V zajetí mysli: John Malkovich hraje ve schlocky ripoffu Mlčení jehňátek

Dvojice detek­ti­vů pát­rá po vra­ho­vi, kte­rý své obě­ti vyře­zá­vá do podo­by zdo­be­ných andě­lů, ve fil­mu V zaje­tí mys­li, kte­rý je bez­o­styš­nou napo­do­be­ni­nou Mlčení jeh­ňá­tek a kte­rý se nyní (z nepo­cho­pi­tel­ných důvo­dů) hra­je v praž­ských kinech. Očividně špat­ně nato­če­ný a přes­to bez­vad­ně řeme­sl­ně zvlád­nu­tý sní­mek pře­kra­ču­je hra­ni­ce tak špat­né­ho, až je to dob­ré, a mož­ná je to prá­vě The Room mezi fil­my o séri­o­vých vra­zích.

V zaje­tí mys­li hra­je Martin Lawrence jako Jake Doyle, ostří­le­ný detek­tiv, kte­rý před lety usmr­til zvrhlé­ho séri­o­vé­ho vra­ha jmé­nem The Artist, aby se pak po měs­tě zača­ly obje­vo­vat nové obě­ti vražd pře­vle­če­né za zdo­be­né andě­ly. Sekce zají­ma­vos­tí na IMDb nás infor­mu­je, že Lawrence, zná­mý spí­še svý­mi kome­di­ál­ní­mi výstu­py, při pří­pra­vě na svou roli „pra­co­val s herec­kým kou­čem“. Neuvěřitelné.

Umělec zabil Jakeova staré­ho par­ťá­ka během jejich před­cho­zí­ho setká­ní, a tak ho poru­čík J. P. Owings (Robert Knepper) spo­jí s tolik nechtě­ným nováč­kem v podo­bě Mary Kellyové (Melissa Roxburghová), aby vypá­t­ra­li nové­ho vra­ha. Když vyjde naje­vo, že napo­do­bo­va­né vraž­dy obsa­hu­jí detai­ly, kte­ré mohl znát jen Umělec, mají detek­ti­vo­vé jedi­nou mož­nost, kam se obrá­tit.

Umělce hra­je John Malkovich, drže­ný zce­la sám ve vězeň­ské cele na vol­ném pro­stran­ství upro­střed jinak nevý­raz­ných kulis. Vyžádá si vlast­ní umě­lec­ké potře­by, aby mohl Kellymu vyklo­pit vše, co se mu hodí, a zane­dlou­ho se v jeho umě­lec­kém ate­li­é­ru roz­je­de pořád­ná mela. Ale ví sku­teč­ně, kdo za vraž­da­mi sto­jí?“

V zaje­tí mys­li je sbír­kou thrille­ro­vých klišé z Mlčení jeh­ňá­tek a dal­ších fil­mů z 90. let, jimiž se inspi­ro­val, o detek­ti­vech pát­ra­jí­cích po séri­o­vých vra­zích: a mno­ho, mno­ho dal­ších. Takové fil­my se už neto­čí, a prav­dě­po­dob­ně z dob­ré­ho důvo­du: díky popu­la­ri­tě doku­men­tár­ních fil­mů o sku­teč­ných zlo­či­nech a fil­mů jako Zodiac a Dívka s dra­čím teto­vá­ním nyní divá­ci oče­ká­va­jí od zába­vy o séri­o­vých vra­zích více rea­lis­mu.

Tento film při­tom půso­bí, jako by pochá­zel ze scé­ná­ře z polo­vi­ny deva­de­sá­tých let: všech­na klišé Thomase Harrise jsou tu odškr­tá­vá­na jed­no po dru­hém, a to až do bláz­ni­vé­ho závě­ru, kte­rý se vyhý­bá něko­li­ka čer­ve­ným sto­pám ve pro­spěch rozuz­le­ní, kte­ré při­chá­zí odni­kud nikam.

Kromě toho, že je V zaje­tí mys­li banál­ní a zasta­ra­lá, je také nepo­cho­pi­tel­ně špat­ně nato­če­ná. Má skrom­ný roz­po­čet a zjev­né ambi­ce, ale reži­sér Mauro Borrelli, ilu­strá­tor, kte­rý dělal con­cept art pro fil­my jako Poslední Jediové nebo The Hateful Eight, jako by se v kaž­dé scé­ně roz­ho­do­val špat­ně.

Obzvlášť vyni­ká pro­jek­ce na zad­ní plát­no během jízd­ních sek­ven­cí, kde nesou­ro­dá barev­ná gra­da­ce vede k pre­zen­ta­ci jako z paro­dic­ké kome­die; vzhle­dem k tomu, že ostat­ní VFX jsou podob­ně mizer­né, je dost mož­né, že pro­duk­ci došly pení­ze dřív, než byla pořád­ně dokon­če­na. Roxburgh i Lawrence jsou jako poli­cej­ní detek­ti­vo­vé napros­to nepře­svěd­či­ví, a zatím­co Malkovich před­ví­da­tel­ně pře­žvy­ku­je kuli­sy, po vět­ši­nu dru­hé polo­vi­ny zůstá­vá v bez­vě­do­mí a v kře­čích.

Více her­ců má celé své výko­ny špat­ně ADR, včet­ně chor­vat­ské­ho her­ce Neba Chupina, kte­rý hra­je posta­vu Fredericka Chiltona z V zaje­tí mys­li a zdá se, že ho dabo­val Chris Parnell. Ten se obje­vu­je v závě­reč­né (z fil­mař­ské­ho hle­dis­ka) hla­vu drá­sa­jí­cí sek­ven­ci fil­mu, roz­sáh­lém zábě­ru jeřá­bu, kte­rý se ode­hrá­vá jako sle­do­vá­ní NPC, kte­ré se potu­lu­je po obra­zov­ce poté, co posta­va hrá­če opus­tí hru.

V zaje­tí mys­li si pohrá­vá s klišé fil­mů o séri­o­vých vra­zích, kte­rá byla zasta­ra­lá už v době uve­de­ní fil­mů Copycat a Se7en v roce 1995, a divá­ci, kte­ří v roce 2023 oče­ká­va­jí psy­cho­lo­gic­ký rea­lis­mus na úrov­ni V zaje­tí mys­li, budou u obra­zov­ky vyjuka­ní.

Pro ty, kte­ří jsou správ­ně nala­dě­ni, je tu však oči­vid­ně zába­va. V blíz­ké budouc­nos­ti se těš­te, že V zaje­tí mys­li bude obchá­zet pod­cas­ty o špat­ných fil­mech a roz­bo­ry na YouTube.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový

---