Boy Kills World: John Wick se setkává se Scottem Pilgrimem v nadprůměrném filmu o pomstě

Mladý muž, jehož rodi­nu vyvraž­dil nelí­tost­ný dik­tá­tor, se sna­ží krva­vě pomstít v pří­mo­ča­ře vyprá­vě­ném, ale fil­mař­sky ino­va­tiv­ním sním­ku Boy Kills World, kte­rý prá­vě běží v praž­ských kinech. Tento mashup zná­mých tro­pů fil­mů o pomstě ve sty­lu Johna Wicka si bere vizu­ál­ní pod­ně­ty z komik­sů a video­her à la Scott Pilgrim vs. the World Edgara Wrighta a mění to, co by jinak moh­lo být obvyklou sláta­ni­nou, v něco, co jsme sku­teč­ně ješ­tě nevi­dě­li.

Chvíli trvá, než pro­nik­ne­te do půso­bi­vé vize sním­ku Boy Kills World, kte­rý reži­sér Moritz Mohr vytvo­řil pod­le scé­ná­ře napsa­né­ho spo­leč­ně s Tylerem Burtonem Smithem a Arendem Remmersem a zalo­že­né­ho na jeho dří­věj­ším krát­kém fil­mu; divá­ci oče­ká­va­jí­cí obvyk­lé tro­py fil­mů o pomstě budou muset dohá­nět, pro­to­že film začí­ná v říd­ce načrt­nu­té futu­ris­tic­ké kra­ji­ně něko­lik let poté, co došlo k pod­nět­né­mu inci­den­tu.

Bill Skarsgård hra­je beze­jmen­né­ho a mlčí­cí­ho Chlapce a onou pod­nět­nou udá­los­tí je vyvraž­dě­ní celé jeho rodi­ny dik­tá­tor­kou Hildou Van Der Koy (Famke Janssen). Van Der Koyová ovlá­dá ten­to nejas­ně futu­ris­tic­ký svět želez­nou pěs­tí a drží lůzu v šachu pomo­cí tele­viz­ní­ho vysí­lá­ní podob­né­ho Hunger Games, jehož účast­ní­ci jsou určo­vá­ni veřej­nou lote­rií... ale z nejas­ných důvo­dů pros­tě Boyovu rodi­nu na uli­ci postří­lí.

Úvodní scé­ny se odví­je­jí ve sta­vu podob­ném sno­vé figu­ře, kdy se Chlapcův vnitř­ní hlas (H. Jon Benjamin) pokou­ší dát vyprá­vě­ní něja­ký smy­sl. Odhalení ve tře­tím děj­ství osvět­lí, proč tvůr­ci ote­vře­li film prá­vě tak­to, ale tro­cha expo­zi­ce a budo­vá­ní svě­ta by pro­spě­la. Je špat­ným zna­me­ním, když kaž­dá akce půso­bí během prv­ních pěti minut fil­mu své­vol­ně a náhod­ně.

Chlapec, kte­rý zůstal mrt­vý, tré­nu­je s mystic­kým šama­nem (Yayan Ruhian) nejmé­ně deset let, než se vydá na ces­tu za pomstou. A pak začne postu­po­vat po rodin­ném stro­mu Van Der Koyů jeden po dru­hém v efekt­ních, pře­hna­ných a neu­vě­ři­tel­ně násil­ných akč­ních sek­ven­cích za dopro­vo­du ener­gic­ké hud­by video­her­ní­ho skla­da­te­le Ludviga Forssella (Death Stranding), kte­ré fil­mu doda­jí kine­tic­ký náboj... a začnou vás roze­hří­vat pro jeho kouz­lo jít na věc.

Zbytek fil­mu je z vel­ké čás­ti zpro­střed­ko­ván akcí, kdy se Boy spo­jí s dvo­ji­cí rebe­lů, kte­ří také chtě­jí zlik­vi­do­vat dik­tá­to­ry (Isaiah Mustafa a scé­ny vykrá­da­jí­cí Andrew Koji), a boju­je s neko­neč­ný­mi vlna­mi posko­ků na ces­tě za Melanií Van Der Koy (Michelle Dockery), jejím man­že­lem Glenem (nepří­liš vyu­ži­tý Sharlto Copley), jejím bra­t­rem Gideonem (Brett Gelman) a tajem­nou June27 (Jessica Rothe) s moto­cy­klo­vou přil­bou na ces­tě za Hildou na vrcho­lu.

Děj se ode­hrá­vá v rodin­né továr­ně na zbra­ně, na pohoš­tě­ní na jejich ven­kov­ském síd­le, na natá­če­ní jejich tele­viz­ní her­ní show o kon­t­ro­le popu­la­ce (kte­rá do svých sou­bo­jů při­po­mí­na­jí­cích Running Mana zapo­ju­je mas­ko­ty ze sní­da­ňo­vých cere­á­lií) a nako­nec v jejich pod­zem­ním bun­k­ru. Rozsáhlé, vyna­lé­za­vě cho­re­o­gra­fic­ky zpra­co­va­né akč­ní scé­ny nás nako­nec oprav­du ohro­mí tako­vou razan­cí, jakou se pří­bě­hu z vel­ké čás­ti nepo­da­ři­lo dosáh­nout.

Člověk má pocit, že tvůr­cům nejde ani tak o posta­vy, jako spíš o ino­va­tiv­ní fil­mař­ské řemes­lo a nad­sa­ze­ný styl Boy Kills World, a to sni­žu­je dopad toho, co moh­lo být účin­ným zvra­tem ve tře­tím děj­ství. Tento film má hod­ně spo­leč­né­ho s nedáv­no uve­de­ným fil­mem Opičí muž Deva Patela, ale ten byl vyprá­věn pří­mo­ča­ře­ji a ve výsled­ku byl v dra­ma­tic­ké rovi­ně o něco uspo­ko­ji­věj­ší.

Přesto je tře­ba oce­nit gon­zo pří­stup jít na věc, s nímž se Boy Kills World vrhá na plát­no, a napros­tou fil­mo­vou nápa­di­tost, kte­rá ho odli­šu­je od vše­ho ostat­ní­ho v mul­tiple­xu. Zatímco běž­ní divá­ci ten­to film prav­dě­po­dob­ně odmít­nou, zdá se, že si v příš­tích letech najde kul­tov­ní pub­li­kum na půl­noč­ních fil­mo­vých okru­zích.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový