Star Wars: Síla se probouzí - 100 %

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Dobré ráno svě­te. Další film, kte­rý nikdo nedou­fal, měl půl­noč­ní pre­mi­é­ru. Ti, kte­ří si o půl­no­ci vystá­li fron­tu, tak už vědí. Pro ty nor­mál­něj­ší mám recen­zi nej­no­věj­ších Hvězdných Válek – Star Wars.

Tak co celý svět oče­ká­val, tak se spl­ni­lo. J.J. Abrams vel­mi doko­na­le doká­zal, že je reži­sér na správ­ném mís­tě. Člověk ani nedou­fá, že by po Star Treku doká­zal zno­vu pocho­pit to, o čem celá šes­ti­díl­ná série je. Ve Star Treku pro­ve­dl rebo­ot, pro­to­že to celá série o dese­ti dílech potře­bo­va­la.

Šestidílná série, kte­rou Lucas zalo­žil pod­le své fan­ta­zie, rebo­ot nepo­tře­bu­je. Každý díl je fanouš­ky osla­vo­ván až na vrchol a pokra­čo­vá­ní pod novým reži­sé­rem nepo­tře­bu­je obno­vu, ale kva­lit­ní pokra­čo­vá­ní.

Sedmý díl Star Wars (Star Wars: Síla se pro­bou­zí) nepo­tře­bu­je žád­né vysvět­lo­vá­ní. Jsme zpět v pře­da­le­ké gala­xii, kde na nás čeká na kaž­dém roku smrt, na kaž­dém rohu kuri­óz­ní mimo­zemšťan a samo­zřej­mě svět­lá i tem­ná stra­na tajem­né síly, kte­rá posta­vy v pře­da­le­ké gala­xii obklo­pu­je. Pouze pár vyvo­le­ných (v době sed­mé­ho fil­mu oprav­du jenom málo) umí sílu ovlá­dat.

Není pří­běh jenom o pře­da­le­ké gala­xii, ale i posta­vách. Po tři­ce­ti letech po vítěz­ství nad tem­nou stra­nou se zno­vu vrá­ti­li Leia, Han Solo a samo­zřej­mě Luke Skywalker. Jejich hereč­tí před­sta­vi­te­lé stá­le žijí (vět­ši­nou mají slá­vou zni­če­ný život) a tak oče­ká­vá­me 64 leté­ho Marka Hamilla, 59 letou Carrie Fisher a samo­zřej­mě nej­slav­něj­ší­ho her­ce Harrisona Forda, kte­rý se do Star Wars vra­cí ve svých 74 letech.

Není to ale film o důchod­cích, kte­ří jsou už za zeni­tem. Novou tri­lo­gii začí­na­jí úpl­ně nezná­mí her­ci v čele Daisy Ridley a Johnem Boyegou. Hereckou sesta­vu zdár­ně dopl­ňu­jí i vět­ší hvěz­dič­ky, jako je Domhnall Gleeson (z Harry Pottera), Max von Sydow (určí­tě víte, kde jste ho vidě­li), Gwendoline Christie (Hra o Trůny). Nesmíme zapo­me­nout i na hvězdu, kte­rá teď hra­je ve všem, kde se obje­ví CGI posta­va. Začal s Glumem, dále pokro­čil s King Kongem, pokra­čo­val šim­pan­zem v Planětě opic. Vrhnul se i na zápo­rá­ka v Avengers. Tím je jedi­ný herec, ze kte­ré­ho ve vět­ši­ně fil­mů vidí­me jenom něko­lik slin, Andy Serkis. A to ješ­tě nebu­du počí­tat her­ce, kte­ří hra­jí v tom fil­mu jen tak pro radost a že si zahrá­li v dal­ších Star Wars. Kenny Baker, Warwick Davis, Anthony Daniels a Peter Mayhew = sta­rá par­ta. Lupita Nyong’o, Simon Pegg a dokon­ce i samot­ný Michael Giacchino se vrhl na hra­ní.

Když spo­jí­me hvězdy stří­br­né­ho plát­na, kte­ré už jsou vět­ši­nou v herec­kém důcho­du (her­ci do důcho­du necho­dí nikdy), s her­ci, kte­ří mají své herec­ké pří­le­ži­tos­ti stá­le před sebou. Dobře je pro­po­jí reži­sér a tvůr­ce seri­á­lu Ztraceni, tak co pak jsme od toho měli oče­ká­vat? Snad, že se mu to nepod­ve­de?

Povedlo se, J.J. Abrams je tím správ­ným reži­sé­rem, kte­rý po vesmír­ných cestách ve Star Treku pokro­čil na dal­ší level a nato­čil vel­ké pokra­čo­vá­ní pří­bě­hů z dale­ké gala­xie.

Rozhodl se taky, že zane­chá nových postu­pů a nechá vynik­nout sta­ré tech­ni­ky, kdy se ješ­tě fil­my děla­ly na kole­ně a CGI a veš­ke­rou počí­ta­čo­vou gra­fi­ku nechá­vá pou­ze na to, aby se to, co se nepo­da­ři­lo pomo­cí masek a mode­lů dopl­ni­lo o detai­ly a věci, co by mecha­nic­ky nešly. Nesmíme zapo­me­nout, že reži­sér je jeden z mála, kte­ří natá­čí fil­my ješ­tě ana­lo­go­vě a ne pomo­cí digi­tál­ní­mi kame­ra­mi. Není od věci, že i Jurský svět byl natá­čen ana­lo­go­vě. Snímání obra­zu na fil­mo­vé políč­ko dá totiž fil­mu tro­chu více duše, kte­rá se ztra­tí v digi­tál­ní době.

Samozřejmě že ješ­tě pama­tu­ji moje prv­ní zhléd­nu­tí mého prv­ní­ho dílu Hvězdných Válek (Nová nadě­je v 80. letech) a v porov­ná­ní s fil­mem 39 let po té se nic neztra­ti­lo, žád­ný pocit, žád­né oblí­be­né hláš­ky a samo­zřej­mě i koneč­ný výsle­dek mého závě­ru s fil­mem.

Star Wars je feno­mén a pokra­ču­je dál po úspěš­né ces­tě, s novým reži­sé­rem, ale se sta­rou par­tou tvůr­ců a her­ců. Nesmíme zapo­me­nout na jedi­neč­nou hud­bu Johna Williamse, kte­rý, i když by mohl jít do důcho­du, doká­zal zno­vu slo­žit hud­bu, kte­rá uchvá­tí a cit­li­vě dopro­vá­zí celý film od úvod­ních titul­ků po závě­reč­nou scé­nu.

Jako kdy­bych se vrá­til do svých dět­ských let, kdy jsem ješ­tě věřil na dob­ro, lás­ku a světlou a tem­nou stra­nu síly. Svého Vánočního dár­ku jsem se dočkal a v kinech je zase nový film, kte­rý trhá (v před­pro­de­jích) rekor­dy a dou­fám, že bude trhat i dál.