat, že mě bavi­lo. Protože kaž­dý z těch pohle­dů vám slo­ží urči­tou část sklá­dan­ky, díky kte­ré se vlast­ně dozví­te, kdo je špat­ným a kdo ve sku­teč­nos­ti není tím, kým se na prv­ní pohled zdá. A nako­nec vás samo­zřej­mě zave­de k dopa­de­ní vůd­ce této tero­ris­tic­ké sku­pi­ny.
Nejnapínavější mi při­tom při­šlo prá­vě pát­rá­ní body­gu­ar­da ame­ric­ké­ho pre­zi­den­ta, kte­rý měl to štěs­tí, že pře­žil i bom­bo­vý útok, kte­rý násle­do­val po střel­bě na pre­zi­den­ta a poté také turis­ty Whittakera, kte­rý neu­stá­le natá­čí vše co se kolem něj děje a nako­nec se sta­ne, řekl bych, nej­vět­ším hrdi­nou celé­ho fil­mu. Spousta lidí také vyčí­ta­la fil­mu konec. Já si mys­lím, že byl na tak­to půso­bi­vý, sviž­ný trihller bez vět­ších hlu­chých míst poměr­ně ade­kvát­ní.

Sám si nedo­ká­žu před­sta­vit, jak jinak ho ukon­čit. A to že se onen vůd­ce tero­ris­tů zacho­val mož­ná až moc lid­sky, mi zas nato­lik div­né nepři­šlo. Vždyť i tero­ris­té jsou pou­ze lidi, i když jejich cho­vá­ní nemu­sí­me, a hlav­ně nechce­me, chá­pat. Možná bychom na všech­no nahlí­že­li tro­chu jinak, kdy­bychom žili v jejich zemi a uzná­va­li tro­chu jiné morál­ní hod­no­ty. Jiný kraj, jiný mrav, jak se říká.
Každopádně, dokud úhlav­ní nepří­tel všech tero­ris­tů bude ame­ric­ký pre­zi­dent, tak mi v evrop­ských zemích může­me zůstat napros­to v kli­du:). Zběsilá honič­ka v autě, nahá­ně­ní tero­ris­tů, výbuchy, střel­ba, to vše a mno­hem víc, vás čeká v tom­to napí­na­vém sním­ku, kte­rý by neměl ujít žád­né­mu fan­do­vy trihlle­rů…

Jeden z nej­lep­ších thrille­rů, co jsem měl tu čest, za posled­ní rok vidět. Nenudil jsem se ani minu­tu. Pravda, není v něm sice nic, co bychom už dáv­no nevi­dě­li, ale kaž­dý film pře­ci nemu­sí být nut­ně revo­luč­ní, aby zau­jal naší pozor­nost. Já osob­ně jsem se šel do kina poba­vit. A s tím zámě­rem, z jakým jsem tam šel, mě ten­to titul napros­to uspo­ko­jil.

Naše hod­no­ce­ní: 

0

Hodnocení uži­va­te­lů:
Vyberte hod­no­ce­ní

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Průměr: 9.3 (3x hod­no­ce­no)

Úhel pohle­du - Vantage point

Recenze

Premiéra týd­ne

Vložil PlayAll, 15. Duben 2008 - 19:42

---

---