Pouliční zlodějíček Eddie (Bill Skarsgård) se vloupá do luxusního SUV, aby z něj ukradl cennosti. Netuší ale, že o to nejcennější dost možná právě přichází on sám. V okamžiku, kdy je uvnitř vozu, se dveře zamknou a nejdou otevřít. Znovu a znovu bere za kliku, zuřivě s ní lomcuje, snaží se vyrazit okno, hlasitě křičet na kolemjdoucí i volat ze svého mobilu. Marně. Tohle totiž není jen přepychová kára, tohle je dokonalá hi-tech past na čtyřech kolech. A ten, kdo ji stvořil (Anthony Hopkins), investoval až příliš mnoho peněz i času do toho, aby Eddie vyvázl bez trestu. Teď pocítí důsledky svých činů a pozná, jak vypadá peklo. S každou další vteřinou je jeho situace zoufalejší a tlak nesnesitelnější...
Argentinský film 4x4 z roku 2019 obdržel docela slušnou pozornost. Thriller evokující třeba Telefonní budku Joela Schumachera zasazený z velké části do SUV obsahoval mimo jiné sociální komentář ke kriminalitě a sociálním třídám, dočkal se již již brazilských a indických předělávek, americký remake byl poté nejspíše jen otázkou času. Dle producenta Petra Jákla se po zakoupení práv pracovalo na adaptovaném scénáři kvůli odklonům původního příběhu zhruba rok. Režie se poté chopil David Yarovesky, který již v roce 2019 realizoval Syna temnoty. Pokus o zpracování zlé variace Supermana měl jistě potenciál, rádoby zlý Superman je ovšem zpětně jeden z nejvíce nevyužitých konceptů posledních let. V pasti ovšem sází na docela jednoduchý koncept a vlastně by se tak mohlo zdát, že jde těžko něco pokazit.
V pasti rozhodně není 50:50 předělávkou původního 4x4, byť se minimálně první část drží příběhové struktury a drobných momentů docela věrně. Scénář Michaela Arlena Rosse se minimálně nějak snaží polidštit hlavního hrdinu. Eddie je sice zlodějíček, který má rozhodně daleko k otci roku, zároveň to ovšem je pořád člověk v zoufalé životní situaci, který se nějak snaží přežít. Ciro v podání Petera Lanzaniho byl v původním 4x4 minimálně více opovrženíhodný protagonista. Pouliční zločinci bývají zoufalí lidé, kteří se jen snaží přežít, byť opovrženíhodnými způsoby. Eddie v podání Billa Skarsgårda není člověk bez bázně a hany, přesto ho Skarsgård zvládne ztvárnit sympaticky, především díky faktu, že americká verze více klade důraz na to, že i zločinec může být milující otec. Jak je protagonista původní verze spíše pasivní oběti pasti, americká verze dělá protagonistu více aktivního. Se vším dobrým i zlým.
Už když se u původního 4x4 odebere ten přídavek sociálního komentáře, stane se z toho v podstatě takový chudý (chudší?) spin-off Saw, ve kterém brutální pasti nahradí SUV vybavené nejen elektrošoky a v centru je i tentokrát sociopat, který opovrhuje kriminálníky a lidmi, kteří mají špatný vliv na společnost. Byť se americká předělávka jaksi také snaží komentovat selhávání systému a neschopnost potírat kriminalitu, klade se na to menší důraz, než v argentinském originálu. Anthony Hopkins je své roli sociopata zábavný, vlastně působí, že by mohl z fleku jít točit čtvrtý film s Hannibalem, ve kterém Hannibal kvůli vysokému cholesterolu vyměnil lidské maso za gumové medvídky (a hulí jointy!). I tahle verze příběhu se snaží alespoň částečně motivy ústředního sociopata obhájit a učinit tak příběh méně černobílý. Druhá polovina V pasti se dá snadno označit za „američtější´´ verzi příběhu, jde dost možná o chytřejší směřování, protože konec argentinského originálu jde snadno označit za nechtěně směšný. Neznamená to ovšem, že by šlo vždy o nejrozumnější hodnocení.
