Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Sedmnáctiletá Barbora (Anna Kameníková) je odbojná, dychtivá a svobodomyslná dívka. Raději čte, než peče. Navíc přitahuje zájem mužů. Rodiče už ji nezvládají, a tak se hledá ženich, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií je o patnáct let starší úředník pod penzí Josef Němec (Jan Hájek). Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života. Píše se rok 1837 a Barbora se pomalu vydává na cestu na jejímž konci se z ní stane jedna z nejznámějších českých spisovatelek- Božena Němcová (Anna Geislerová)...
Božena Němcová- Jedna z nejznámějších osobností v oblasti české literatury a zároveň nejznámější lokální spisovatel něžného pohlaví. Především díky své nejslavnější knížce Babička se Božena Němcová navždy zapsala do historie české literatury a do jisté míry i mimo ní. Němcová byla totiž ve své době výraznou osobností i díky svým snahám o emancipaci, která byla spojená především s názorem, že by se ženy neměli vždy opírat o své muže. Dost možná se Božena Němcová narodila příliš brzy. Dost možná pro ní prostředí a okolí 19. století ve kterém žila, nebylo nejideálnější. Dost pravděpodobně si svým chováním, které se odmítalo se podřídit autoritám a zavedeným pořádkům tehdejší doby víceméně říkala o dost negativních postojů vůči ní a je určitě důležité zmínit, že Božena Němcová nebyla ženou svátou. Na její početný milostný život (který bude později jedním z klíčových témat, které v rozboru rozebírám tak trochu detailněji) se dá dívat různými pohledy, nic z toho jí ovšem neubírá její významnost a fakt, že jde o sobu velmi významnou.
Významné osoby se později jak je zvykem dočkávají zpracovávání svých životních příběhů do hrané audiovizuální podoby. Právě zpracování do hrané audiovizuální podoby (film, seriál, minisérie, dokument) je dnes společně s různým typem videí na internetu pro mládež pravděpodobně nejlepší nástroj toho jak jim do hlavy dostat nějaké ty informace. Mládež samozřejmě ví, že existovala jakási Božena Němcová, její nejslavnější kniha je Babička a jde o jednu z nejslavnějších českých spisovatelek. Následně ale vlastně nemusí tušit nic- Nemusí tušit o dobovém kontextu doby, který život a díla Boženy Němcové ovlivnil. Nemusí tušit o smutném životě Boženy Němcové, který spočíval též v nešťastném manželství a smrtí syna velmi nízkém věku. Nemusí ani tušit, že se Božena Němcová dožila pouhých 41 let a umřela ve velmi nízkém věku. A právě tyto zpracování příběhů jsou tak dost možná skutečně aktuálně jednou z nejpřístupnějších edukativních možností.
# EPIZODA 1
Celý seriál/minisérie Božena je dílem režisérky Lenky Wimmerové, režisérkou několika televizních filmů z cyklu Soukromé pasti a několika epizod seriálu Terapie. Kromě nich měla též předtím zkušenosti s několika televizními filmy a dala by se tak označit za zkušeného televizního tvůrce. Scénář poté sepsala dvojice Hana Wlodarczyková (její scenáristickým debutem byl snímek Zloději zelených koní) a Markéta Bidlasová, držitelka nominace na Českého lva za scénář k snímku Jako nikdy a kamerou byl pověřen zkušený televizní kameraman Václav Tlapák. Tihle tři lidé jsou v oblasti výsledku audiovizuálního zpracování nejdůležitější a je důležité říct jediné- V dvou lidech z těch tří zmíněných samotný základ problémů této minisérie není. Božena totiž obrazově hezky vypadá ani nepůsobí v ohledu tvůrčího uchopení kdovíjak toporně. V oblasti samotného scénáře je poté pravdou, že má scénář pár působivých míst, jenomže zároveň je právě scénář (především v oblasti rozhodnutí v oblasti toho na co především se bude dbát důraz) dost možná tím základním kamenem úrazu.
