(zatím nehodnoceno)
Loading...Vincent Price a Roger Corman, to je kombinace, která svého času fungovala velmi dobře. A to nemluvím ani o tom, že se k jejich mistrovskému tažení přidal i Edgar Allan Poe, i když samozřejmě posmrtně.
Maska rudé smrti
The Masque of the Red Death
USA, 1964, 89 minut
Režie: Roger Corman
Scénář: Charles Beaumont a R. Wright Campbell na základě povídek Edgara Allana Poea
Hrají:
Vincent Price (Princ Prospero)
Hazel Court (Juliana)
Jane Asher (Francesca)
David Weston (Gino)
Roger Corman je mužem, kterému musíme mimo jiné poděkovat za to, že na plátna dostal velké množství povídek jednoho z mužů, který je považován za zakladatele hororu – jedná se samozřejmě o Edgara Allana Poea. V případě „Masky rudé smrti“ se jedná o zfilmování dokonce dvou povídek – „Masky rudé smrti“, jak název napovídá, ale také povídky „Skokan“. Nutno říci, že úmysl poměrně pochopitelný, protože „Maska červené smrti“, jak je povídka u nás spíše známá, není z příběhů, které by byly dějově nabité. Je souborem obrazů, které jsou řazeny za sebou. Ale příběh zde samozřejmě existuje, a to se podařilo Cormanovi zachytit skutečně perfektně.
„Maska rudé smrti“ vypráví o tom, že zemi zachvátila červená smrt, tedy mor. Zemi vládne princ Prospero ve skvělém podání Vincenta Price, s nímž už se setkáváme podruhé. Princ Prospero je vládcem krutým, který si ze svých poddaných tropí žerty, pro své pobavení nehodlá zajít až za hranici vkusu. Nevadí mu dívat se, jak se jiní zabíjejí jen pro jeho pobavení. Price zde má skutečně skvělou hereckou pózu – princ Prospero byl na něj doslova dělaný. Vincent Price exceluje a ukazuje, že záporné role skutečně umí.
Princ Prospero o sobě prohlašuje, že je pánem, který ovládá. A my mu to věříme. Snad mu i skoro věříme, že na jeho hradě je skutečně bezpečí, že nehrozí příchod červené smrti do jeho hájemství. A tak se dvořané baví, pochlebují svému panovníkovi, a když si řekne, klidně ze sebe dělají prasata a červi a další zvířata, kterými pro Prospera jsou. Líbí se, jak všechny ovládá a tuto svou moc ukazuje mladé Francesce, kterou zajal a baví se jejím mučením, kdy rozhoduje mezi tím, kdo má být zabit – Francescin otec, anebo její milý? Princ Prospero je skutečně skvěle zahrán a Pricovi nelze za jeho herecké schopnosti vůbec nic vytknout. Navíc skvěle zvládá i dvojroli a jeho dvě postavy jsou stejně unikátní.
Pokud se týká příběhu, nejprve se zdá, že se jedná o jakousi historickou fresku, možná drama. Ale již od počátku je tam cítit něco víc, něco, co se tam vkrádá. Je to smrt? Červená smrt? Anebo je to sám ďábel? Něco málo se nám odhalí ve chvíli, kdy zjistíme, čím je princ Prospero tak zvláštní. Jeho smích, který se šíří daleko do okolí kolem hradu, je skutečně strašidelný. Ale přesto je zde ještě něco jiného, něco plíživého, neviděného, nejasného. Že by to měla na svědomí postava v červeném, která se proplétá celým filmem jako stříbrná nit?
Film je spektáklem, pokud se to tak dá říct, a využívá přesně ty vizuální prostředky, které sám Poe ve své předloze zamýšlel. Odbíjení hodin, kdy utichá veškerý hlahol, různě barevné pokoje, které jsou skutečně perfektní pro dokreslování podivné, tísnivé atmosféry. Po vizuální stránce lze filmu jen těžko něco vytknout. Snad pouze barva krve by se dala trochu lépe namíchat. Ale budiž.
Nejvíce strhující je finále, které od na oko jasného děje přechází přímo k symbolismu a náznakům, kdy nemusí být úplně jasné, co se stalo, proč se to stalo... Film je ale především o masce. O masce, kterou lidé nosí. Prospero má masku boha, kterou snímá v přítomnosti svého Pána. Sám si ještě dál uvědomuje, jak byl pošetilý, jak mohl věřit tomu, že má moc nad tím, zda si do jeho hradu červená smrt přijde nebo nikoli. Na nízkorozpočtový film, což je z něj patrné, se přesto jedná o velmi silnou podívanou, kterou posiluje skvělý herec v hlavní roli a pak také skvělý příběh, který se povedlo na základě Poeovy tvorby zpracovat.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Skvělý Vincent Price na vrcholu své formy exceluje, film má silný symbolický a morální příběh, kdy nasazování masek je zde základem, lidé si v podstatě ani neuvědomují, jakými karikaturami se stávají. Film je vizuálně silný, atmosféra je stavěna i na lidské nabubřelosti, na tom, jak s klidem pozorujeme utrpení lidí, klidně se u toho smějeme, klidně u toho jíme.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Příběh se odehrává ve zvláštním prostředí, které nemusí každému sedět. Prostředí, které do jisté míry připomíná třetí díl Evil Dead. Ale v kombinaci s poselstvím je film dostatečně hororovým a děsivým. Některé scény jsou skutečně nezapomenutelné. I když opět – velká zásluha pana Price.
Další film patřící mezi „101 nejlepších hororů“ vyjde 18.11.2019
Článek je součástí seriálu 101 nejlepších hororů na internetovém magazínu Horor-Web.cz.
Nejnovější komentáře