Setkání s žijícím bezrukým Frantíkem byl silný zážitek pro jeho vrstevníky stejně jako dnes pro ty, kdo navštíví divadelní představení. Na scéně stylizované jako cirkusové šapitó se divadelní hrdina setkává s lidmi, kteří hráli v jeho životě velkou roli, nebo je naopak ovlivnil. Jeviště se postupně mění ve školní třídu, pracovnu Jedličkova ústavu, koncertní sál nebo restauraci. Frantík dokazuje, že i bez rukou je možné žít zajímavý život.
V první polovině minulého století se tělesně postižený chlapec jménem František Filip narodil v podhorské vesnici Jamné nad Orlicí. Odtud se dostal do nově založeného Jedličkova ústavu pro tělesně postižené v Praze. Během života pak navštívil i Spojené státy, kde překvapoval významné osobnosti, se kterými se setkal. Cestoval také po celé republice a ukazoval své umění provádět běžné lidské činnosti jen nohama. Díky své houževnatosti a podnikavé povaze se mu podařilo založit i firmu. Chtěl být soběstačný, a také se mu to podařilo. Osud tohoto mimořádně aktivního a podnikavého člověka udivoval všechny, kdo se s ním měl možnost osobně setkat. Během svého života toho prožil dost na napsání knihy.
Autoři hry Tomáš Dianiška a Igor Orozovič se nechali inspirovat knihou, kterou napsal sám František Filip. Některé osoby i situace jsou změněné, jiné vymyšlené, ale největší prostor v celém příběhu dostal právě hlavní hrdina. Pro herce je to velká výzva a Jakub Albrecht, který Frantíka hraje, ji dokonale využil. Jeho postava působí jako citlivý člověk, který odmítá soucit a litování, protože se sám tak nevnímá a odmítá se smířit s postavením „chudák mrzák“. Od počátku je hlavní hrdina středem pozornosti a překypuje energií. I když se děj odehrává v průběhu mnoha let, jsou jednotlivé scény propracované s pointou nebo vtipem.
Divadelní scéna ponechává hercům dostatečný prostor, který využívá velmi dobře právě Jakub Albrecht. Jako bezruký se obléká, zamíchá čaj lžičkou a taneční kreace je plná neotřelých nápadů. Pohybová spolupráce Marka Zelinky určitě inscenaci pomohla. Výrazný herecký výkon Albrechta zaujme nejen diváky, ale zaujal i kritiky, protože za roli je navržen na Cenu divadelní kritiky za rok 2019 v kategorii nejlepší mužský herecký výkon. Nominace je to zasloužená a doufám, že cenu získá.
V dalších rolích se střídají Vacula Adam, Dianiška Tomáš, Dočkalová Tereza, Mikulová Nataša, Jiří Řehák a Batěk Jindřich. Je to sehraná parta, která si hru užívá a evidentně je baví. Zajímavou postavu ztvárňuje Igor Ozorovič, který hraje učitele Františka Bakule. Docela chápu, že se autoři hry snažili zvýraznit význam tohoto pedagoga s netradičními výchovnými metodami, který pracoval v Jedličkově ústavu. Jeho skutečný životní příběh byl také velice zajímavý, ale autoři hry se nechali jednak inspirovat některými skutečnými událostmi, jednak využili vlastní fantazii. Ale divadlo není žádná rekonstrukce a koho osudy Frantíka nebo jeho učitele zaujme, ať si potřebné informace vyhledá jinde.
Tvůrcům inscenace se podařilo vytvořit velmi zajímavé divadelní představení. Na svém začátku sice připomíná historickou hru plnou symbolů, ale narozením Frantíka nabírá děj svižné tempo, dialogy pobaví i nutí k zamyšlení.
Foto: Divadlo pod Palkovkou
Nejnovější komentáře