Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...
Shake hands with the devil:Failure of humanity in Rwanda. Tak se jmenuje kniha bývalého generála Roméa Dallaira, podle které byl roku 2007 natočen film se stejným názvem, v českém překladu Podat ruku ďáblovi.
Těm co viděli dosud nejslavnější adaptaci rwandské genocidy – Hotel Rwanda, asi netřeba připomínat, že to nebude film, po kterém budete zrovna v radostném rozpoložení. Když se vydržíte dívat na tento snímek až do konce, a pokud nejste z kamene, budete všechno, jen ne klidní. A je celkem jedno, jestli o problematice ve Rwandě něco víte, nebo ne. Základní pointu pochopí i cvičená opice, a když poběží závěrečné titulky, budete mít hořkou pachuť v ústech. Budete cítit bezmoc, budete naštvaní, budete se ptát, proč. Jak je možné, že se v dnešním civilizovaném světě, světě úžasných technologií, McDonald´s, KFC a kvalitních pořadů typu American Idol, může něco takového přihodit. Proč takové obrovské mocnosti jako USA, Velká Británie, Francie, mocnosti, které ovládají tuhle zeměkouli, které se pletou do všeho na světě, něco neudělaly. Proč neudělal nikdo nic. Celý svět se zuby nehty bránil vyslovení toho slova. Slova, které má každý spojený jen s tím šíleným psychopatem Hitlerem a jeho tábory smrti. Genocida. Na konci dvacátého století? To přece není reálné. Film vám mimo jiné odkryje taky to, k čemu vlastně slouží organizace typu OSN, Rada bezpečnosti atd. Napsat to by nezabralo příliš času, nicméně není důvod, pokud se na film podíváte, odpovíte si sami.
Ústřední postava – generálporučík Roméo Dallaire je skutečný, žijící člověk z masa a kostí, i když po tom, co dokázal, budete asi na pochybách. Film vzniknul z jeho obrovské iniciativy, aby hrůzy, které se v této malé africké zemičce děly, přiblížil širšímu publiku. Dallaire zůstal ve Rwandě až téměř do úplného konce, chtěl zažít a zdokumentovat to, co svět vidět nechtěl. Nejstrašnějším paradoxem je, že člověk, který dokázal nemožné a snad i víc než to, a který si zaslouží pitomou Nobelovu cenu milionkrát víc než všichni Obamové dohromady, trpí těžkými psychickými problémy a výčitkami, zatímco lidé, kteří měli tu moc rwandskému masakru zabránit, nebo jej alespoň výrazně eliminovat usínají každý večer klidným spánkem.
O hereckém výkonu Kanaďana Roye Dupuise se rozepisovat nebudu, nicméně ti, kdo si jej pamatují ze seriálu Brutální Nikita v roli chladného Michaela, se asi nebudou stačit divit. Zatímco pro zmíněnou roli mu stačilo nacvičit jeden výraz, se kterým si vystačil po celou dobu trvání seriálu, pro roli Roméa Dallaira dozrál jako to nejkvalitnější víno. Jeho výkon je strhující.
Shake hands with the devil je pro mne dokonalým filmem. Hudba, scenérie, autentičnost, herecké výkony, všechno do sebe zapadá. Není tady snaha o žádnou zbytečnou patetičnost, dramatizaci, heroizaci hlavní postavy. Není to totiž potřeba. Jen víc takových filmů, jen víc takových lidí jako je pan Dallaire. A i když on si to nemyslí, on spasil Rwandu. On, jediný člověk proti neskutečné přesile nepřítele i proti těm, kteří mu měli pomáhat. Jedna neobyčejně humánní bytost. Jeden neobyčejný film. Nezavírejte oči a podívejte se prosím.
(4,91 z 5)