Některé z věcí si uvědomíme teprve až ve chvíli, kdy začnou nenávratně mizet. Ať už jde o naše vzpomínky, blízké lidi, anebo krásu přírody, kterou jsme dlouho považovali za samozřejmost.
Dokument „Čas a voda“ je poetickým, místy až bolestně melancholickým zamyšlením nad pomíjivostí každodenního života, pamětí a proměnami světa kolem nás. Režisérka Sara Dosa důmyslně propojuje osobní příběh islandského spisovatele Andriho Snara Magnasona s mnohem závažnějším tématem jako je postupné mizení islandských ledovců v důsledku klimatických změn.
Do popředí se tak dostává nejen fascinující islandská krajina, ale také rodinná historie, vzpomínky na milované prarodiče a snaha uchovat si alespoň něco z toho, co čas už neúprosně odnesl...
Prostřednictvím starých fotografií, domácích filmových záběrů, vyprávění, ale i úchvatných písní a lidových příběhům vzniká jakási časová schránka s poselstvím zachovat a připomenout si svět, který už možná brzy nebude existovat v takové podobě, jakou známe.
Právě ono propojení osobního a celospolečenského rozměru považuji za jednu z nejsilnějších stránek tohoto dosti nevšedního, ale o to více působivého dokumentu. Ztráta prarodičů a mizející ledovce se na první pohled mohou zdát jako dvě odlišná témata, ovšem v tomto příběhu mají společného jmenovatele, jímž je čas. Čas, který nelze zastavit, a bezmoc člověka tváří v tvář tomu, co nelze vrátit zpět, vyjma ztráty svých nejbližších.
Divák se může těšit na velkolepé záběry islandské nespoutané přírody, která působí velmi majestátně, nádherně, a zároveň velmi znepokojivě. Jednotlivým záběrům nechybí poetika ani melancholie. „Čas a voda“ nesází jen na prvoplánové vysvětlování a dramatické varování, jak známe z klasických dokumentů či médií, ale spíše na zprostředkování atmosféry, symboliky, jednotlivých emocí a pocitů.
Popravdě však musím přiznat, že nejde o dokument, který sedne každému, neboť má mnohem pomalejší tempo než jiné přírodopisné dokumenty, a drobné filozofické ladění může místy působit až moc rozvláčně. Kdo očekává klasický přírodovědný dokument plný faktů, čísel a dynamického vyprávění, může být víc jak trochu překvapen.
Přírodovědný dokument „Čas a voda“ není jen o ekologii, ale především o vztahu člověka k vlastní minulosti, vlastním kořenům, milované rodině, domovu a světu, který po sobě zanechává....
Celkově je tento dokument citlivý, působivý a předkládá spoustu zajímavých myšlenek k dalšímu zamyšlení se, a který nám zároveň připomíná, že nic není samozřejmé a věčné. A možná právě proto bychom se měli více dívat kolem sebe, vnímat krásu přítomného okamžiku a přemýšlet o tom, co jednou po nás nakonec zůstane ....
„Čas a voda“ není film, který by potřeboval hlasitá a veliká gesta, neboť jeho síla spočívá v tichém připomenutí, že čas plyne dál, a voda odnáší stopy minulosti a některé ztráty už pak nelze znovu napravit.
Velmi působivý dokument, v kterém si každý najde to svoje...
ČAS A VODA
Dokumentární
USA/Island, 2026
Stopáž: 90 m inut
Režie: Sara Dosa
Scénář: Sara Dosa, Andri Snar Magnason, Jocelyne Chaput, Erin Casper
Kamera: Pablo Alvarez
Hudba: Dan Deacon
Hrají: Andri Snar Magnason
Produkce: Sara Dosa, Elijah Stevens, Shane Boris
Střih: Erin Casper, Jocelyne Chaput
Právě nyní na @DisneyPlus




















