Máte rádi záhady, text bez zbytečných kliček, který dokáže podnítit vaši fantazii a pozvat na výlet? Chcete nejen procestovat republiku, ale také se o ní něco dozvědět? Čeká vás dovolená s pubertálními dětmi a je vám jasné, že na barokní portál, secesní ostění nebo gotické prvky v církevních stavbách je těžko nalákáte? Pak sáhněte po knize Jan A. Nováka: Za tajemstvím pokladů Čech, Moravy a Slezska. Budete sami překvapeni, nabídkou pokladů, které vám autor předloží k objevení.
„Poklad! To je slovo, které zrychlí dech, protože zní zvoněním zlata a cinkáním starých mincí, třpytí se drahokamy a šustí tajnými dokumenty. Současně z něj ale běhá mráz po zádech, protože připomíná krev, která byla prolita při jeho shromažďování, ukrývání i hledání, nebo promarněné životy těch, kdo hledali podle špatných map,“ začíná putování za tajemstvím pokladů Jan A. Novák a dodává: „Najít poklad touží asi každý – v dětském věku pod vlivem romantické četby, později pro vyřešení prozaických problémů všedního života. Jenže pokladů je málo, a tak většina lidí dobývá svůj chléb pomaleji, leč jistěji a nechává si krumpáč a lopatu nanejvýš na zahradní práce. Existují však i tací, co svůj dětský sen o pokladu neopustili. Dokonce jsou ochotni na něj vynaložit víc peněz, než vykopou, což jim kupodivu vůbec nevadí.“ O tom, že se s příchodem detektorů kovů, cenově celkem dostupných, stalo z hledání pokladů masové hobby, ale současně problémem pro archeology a zákonodárce, také pojednává tato kniha.
Rozdělená je do osmi kapitol, Epilogu a Přílohy, zachycující přehledně chronologii epoch a událostí v Česku související s poklady. Tato chronologie začíná rokem 4400 př. n. l. počátkem eneolitu a končí rokem 2013, kdy bylo v obytném přívěsu u Skrýšova na Sedlčansku nalezeno mrtvé tělo snad nejznámějšího hledače nacistických pokladů Jiřího Tomise. Nechybí ani přehled použité literatury, který zájemce nasměřuje ke zdrojům dalšího poznání.
V jednotlivých kapitolách autor umě spojuje objevy pokladů napříč republikou do logicky navazujících celků. Kapitola výpravy za keltským zlatem vypráví o nálezu zlatého podmokelského pokladu nebo o pokladech ve Stradonicích a Duchcově. Když se řekne poklad, vybaví se většině lidí zlato. Jemu je věnována i třetí kapitola knihy. Hovoří o symbolice, magii, patronech pokladů, hadech s korunkou. Čtvrtá kapitola má název Svědkové dávných zločinů a vypráví o pokladech nalezených na jemně řečeno ponurých místech. Další kapitola nazvaná Poklady mezi pohádkou a skutečností zmiňuje starou pravdu, že „s poklady je to tak, že legendy o nich se rodí snadněji než poklady samé, a tak v konečném výsledku báje převažují nad realitou.“ Šestá kapitola představuje Čechy jako zemi zlata – „ne všechny poklady totiž zakopali lidé, o některé se postarala Matka Příroda.“ Čeká nás tedy exkurze z historie těžby zlata na českém území, ale podána poutavě. Přichází právě včas, sedmá kapitola je totiž jakýmsi zamyšlením nad způsoby hledání kladů a užitými pomůckami. Uvozuje ji všeříkající motto biblického krále Šalamouna: „Neprávem nabyté poklady neprospějí.“ Osmá kapitola je věnována historii hledání nacistických pokladů a hledači Jiřímu Tomisovi, jehož smrt je také tak trochu záhadou.
Knihy Jana A. Nováka jsou mi sympatické spádem textu, lehkostí čtení, a tak nějak přirozeným napětím, které autor ve čtenáři udržuje. Oceňuji, že nejde jenom o popis, autor zaujímá k daným případům stanovisko, přičemž ho čtenáře nenutí přijmout, nechává mu prostor k zamyšlení. Sympatická je i poslední věta knihy: „Vůbec největším pokladem by ale bylo zařídit svět tak, aby už nikdo neměl důvod poklady ukrývat.“
Knihu si můžete koupit na stránkách nakladatelství Alpress.cz.
Nejnovější komentáře