West Side Story - Nebýt COVIDU-19 by aktuálně v kinech řádil remake v režii Stevena Spielberga.

WestSide

Newyorský West Side je svěd­kem neu­stá­lých kon­flik­tů dvou pou­lič­ních gan­gů. Tryskáči a Žraloci se nená­vi­dí a není síly, kte­rá by změ­ni­la jejich nepřá­tel­ství. Riff při­vá­dí mezi Tryskáče Tonyho (Richard Beymer), avšak ten se na prv­ní taneč­ní zába­vě zami­lu­je do Marie (Natalie Wood), sest­ry Bernarda (George Chakiris), vůd­ce Žraloků. Ten samo­zřej­mě nepři­pouš­tí jinou mož­nost, než že si Maria najde pří­te­le mezi Portorikánci v gan­gu Žraloků...

V roce 1961 vzni­kl fil­mo­vý muzi­kál inspi­ro­va­ný diva­del­ním muzi­ká­lem inspi­ro­va­ný hrou Romeo a Julie od Williama Shakespearea. West Side Story. Tento muzi­kál zpra­co­val nej­le­gen­dár­něj­ší a nej­tragič­těj­ší roman­tic­ký pří­běh všech dob a pře­ve­dl pří­běh dvou zne­přá­te­le­ných krá­lov­ských rodů do pří­bě­hu dvou zne­přá­te­le­ných pou­lič­ních gan­gů. Filmové zpra­co­vá­ní reži­sér­ské dvo­ji­ce Robert Wise a Jerome Robbins je poté jed­ním z nej­ži­vel­něj­ších, nej­ba­rev­něj­ších a pře­de­vším nej­lep­ších muzi­ká­lů všech dob, kte­rý má v sobě tu správ­nou muzi­ká­lo­vou esen­ci, bra­vur­ně fun­gu­jí­cí roman­ci a pře­de­vším výraz­ný počet iko­nic­kých a napros­to str­hu­jí­cích son­gů, kte­ré jsou navíc dopro­vá­ze­né bra­vur­ní­mi taneč­ní­mi čís­ly.

Držitel Oscara za nej­lep­ší film za rok 1961 je napros­tým prá­vem brán jako jeden z vrcho­lů fil­mo­vých muzi­ká­lů, jehož kouz­lo záro­veň spo­čí­vá v tom, že o něj za 60 let vůbec nepři­šel. West Side Story vyu­ží­vá kla­sic­ké nad­sáz­ky, kte­ré muzi­ká­ly vyu­ží­va­jí a záro­veň při­tom sku­teč­ně ser­ví­ru­je vyso­kou fil­ma­ři­nu.

West Side Story je tech­nic­ky doko­na­lá zále­ži­tost, kte­rá má parád­ní vyu­ži­tí barev, kame­ra­man Daniel L. Fapp zvlá­dl živel­nost na pla­ce pře­nést do výsled­né­ho díla a záro­veň sce­náris­ta Ernest Lehman zvlá­dl zpra­co­vat původ­ní muzi­kál do dra­ma­tur­gic­ky uce­le­né­ho a funkč­ní­ho fil­mo­vé­ho zážit­ku, kte­rý esen­ci toho­hle vel­mi nároč­né­ho žán­ru zvlá­dá pro­dat nesku­teč­ně a ve fil­mu tak díky té vylo­že­ně skvě­lé vizu­ál­ní strán­ce fun­gu­je oprav­du vše.

Už napros­to výteč­ný pro­log nalá­ká na jed­no­du­še dechbe­rou­cí podí­va­nou, kte­rá fun­gu­je i díky skvě­le zvo­le­né­mu cas­tingu (Natalie Wood a Richard Beymer jsou jako hlav­ní pár jas­ná tre­fa do čer­né­ho) a pře­de­vším díky fak­tu, že se sku­teč­ně vari­a­ci na Romea a Julii poda­ři­lo pře­vést do moder­ní­ho kabát­ku, kte­rý fun­gu­je. Leonard Bernstein a jeho hud­ba je vel­kým důvo­dem, proč tenhle film tak napros­to famóz­ně fun­gu­je, bez té schop­né režij­ní dvo­ji­ce, dodnes str­hu­jí­cí­mu vizu­á­lu a vše­mu funkč­ní­ho kolem by ale ten muzi­kál tak snad­no nefun­go­val. Naprostým prá­vem si ten­to film došel pro 10 Oscarů (George Chakiris a Rita Moreno si pro Oscara v kate­go­ri­ích pro nej­lep­ší ved­lej­ší her­ce došli zce­la prá­vem) a napros­tým prá­vem je pořád brán jako jeden z nej­lep­ších muzi­ká­lů všech dob a jed­na z těch uká­zek, jak udě­lat mis­trov­ský muzi­kál spo­leč­ně se Zpíváním v deš­ti. Je to napros­tá pec­ka, kte­ré se málo­kte­rý muzi­kál od té doby při­blí­žil. Naprosto skvě­le balan­cu­je mezi muzi­ká­lo­vou nad­sáz­kou a váž­ně ucho­pe­ným pří­bě­hem, kte­rý v závě­ru jen člo­věk bez duše opus­tí se suchou tvá­ří. Jednoduše muzi­kál za všech­ny pra­chy!

PS: Nebýt COVIDU-19 by aktu­ál­ně v kinech řádil rema­ke v režii Stevena Spielberga, kte­ré­ho se tak (snad) dočká­me až v pro­sin­ci 2021, těs­ně po 60. výro­čí ori­gi­ná­lu. Těžko říct jak moc Spielberg svůj vysně­ný pro­jekt zpra­cu­je a zda se mu kva­li­ta­tiv­ně poda­ří vyrov­nat se své­mu před­chůd­ci. Ale je to pořád Spielberg!

Trailer:

Verdikt: 5 z 5

Photo © United Artists