Rezistence je druhý díl trilogie Divergence od úspěšné spisovatelky Veronicy Roth. Když jsem dočetla Divergenci, byla jsem ráda, že jsem hned po ruce měla Rezistenci, protože konec byl otevřený a já jsem se samozřejmě co nejdříve chtěla dozvědět, jak to bude dál s Tris a jejími kamarády.
Rezistence je poněkud jiná než první díl – přijde mi ještě více akční, brutálnější, ale i reálnější oproti předešlé knize. Veronica Roth si podle mě nasadila Divergencí laťku hodně vysoko a bylo milým překvapením zjistit, že si ji dokázala udržet, ne-li ji překonat. Nemohu se rozhodnout, který díl byl lepší – v Divergenci bylo vše nové a plné očekávání – rozdělení společnosti do pěti frakcí dle ctností, seznamujeme se s Tris, poznáváme Neohrožené a všechna dobrodružství i smutek, který je spojen s výcvikem neohrožených nováčků. Sledujeme, jak se vyvíjí vztah mezi Tris a Čtyřkou – Tobiasem a jak padá celý systém a schyluje se k válce.
Ale Rezistence? Ta je něčím jiná. Ve vzduchu visí atmosféra války, vzájemná rivalita mezi frakcemi nabývá na síle, Tris se mění - po celou dobu se sebou není spokojená, trápí ji ponuré myšlenky, nemůže se zbavit hrůzného pocitu viny ze zabití svého kamaráda Willa, její vztah s Tobiasem není nejlepší a někdy to mezi nimi pěkně skřípe. Tris mi připadala jiná, vyměněná a moc jsem v ní nepoznávala tu statečnou dívku z Divergence. V Rezistenci jsem se divila, jak ji válka a neustálé obavy přetvářejí a stává se z ní jiný člověk. Po čase mi to její litování a plakání přišlo přehnané a měla jsem chuť po ní něčím hodit, aby se sebrala.
Tobias mi naopak přijde stejný kliďas, možná i sympatičtější. I když se o něm a jeho minulosti v tomto díle dozvíme nemálo nových zajímavostí, stále je pro mě tak trochu záhadou a jsem zvědavá, co se z něj vyklube v posledním, závěrečném dílu – Alianci.
Až při čtení Rezistence jsem si plně uvědomila, jak jsou obyvatelé Chicaga závislí na frakcích a že si jiný život (až na pár výjimek) vlastně nedokážou představit. To mě přivádí k myšlence, jaké by to bylo, kdyby naše společnost byla rozdělena do frakcí jako v téhle povstalecké trilogii – kdyby ti, kdo mají rádi adrenalin, jsou stateční a chtějí bránit město, byli pospolu. Další skupinou by byli ti, kdo se chtějí vzdělávat a být užiteční po vědomostní stránce. Další jsou ti, kteří nemají žádná tajemství a mluví jen upřímnou pravdu. A tak dále. Jaký by to byl svět? Pomohlo by tohle rozdělení něčemu? Upřímně si to nedokážu představit, že by to fungovalo a jak se v Rezistenci dozvídáme, ono to opravdu nefunguje. Ale myšlenka je to zajímavá…
Co mi vadilo kromě Tris, bylo velké množství nových postav. I když jsem se snažila novou osobu vždy k něčemu přiřadit, abych si ji lépe pamatovala, těch postav bylo prostě moc a potom to dopadlo tak, že jsem třeba po pěti stránkách přišla na to, o koho vlastně šlo a až potom mi došlo, co to vlastně znamená. Takový chaos nemám moc ráda, ale když o tom tak přemýšlím, Rezistence je sama o sobě celá taková chaotická – Tris se s přáteli neustále někam vydává, na jednom místě nevydrží moc dlouho, tam někoho zabijí, tamhle se zase spolčí tamti proti tamtěm… tudíž je jasné, že výsledek těchto ne úplně srozumitelných událostí bude také chaotický.
Celkově hodnotím Rezistenci podobně jako Divergenci – skvělý nápad, kniha má spád, provází ji spousta akčních scén, ale nechybí ani potíže ve vzájemných vztazích, zamyšlení nad životem a hlubší myšlenky. Abyste z Rezistence nebyli zklamaní, musíte skousnout občas otravnou hlavní hrdinku a místy se spokojit s až příliš neuvěřitelnými událostmi, které podle mě nemohli dotyční přežít. Takže jsem se nad nějakými pasážemi už jen zasmála, když někdo opět unikl smrti o fous. V knize se objevil nespočet scén, kdy měli být hlavní postavy už dávno mrtvé. Když se ale proti tomu obrníte, čeká vás skvělý čtenářský zážitek.
- Autor:Veronica Rothová
- Žánr:fantasy pro děti, dystopie, dobrodružství
- Nakladatelstvi:COOBOO
Kniha ke koupi na Albatrosmedia.cz
