Co je to přátelství? Jak a mezi kým může vzniknout? Za jakých okolností vydrží? Do novozélandského zapadákova přijíždí po sedmnácti letech válečný reportér Paul, kvůli majetkovému vypořádání po smrti svého otce. Setkává se se svým bratrem a jeho rodinou, láskou z puberty Jax. Prochází se po zaprášených zákoutích vlastního zapomenutého dětství a jednoho dne narazí ve svém bývalém tajném doupěti na rozcuchanou teenagerku. Shodou okolností se stane posléze učitelem její třídy a obě nepochopené osamělé bytosti pomalu zjišťují, že si rozumí víc a víc.
Dějová linie příběhu nikam nepospíchá, odkrývá jeden díl skládanky pomalu za druhým, bizarnost a prázdnotu jednotlivých postav. A hlavně všechny hříchy minulosti, které přes veškerou snahu nás lidí přesvědčovat sami sebe a hlavně naše okolí, že je vše v nejlepším pořádku, že jsme šťastní, spořádaní občané, vyplavou na povrch v celé své síle a postarají se o to, že tento film happyendem neskončí.
Hlavní mužské role se zhostil Matthew MacFadyen, kterého širší divácká veřejnost mohla zaznamenat díky roli podivínského morouse pana Darcyho ve filmu Pýcha a předsudek, a nutno uznat, že se ctí. Zatímco výše zmíněná postava mu příliš hereckého prostoru neposkytuje, tady mohl uplatnit svůj talent naplno. A on toho každopádně využil. Věříte mu každé slovo, pohled, gesto. Jeho mladá herecká kolegyně Emily Barclay mu zdárně sekunduje.
O tom, že svět není černobílý, žádný z nás není bez viny, o tom, že nás naše minulost za všech okolností dostihne, o bolesti, přetvářce, zmaru, předsudcích. Ale taky o naději, přátelství, touze, snech. A to je jen část toho, co In my father´s den nabízí. Dostane se vám pod kůži, rozpitvá vás až na kost a nakonec vás donutí zpytovat vlastní svědomí. Je obrovská škoda, že se tohle nekomerční dílko k průměrnému divákovi nikdy nedostane.