Jenomže pořád není fér hodit to na scenáristku projektu. Vždy totiž záleží na tom, zda audiovizuální dílo sepsal autor, jehož výsledek pochází čistě z jeho hlavy a vznikl zcela dle jeho úsudku, nebo jde o najatého scenáristu, který následně dává scénář dohromady dle pokynů. Nemám u sebe věšteckou kouli a ani neumím číst myšlenky, nemůžu tudíž logicky posoudit, kde je pravda. Nebudu ani typovat, protože bych scenáristky, které jsou v tom dost možná nevinně neprávem obvinil. Právě zde se ale pouštíme do velmi křehkého ledu, kde záleží především na uvědomění si jedné věci- Literární stránku života Boženy Němcové víceméně uváděl do provozu její civilní život. Nejde tak v tomhle ohledu říct, že by se měl seriál více věnovat spíše té nebo té stránce života Němcové. Následně by totiž šlo o značné omezení v obou případech rozdílných rozhodnutí. Přece jen jde ale značně posoudit, které momenty šlo dát v rámci seriálu velmi jednoduše pryč a šlo se tak více věnovat některým pasážím či osobnostem, které jsou následně výrazně omezené (časem v rámci rozboru na ně sám upozorním).
V rámci produkční stránky by se dala Božena víceméně pochválit. Seriál vypadá opravdu nákladně a podaří se mu přece jen v jistých momentech vyvolat pocit velkoleposti. Pořád je ale důležité zmínit, že jde o životopis, což též samozřejmě spoustu lidí automaticky odradí. Po stránce výpravy, kostýmů, všech možných paruk a dekorací opravdu seriálu víceméně nejde nic vytknout. Jediný problém, který jsem v tomhle ohledu shledal, jsou v jistých momentech paruky, které jsou bohužel nejvíc paradoxně poznat na představitelkách hlavní hrdinky. Výkon hereček Anny Kameníkové a Aňy Geislerové to nesnižuje (na to ještě přijde řeč), zrovna na nich ale volba paruky není nejideálnější.
Už v rámci první epizody se seriálu podaří nastínit charakter Boženy Němcové (tehdy ovšem ještě Barbory Panklové). Ta už je jako dospívající dívka ráda čte a i přesto, že díky své matce umí vařit, uklízet a fungovat jako žena v domácnosti, už zde je vidět, že je Němcová proti ustanovenému řádu věcí. V rámci jedné slavnosti je poté velmi efektivně zpracováno to, jak díla Boženy Němcové psal sám život a jak známou postavu šílené Viktorky z Babičky vytvořila dle stejnojmenné postavy z jejího vlastního života. A právě na této slavnosti je poprvé ukázáno, že Božena žila opravdu plodným životem. Na tento faktor je především až v druhé epizodě následně brán až příliš zbytečný důraz, v rámci první epizody je to ale ještě v pořádku.
Barboře Panklové ovšem v roce 1837 našli ženicha. A Jan Němec nebyl mužem, do kterého by se na první pohled zamilovala. Byl jí z mnoha důvodů protivný, úředník pod penzí byl ale dle jejich rodičů ideální partie a nějaká přítomnost citového vzplanutí tak poté v zásadě nebyla důležitá. Dle samotného seriálu snad tehdy Božena uvažovala i o sebevraždě, nakonec si ale život ponechala a k svatbě přistoupila, ovšem od svého nadcházejícího požadovala, aby jí nedával rozkazy a měla dovoleno si číst. Její manželský vztah ale od začátku nebyl naplněn upřímnou láskou, což poté do jisté míry mohlo ospravedlnit fakt velice sexuálně aktivního života Němcové v následujících letech s jinými muži. Jejich vztah byl plný bouřlivých momentů, který se neobešel bez fyzického a někdy i sexuálního násilí ze strany manžela.