Základní námět samozřejmě evokuje všechny ty Naprosté cizince a podobné snímky, tedy koncepčně snadno realizovatelné projekty, které jde snadno realizovat hned několikrát napříč různými zeměmi, byť k tomu nutně nejsou ty nejzásadnější důvody. Americká verze na to jde sice tak trochu jinak, přesto vlastně nepřináší nic zásadního. Anthony Hopkins možná v jednu chvíli odpoví na otázku, jak efektně ničit zločince za volantem, jeho postava je ovšem na rozdíl od původního filmu degradována pouze na průměrného psychopata, kterého na kolena dostala společnost. Jeho předobraz v původním snímku v podání Dadyho Brievy byl svým způsobem možná nosnější charakter. A tam, kde 4x4 mohlo působit až lehce provokativně, V pasti jen nijaké.
Ústřední hudební motiv Timothyho Williamse se i díky atmosféře vyloženě nevyčerpá, děj se i bez znalosti původního díla může snadno jevit předvídatelně. Těžko říci, v čem přesně měla práce na scénáři trvat rok. Měřítko zůstává v podstatě stejné, na ústřední SUV se lépe kouká, koncept o sociopatovi, který vězní zloděje aut ve vlastním autě, se ovšem přeci jen nikterak nerozšiřuje. Režírující Yarovesky dokáže docela zachytit atmosféru nočního Vancouveru, z vizuálních možností nejspíše zvládá vytěžit možné maximum. Je to pořád především komorní akční záležitost, která se většinu času odehrává na jedné lokaci, Bill Skarsgård tu má poté díky faktu, že Hopkins stráví většinu času za mikrofonem, šanci na vlastní one man show a zvládne projevit, že se pořád jedná o jednoho z nejsympatičtějších herců své generace. Kolem hlavní role se původně motal Glen Powell, Skarsgård v ní ovšem přeci jen působí přesvědčivěji. Je to pořád tak trochu opovrženíhodný idiot, v průběhu sledování ovšem více a více sympatičtější.
Je škoda, že více přeci jen funguje ta 1. polovina, co se drží základního příběhu. Doplněná fabulace v 2. polovině se totiž začne tak trochu rozpadat a magor v podání Anthonyho Hopkinse je díky jedné stěžejní pasáži filmu možná magor až příliš. Mince se tak v kontrastu mezi argentinským originálem a americkou verzi mění. Tam, kde bylo v původním filmu snadné fandit vězniteli ústředního zloděje, tady je mnohem snadnější fandit zlodějíčkovi, co možná na rozdíl od Aladina nemá srdce ze zlata, přesto sebevíce za vlasy přitažené finále funguje i díky satisfakci, které v jisté míře Skarsgårdův hrdina dostává. Námět na slušnou analýzu by určitě byl kontrast mezi argentinským originálem a americkým zpracováním, především v tom ohledu, jak se svým způsobem doplňují. Na vyloženě ospravedlnitelnou předělávku to sice v celkovém kontextu nestačí, na neurážející béčkovou podívanou ovšem ano.
Americká verze filmu 4x4 naštěstí nesází na kopírku 50:50 a vydává se svým směrem. A výsledky z toho jsou pozitivní i negativní. David Yarovesky natočil neurážející akční výplach, který těží především ze sympatického Billa Skarsgårda a Anthonyho Hopkinse, který působí, že by si nejradši v brzké době zopakoval roli Hannibala Lectera. V pasti bohužel nejlépe funguje v 1. části, které se docela věrně drží původního filmu, menší odklon v 2. polovině nicméně dojmy z filmu tak trochu sráží. Nutná a čímkoliv obohacující předělávka to není, zároveň ovšem nejde o vyloženou urážku. A i samo o sobě V pasti obstojí jako neurážející akční výplach. Větší očekávání se nejspíše nevyplatí...
Nejnovější komentáře