Václav Havel - Básně Antikódy

Znáte Václava Havla? Hloupá otáz­ka, že? Pro něko­ho je to oso­ba veskr­ze špat­ná, zlá, bur­žo­az­ní, neu­ži­teč­ná a pro jiné je hrdi­nou, morál­ním člo­vě­kem,.... Těžko posu­zo­vat něko­ho kdo ješ­tě žije... Nicméně o tom vskut­ku psát nehod­lám. Nedávno jsem v Městské knihov­ně čekal s panem Katolíkem (tím­to zdra­vím!) na výdej knih a mé bys­tré očko (pou­ze jed­no, to dru­hé pozo­ro­va­lo něja­kou roz­to­mi­lou sleč­nu:-)) zablou­di­lo do sek­ce Poesie (nebo spí­še - poezie) a „padlo“ na kni­hu od V.H.

Co to tedy vlast­ně je?

Už z názvu je jas­né, že Havel nám zde zane­chal něja­ké bás­ně. Poesie to je zají­ma­vá a lec­kdy vel­mi nápa­di­tá. Básně pochá­ze­jí z pře­lo­mu pade­sá­tých a šede­sá­tých let, tedy z doby, kdy Vašek byl ješ­tě mla­dík. Velká výpo­věd­ní hod­no­ta a způ­sob podá­ní toho­to díla mě vel­mi mile pře­kva­pi­la. Inu, posuď­te sami, dovo­lu­ji si (bez svo­le­ní auto­ra, ale snad mi to V.H. pro­mi­ne...) uží­ti ukáz­ku:

Četl jsem v knihov­ně

Četl jsem v knihov­ně

mno­ho ducha­pl­ných knih o soci­a­lis­mu.

S mno­ha z nich jsem vře­le sou­hla­sil,

mno­ha z nich

jsem se upřím­ně obpo­val.

A když jsem jel potom v tram­va­ji domů,

hla­vu plnou poznat­ků,

uvě­do­mil jsem si,

že všec­ky veli­ké myš­len­ky

o doko­na­lej­ším pořád­ku na zemi

jsou směš­ný­mi papí­ro­vý­mi stav­ba­mi,

není-li pro jejich hla­sa­te­le samo­zřej­mos­tí,

aby star­ší paní v tram­va­ji uvol­ni­li své mís­to,

nebo aby bab­ce,

kte­ré se na chod­ní­ku roz­sy­pou jabl­ka,

pomoh­li je sebrat.

Krásné, že? Další část kni­hy tvo­ří Antikódy, kte­ré jsou také vel­mi nápa­di­té a pod­nět­né. Líbil se mi např. „Vpřed“, kdy máte slo­vo „vpřed“ vepsá­no hez­ky doko­la, tak­že tvo­ří zají­ma­vou kruž­ni­ci:-). Tady se už dá Havel nalézt dale­ko lépe. Uvažuje tu o svo­bo­dě, smys­lu lid­ské­ho žití a o jeho vyrov­ná­vá­ní se s absur­di­tou.

Zkuste si to pře­číst. Jen tak, ono to jde doce­la lehce..