V ohledu dramaturgie jsem zhruba do první poloviny necítil žádný problém, od druhé poloviny se ale tempo stalo trochu rozvleklým a problém je ve finále dost možná ten, že kromě svatby Němcové jde o nejméně zajímavý díl, respektive druhá část první epizody pojednává o nejméně zajímavé části. V té nám seriál poprvé ukáže, že Božena časem začala potkávat významné osobnosti (nebo osobnosti, které se později stali významnými) a v prvním díle se tak setkává s malířem Gustavem Vackem. Právě s ním si sedla a v době nepříjemného období byl očividně člověkem, který jí svou přítomnosti dodával příjemné pocity. Sedli si svým přístupem k umění a Božena tak poprvé dokázala, že dokáže se sečtělými muži držet krok. Důležitý faktor v ohledu vykonstruování charakteru Němcové, celkově to ale minimálně z mého pohledu nemělo ten řádný efekt.
Seriál později ukáže, že mezi Boženou Němcovou a jejím manželem přece jen nějaké city vznikli, přičemž Božena též pomohla svému manželovi v práci, když mu bylo kvůli vyhrocené konfrontaci s rakouským vojákem sebráno právo na výplatu a nakonec si k sobě v rámci milostného vzplanutí přece jen našli cestu. Zrovna tuhle pasáž ale seriál neprodává s totální věrohodností, osobně se mi těžko věřilo cestě, kterou si Božena ke svému manželovi našla, spíše se mi těžce věřilo tomu, jak to celé tento seriál prodal. V tomhle ohledu by bylo právě výživné bavit se o tom, do jak velké míry se Božena věnuje podstatným věcem a méně podstatným věcem, přičemž poté záleží i na názoru diváka, tedy co je pro diváka větší prioritou.
V oblasti samotné hudby by možná nebyl žádný problém, časem se ale hudba příliš opakuje a vzhledem k tomu, že není kdovíjak speciální a nenaplňuje diváka každým opětovným opakováním totální euforií, časem se ohraje více než by bylo zdrávo.
A pak je tu jeden důležitý faktor- Pro seriál Božena jsou očividně prioritou právě ty vztahové peripetie, které život Němcové provázeli. Už před chvíli jsem přitom psal o tom, že je v případě, že se literární a milostný život Boženy navzájem propletený důležité najít v tom ucelený kompromis (50:50). Po první epizodě jsem měl ale spíše pocit, že se seriál bude více věnovat právě vztahům (70:30) a další dva díly mě tohoto pocitu nezbavili. A to je právě pro mě důvod, který v mých očích celou minisérii prozatím sráží.
První díl Boženy se může opřít o velice dobré herce (kterých je v seriálu mnoho a to i ve víceméně epizodních rolích) a vysokou technickou stránku, více než na historický kontext ale bere důraz na vztahy, dramaturgicky se první epizoda vleče nejvýrazněji a hlavní hrdinku prodává ve velmi obtížně průhledném světle. To je dost možná adekvátní, protože i ke skutečné Boženě Němcové se dá přistoupit ze dvou (vlastně možná i více) směrů, seriál by měl možná ale v tomto ohledu mít jasno. Jako úvod k relativně krátké minisérii ale vlastně první epizoda dostatečně funguje.
Verdikt: 3 z 5
# EPIZODA 2
2. epizoda Boženy začíná v roce 1842, v době kdy rodina Němcových žije v Praze. Němcová tak dostala více příležitostí navázat kontakty s nejrůznějšími spisovatelky a básníky. Božena se dostala do kontaktu s elitou tehdejší české literatury a seznámila se tak s Josefem Kajetánem Tylem, Františkem Ladislavem Čelakovským nebo Karlem Jaromírem Erbenem. A zde je právě problém v tom ohledu, že seriál na vztahy mezi Němcovou a těmito spisovatelky zase tak velký důraz nebere. Ano, dá se spekulovat nad tím, že řešení milostné aférky, která se v seriálu opravdu stane stěžejním tématem je pro potencionální cílovku dost možná i zajímavější než řešení počátku realismu a vyvrcholení Národního obrození. V tomto ohledu je ale velmi snadné dostat se do konfliktu ohledně toho jaký směr je lepší. Právě ono brání důrazu na milostnou aférku s Václavem Nebeským ale dost možná vrhá na Boženu trochu jiný a škaredější pohled než jaký byl pravděpodobně záměr tvůrců.
