Batoru rowaiaru (2000)

V Japonsku se na pře­lo­mu tisí­ci­le­tí roz­hod­la vlá­da kvů­li vyso­ké neza­měst­na­nos­ti a ztrá­tě auto­ri­ty dospě­lých u dětí k tak­zva­né „vzdě­lá­va­cí refor­mě tisí­ci­le­tí“ - záko­nu Battle Royale. Velké množ­ství stu­den­tů totiž zača­lo boj­ko­to­vat svou škol­ní docház­ku a sta­li se pro spo­leč­nost nebez­peč­ný­mi. Každý rok je pro­to náhod­ně for­mou losu vybrá­na jed­na tří­da, jejíž žáci jsou nási­lím uvrh­nu­ti do děsi­vé hry o pře­ži­tí, aby navo­di­la mezi stu­den­ty strach a tím zís­ka­la zpět ztra­ce­ný respekt. Tentokrát padl los na 9E a ješ­tě před tím, než jsou stu­den­ti „vypuš­tě­ni“ na neo­byd­le­ném ost­ro­vě, aby po dobu tří dnů bojo­va­li jeden pro­ti dru­hé­mu, puš­tě­no instruk­táž­ní video. Každý z nich má na krku obo­jek, kte­rý v pří­pa­dě uply­nu­tí doby, nebo poku­su o jeho sun­dá­ní vybuch­ne. Navíc slou­ží i jako moni­to­ro­va­cí zaří­ze­ní. Každý z nich dosta­ne nut­nou výba­vu v podo­bě jíd­la a pití, no a jako bonus i náhod­nou zbraň či před­mět, kte­rý jim má dopo­mo­ci k pře­ži­tí. Z dosa­vad­ních kama­rá­dů a přá­tel se brzy sta­nou krve­lač­ná mon­stra, jejichž jedi­ným cílem je vlast­ní pře­ži­tí. Najdou se však mezi nimi i tací, kte­ří nejsou ochot­ni se podří­dit bru­tál­ní hře a poku­sí se posta­vit na odpor…

Režie: Kinji Fukasaku

Rok výro­by: 2000

Délka: 122 min

Země: Japonsko

Alternativní název: Battle Royale

Hrají:

Tatsuya Fujiwara...(Shuya Nanahara)

Aki Maeda...(Noriko Nakagawa)

Taro Yamamoto...(Shogo Kawada)

Kou Shibasaki...(Mitsuko Souma)

Takeshi Kitano...(Kitano)

...a dal­ší

Jedná se o hod­ně solid­ní sur­vi­val horor. Svého času jsem měl asij­skou pro­duk­ci nej­ra­dě­ji ze všech a hod­ně dlou­hou dobu jsem více pře­kva­po­ván, co se jim poda­ři­lo nato­čit a kam na ty nápa­dy cho­di­li. Ovšem jen do doby, než se v kaž­dém dru­hém fil­mu zača­ly obje­vo­vat dív­ky s dlou­hý­mi čer­ný­mi vla­sy, lezou­cí téměř odkud­ko­liv (to není naráž­ka na Kruh či Nenávist – pro­to­že ty ori­gi­nál­ní mám straš­ně rád). Scénář fil­mu není nikterak slo­ži­tý a jed­no­du­chost z něho srší ze všech stran, ale pro­du­cen­ti a reži­sér doká­za­li nato­čit parád­ní podí­va­nou i s vět­ším počtem her­ců, kte­ří před­ved­li veli­ce solid­ní výko­ny.

Je ovšem jas­né, že zde lze nara­zit i na něko­lik nelo­gic­kých prv­ků či jis­té nápad­nos­ti s někte­rý­mi jiný­mi fil­my (urči­té věci si tvůr­ci pros­tě vypůj­či­li odji­nud). Nad tím jsem však pro­ten­to­krát doká­zal máv­nout rukou. Akční scé­ny jsou při­mě­ře­ně bru­tál­ní i napí­na­vé. Na jed­nu stra­nu na nás úto­čí film po psy­cho­lo­gic­ké strán­ce, kdy máme šan­ci vidět vybí­je­nou milých spo­lu­žá­ků, se kte­rý­mi jsme ješ­tě vče­ra chlasta­li za bará­kem, hrá­li bas­ket­bal, či se jen uči­li do ško­ly a na dru­hé je násled­ně nemi­lo­srd­ně sejme­me a roz­se­ká­me či roz­stří­lí­me na srač­ku, aby jsme sami pře­ži­li. Takže z toho­to hle­dis­ka jsem byl nad­mí­ru spo­ko­je­ný. Jediné co mi na tom dost vadi­lo, byla ta pře­mí­ra „roman­ti­ky“ i v momen­tech, kdy to vůbec neby­lo zapo­tře­bí.

Battle Royale však doká­zal spl­nit vět­ši­nu mých kri­té­rií a tudíž jej pros­tě musím ozna­čit za nad­prů­měr­nou podí­va­nou. Především pak prv­ní dvě tře­ti­ny fil­mu mě doslo­va upou­ta­ly k obra­zov­ce. Jen ten konec mi troš­ku poka­zil nála­du, ale tak viděl jsem už mno­hem hor­ší zakon­če­ní dob­rých fil­mů. Jestli vám můžu ten­to film dopo­ru­čit? Rozhodně ano! Sám za sebe jsem byl s tímhle sním­kem veli­ce spo­ko­je­ný a dost jsem se těšil na pokra­čo­vá­ní, kte­ré už však zas až tak dob­ré neby­lo.

Hodnocení:

70%