Aeon Flux

Jsou fil­my, jejichž osud lze odhad­nout už před samot­ným dnem jejich pre­mi­é­ry. Aeon Flux byl pro mě jeden z nich. Je inspi­ro­va­ný bizar­ním kres­le­ným seri­á­lem vysí­la­ným na MTV, kte­rý roz­hod­ně není pro kaž­dé­ho. A stej­ně tak jeho fil­mo­vá adap­ta­ce. Bylo tedy téměř jis­té, že z kino­ver­ze bude buď­to vel­ký hit nebo pro­pa­dák. Došlo k dru­hé­mu pří­pa­du. Proto jsem se roz­ho­dl, že si počkám až vyjde DVD. Sice nejsem ten, kte­rý dá na to, co píší kri­ti­ci (pořád budou z vět­ší či men­ší čás­ti sub­jek­tiv­ní a navíc, někte­ří recen­zen­ti pochá­ze­jí z řad lidí, kte­ří si uká­jí své EGO kri­ti­zo­vá­ním prá­ce ostat­ních), ale pře­ce jen jsem nebyl ochot­ný ris­ko­vat vyso­ké vstup­né. Aeon Flux jsem viděl před pár minu­ta­mi v pohod­lí obý­va­cí­ho poko­je a prav­dou je, že roz­hod­ně nejsem tak zkla­ma­ný nebo zne­chu­ce­ný, jak by se dalo z novi­nář­ských názo­rů oče­ká­vat.Je jed­ním z těch pro­jek­tů, kte­rý se vám buď­to líbit nebo vůbec. Není to způ­so­be­no ani tak tím, že bylo šlo o vyslo­ve­ně nekou­ka­tel­nou zále­ži­tost. Problémem (nebo hlav­ní devi­zou, to už je na vašem posou­ze­ní) je to, že Aeon Flux je zvlášt­ní. Co se týče vizu­ál­ní strán­ky, nena­sti­ňu­je budouc­nost v tako­vých „bar­vách“, jak jsme zvyklí u jiných sci-fi pro­jek­tů, ale při­pra­vu­je pro nás pře­hlíd­ku podiv­ných tech­nic­kých hra­či­ček i osob. Ne, kaž­dý doká­že při­jmout cha­rak­ter, kte­rý má mís­to cho­di­del dla­ně, trá­vu, kte­rá stře­ží objek­ty a podob­né absurd­nos­ti. Je to podiv­né, ale podiv­ný byl i seri­ál. Pokud bychom moh­li o tom, zda je neob­vyk­lost kla­dem nebo zápo­rem Aeon Flux dis­ku­to­vat, tak roz­hod­ně nespor­ným nedo­stat­kem jsou digi­tál­ní tri­ky. Především jde o pro­blémy s exte­ri­é­ry, kte­ré někdy vypa­da­jí, jako by je vystřih­li z pět deset let staré­ho fil­mu. Pasovaly by mož­ná do něja­ké­ho tele­viz­ní­ho seri­á­lu, ale do pro­jek­tu, kte­rý je určen do kina, ne. Dobrá, roz­po­čet nebyl nej­vyš­ší (62 mili­o­nů dola­rů), ale sou­čas­ně je nut­né říct, že napří­klad na nato­če­ní Serenity se pou­ži­lo o 22 mili­o­nů méně a tri­ky jsou lep­ší.

O mno­ho lépe se kou­ká na inte­ri­é­ry, kte­ré jsou obvykle vytvo­ře­ny bez dopo­mo­ci počí­ta­čů (spe­ci­ál­ní efek­ty jsou vyu­ží­vá­ny jen u urči­tých sou­čás­tí míst­nos­tí), ale s oči­vid­ným zása­hem zku­še­ných designe­rů. Dokonce si mys­lím, že mno­ho z nás by doká­za­lo v podob­ných poko­jích žít. Tak pře­sko­čí­me od této archi­tek­to­nic­ké vlož­ky a jde­me dál. Další věc, kte­ré se mohl (ale­spoň pod­le mého názo­ru) Aeon Flux vyva­ro­vat je emo­ci­o­nál­ní dějo­vá lin­ka. Ta sice pod­stat­ně ovliv­ňu­je pří­běh, ale kdy­by se jí scé­nář vyva­ro­val, mys­lím, že by to pří­liš neva­di­lo.

Film popi­su­je budouc­nost roku 2415, kdy se všich­ni lidé (je jich jen pár mili­o­nů) uchý­li­li do jed­no­ho jedi­né­ho měs­ta, kte­ré pod­lé­há vlá­dě Trevora Goodchilda (Marton Csokas). Před při­bliž­ně čtyř­mi sta­le­tí­mi (pro hni­do­pi­chy - přes­ně před 404 roky) napa­dl rod Homo Sapiens Sapiens virus, kte­rý vyhu­bil 99 % popu­la­ce. Byl sice nale­zen lék, ale to už pře­žil jen zlo­mek lid­stva. Z prak­tic­kých důvo­dů se nako­nec pře­su­nu­li do jedi­né­ho mís­ta, kde vytvo­ři­li zdán­li­vě doko­na­lou civi­li­za­ci. Všichni si to ovšem nemys­lí a vznik­la orga­ni­za­ce rebe­lů. Jednou z jejich nej­lep­ších agen­tek je Aeon Flux (Charlize Theron), kte­rá je vybrá­na, aby zlik­vi­do­va­la Goodchilda. Jenže, ne vše pro­bí­há tak, jak má…

Film je vlast­ně sle­pe­ni­nou něko­li­ka zají­ma­vě nato­če­ných akč­ních scén, mezi kte­rý­mi se doví­dá­me něco o ne tak úpl­ně pove­de­ném, ale sou­čas­ně také poměr­ně zají­ma­vém pří­bě­hu. Nejde o nic svě­to­bor­né­ho, ale viděl jsem spous­tu sci-fi pro­jek­tů, kte­ré měly mno­hem nepro­myš­le­něj­ší poin­ty. Jak jsem zmí­nil, tak akč­ní sek­ven­ce se vcel­ku poved­ly, mají spád, zají­ma­vý střih a hlav­ně, Charlize Theron se ohá­ní jako roze­ná bojov­ni­ce. To, že někdy vál­čí s ovo­cem stří­le­jí­cím jedo­va­té šip­ky, to už je jiná věc.

Aeon Flux pro mě roz­hod­ně nebyl něčím, co bych nevy­dr­žel sle­do­vat. Naopak, klid­ně se při­znám, že jsem se sluš­ně bavil a nepři­po­jil jsem se k řadě kri­ti­ků, kte­ří se roz­hod­li vystří­let své rádo­by vtip­né hláš­ky prá­vě na Aeon Fluxu. Nebudu vám tu namlou­vat, že ten­to pro­jekt se bude líbit všem. Respektive bude více těch, kte­ří ho nepři­jmou, než těch, kte­ří se u něj budou bavit. Je to hlav­ně pro­to, že Aeon Flux je málo bizard­ní, aby uspo­ko­jil fanouš­ky seri­á­lu, ale nato­lik bizard­ní, aby zasko­čil toho, kdo s ani­mo­va­nou předlou­ho zku­še­nos­ti nemá.