Božena Němcová je brána jako důležitá česká žena. Milující matka, žena, která se snažila o emancipaci, která hraničila s feminismem a především vyspělá žena i v mladém věku. Jenomže v druhém epizodu to celé selhává. Anna Kameníková je v roli šikovná, jejím podáním ale Božena bohužel v druhé epizodě působí jako pubeťačku, která je jen tak mimochodem trochu sečtělejší než většina tehdejších žen. Božena ve druhé epizodě seriálu přichází z divákova pohledu o pozici milující matky (tu si napraví až v následující epizodě) a celkově ve vztahu Boženy a Josefa Němcových je snadno dojít k závěru, že se oba navzájem skvěle doplňují. Druhá epizoda bohužel na Němcovou skutečně ten nejlepší obraz nehází.
Když jsme u toho důrazu..... Opravdu bylo potřeba, aby se v druhé epizodě objevilo zhruba tolik sexuálních scén? Uvažoval jsem nad tím, že k reálnému vyobrazení vášně dostatečně stačí jedná sexuální scéna. Ale proč jich musí být v celé epizodě tolik? A tady nejde o to, že se člověk diví, že Němcová měla sex. Jde o to, že seriál se tomuhle zbytečně nemusel věnovat, což ostatně platí o celém románku Němcové a Nebeského.
Nejvýraznější postavou druhé epizody je dost možná Petr Fastr v podání Marka Daniela. Daniel se jako vždy do role naplno ponořil a tohohle známého revolucionáře ztvárnil naprosto famózně. Ostatně nadále platí, že je seriál plný výtečných herců, kteří jsou ale následně nevyužiti. Platí to i o Kryštofu Hádkovi jako nakladateli Jaroslavu Pospíšilovi nebo Martinu Myšičkovi jako lékaři Václavu Staňkovi. Začíná mě vlastně mrzet, že celý seriál nevznikl o celém tomto období, který by se jednotlivým postavám věnoval detailněji a Němcové život zase uklidil trochu do zpovzdálí. Po druhé epizodě jsem totiž definitivně shledal, že mé dosud shledané znalosti o Němcové kdovíjak rozšířené nebyli a především jsem i pár dní po zhlédnutí byl vyloženě nešťastný, kterým směrem se seriál vydal. Druhá epizoda totiž nenaservírovala životopis Boženy Němcové, který je opepřený jejím tehdejším okolím. Místo toho druhá epizoda chvílemi skutečně působí jako epizoda pubertálního studenta, který dostal za úkol napsat scénář o životě Boženy Němcové. A ve finále omezil veškeré aspekty tehdejší doby na minimum a bral důraz na milostnou aférku s Nebeským. Což já osobně beru jako chybu.
Finále druhé epizody, které láká na to, že se ve třetí epizodě definitivně Božena Němcová objeví s tváří Anny Geislerové definitivně vyvrhla na povrch jednu zásadní otázku- Proč je vlastně Božena Němcová (s výjimkou dětských rolí) jediná postava, která je ve seriálu ztvárněna dvěma herečkami? Žádná jiná postava totiž podobu nemění. Dalo by se to pochopit, jestliže by šlo o symboliku v tom ohledu, že se z Boženy Němcové stala nová žena. Jenomže 3. epizoda víceméně ukazuje, že se Božena v podstatě nezměnila a tohle rozhodnutí mi tak upřímně skutečně hlava nebere. A odůvodnění typu „ Kameníková by byla na starší Němcovou byla příliš mladá, Geislerová zase na mladou Němcovou příliš stará“ beru jako hloupost. Už právě když se člověk podívá na ty všechny ostatní postavy.
Zatím co druhá polovina prvního epizody Boženy servírovala víceméně nejméně zajímavou pasáž života Němcové, celá druhá epizoda si vzala na starost jednu významnou část, která je ale odklizena na příliš vzdálenou kolej. Druhá epizoda Boženy přitom nepřišla o vysokou technickou stránku ani povedené herecké výkony. Definitivně mě ale přesvědčila v tom, že si tvůrci s finálním provedením možná nevěděli rady. Z toho mě ovšem následně alespoň částečně poté dostala třetí epizoda.
Verdikt: 3 z 5
# EPIZODA 3
Třetí díl Boženy začíná v roce 1847 a táhne se přes Jaro národů až do roku 1853, kdy Němcová přišla o syna Hynka a krátce poté napsala svůj nejslavnější román Babička. Tomuto dílu se daří několik věcí- Boženu Němcovou zde konečně prodává jako milující matku, skutečně emancipovanou ženu a silnou spisovatelku a přitom všem se jí i daří nadále shrňovat i její slabší aspekty. Tato epizoda přitom dokáže držet funkčně balanc mezi osobním životem a literárním životem a teprve téhle epizodě se podařilo nalézt ten správný balanc. Jenomže pořád je přitom vidět, že se zpracováním života Němcové nezachází nejideálněji, na některé věci se nebere větší důraz. Aspoň ten počet sexuálních je ovšem (víceméně) omezen.
3. díl Boženy dokazuje , že délka epizody kolem 90 minut není nejrozumnější a to nejen díky vleku, ale i díky tomu, že by možná seriálu prospělo rozdělit se na více dílů, přičemž by jeden díl mohl trvat zhruba 45 minut. Nejenom, že by to možná prospělo tempu, ale zároveň by se s větším počtem dílů mohl brát důraz na ty do pozadí pohozené věci. Dávalo by to o mnoho větší smysl, než v případě většiny českých seriálů, kteří jsou zbytečně natahované.
V této epizodě se definitivně se předvádí problém, který pramení z faktu, že je Němcová jako jediná dospělá postava ztvárněna dvěma vedlejšími herečkami- Ve chvíli, kdy Geislerová interaktuje s Evou Josefíkovou, kterou jsme naposledy viděli s Němcovou v podaní Kameníkové, působí to vyloženě rušivě a podivně. Co se týče Aňy Geislerové v roli Boženy.... Nedá se ve finále úplně říct, že by byla do role ideální. Přitom mi do role seděla více než Kameníková, o to větší překvapením pro mě je to, že Kameníková v této roli působila mnohem lepším dojmem.
Překvapilo mě ovšem jak posledních 15 minut fungovalo. Němcová přijde o svého syna a v kvalitně sestříhané montáži v závěru definitivně vidíme základ, kterým vznikla Babička. Přes to, že nejsem z dosavadních tří dílů kdovíjak nadšený, čtvrtý díl si ujít nenechám. I kdyby byl sebelepší, pachuť z předchozích dílů po něm úplně neztratím. Život tak významné spisovatelky šlo určitě zpracovat lepším způsobem. V mnoha ohledech.
Verdikt: 3 z 5
# EPIZODA 4
Závěrečný díl Boženy je bez debat nejlepší. Což ovšem zároveň neznamená, že by nějak kompletnímu seriálu napravil reputaci nebo by svou kvalitou ty předchozí strkal do kapsy. U čtvrtého dílu Boženy už je ale po třech předchozích dílech alespoň jasné kam to celé vede a konečně se v samotném závěru ukáže o co šlo tvůrcům seriálu. Definitivně se totiž ukáže, že měl být seriál především o rodinných eskapádách Boženy. Především díky fajn výkonům nejen Aňy Geislerové, ale i Jana Hájka jako Josefa Němce je tahle epizoda z pohledu hereckých výkonů nejzajímavější a konečně se jejich vztah dokáže nějakým způsobem prodat.
Po řemeslné stránce se ve finále nic razantně nezměnilo. Celkem v pohodě masky, příliš dokola opakující se soundtrack, výrazný rozpočet a celkem pěkný vizuál. Právě u finále se ale definitivně ukazuje, že se na něj dají aplikovat stejné názory jako u předchozích dílů. Klady u finále tkví tak právě v tom, že je čtvrtý díl dramaturgicky snad nejlépe zvládnutý, zachycuje dost možná nejzajímavější úsek života Němcové a konečně se mu podaří správně vykreslit vztah Němcových.
Jinak by se ale člověk u čtvrté epizody víceméně opakoval. Finále je tak jen o ždibec zajímavější a lépe zvládnuté, pořád to má ale celé k dokonalosti daleko. Samotný problém tkví právě i v tom, že tóny jsou zajeté už od první epizody a je velmi těžké je v samotném finále obměnit a především je úsměvné očekávat, že by se cokoliv změnilo. Samotný problém tak ve finále tkví přece jen v samotném tvůrčím uchopení, které si ujasnilo, že chce příběh Němcové pojmout nějakým způsobem. A přitom existuje bezesporu mnoho zajímavějších a objektivně lepších variant. Ve finále se tak může člověk radovat alespoň tím, že to není vyložené filmařské peklo, je na tom vidět kreativní snaha a své herce minisérie využívá na max. K nějakému velkému uspokojení z kompletního sledování Boženy to ale samo o sobě jednoduše nestačí. Upřímně ale v mých očích vystihla čtvrtá epizoda Boženy Němcové tuto spisovatelku v té nejideálnější představě. Nejen jako skutečně milující matku, ale skutečně i jako silnou ženu. Jen je problém, že mnoho věcí v tomto seriálu tuto klasickou představu podkopává.
Verdikt: 3 z 5
# ZÁVĚREM:
Minisérie Božena není vyloženým průšvihem. Má mnoho pozitivních aspektů, jeho vizuální stránka není úplně bídná, herci se snaží a seriál obsahuje mnoho výborných momentů. Bohužel ale zároveň mnoha pasážím života Boženy Němcové věnuje příliš moc a druhým zase až příliš málo. Nepodařilo se mu úplně prodat důležitost této spisovatelky a bere příliš velký důraz na její milostný život. Nebylo by v tom vlastně nic špatného, v závěru ale chybí snaha o to opodstatnění toho, co udělalo Boženu Němcovou tím velkým lokálním literárním jménem. A ani ta snaha představit Boženu Němcovou ve světle silných a nezávislých žen seriálu jednoduše nevyšla. Minisérie Lenky Wimmerové tak vstoupí do historie jako minisérie s promarněným potenciálem, přičemž je její celkový detailní rozbor i dost možná zajímavější než kompletní minisérie. A už to dokazuje, že je něco v jistém ohledu špatně. Pořád ale platí, že jde jen o důstojný průměr než o vyložené peklo.
Verdikt: 3 z 5
Photo © Česká televize / Klára Cvrčková
(4,91 z 5)
Nemám ráda kritiky,ale uznávám,že jsou v určitém smyslu důležití. Myslím totiž,že obecně je mnohem jednodušší kritizovat,než tvořit.
Ale v podstatě s názorem p. Bevla na minisérii Božena souhlasím, jen mě mrzí drobné pravopisné chyby v textu. To by se,zvlášť kritikům, stávat nemělo.
Vážený pane kritiku, chcete- li psát takový rozsáhlý rozbor díla, musíte, a to zdůrazňuji, musíte se naučit pořádně psát bez chyb. Jinak je Vaše kritika k ničemu.