Načítám počet zobrazení...
Brittany je oplácanější, pařby často trávící, se životem neví co dělající takřka třicetiletá žena, která bydlí v New Yorku (těžko říci, co z toho je ta nejhorší věc). Po návštěvě lékaře si řekne, že by bylo dobré dát si svůj život tak nějak do pořádku. No a jelikož má Brittany (občas mluvící šíleným britským přízvukem) hluboko do kapsy, tak si vybere běhání a - jak už jistě modří vědí - postupem času se pokusí o uběhnutí maratonu.
Brittany runs a marathon je v podstatě celkem nevinná komedie, která je velmi zhruba založena na skutečném osudu jakési ženy, která měla nadváhu a nevěděla co se sebou, tak se rozhodla nějaké kilo sundat dolů, najít si chlapa, atd. Jelikož je takových příběhů 12 do tuctu, tak asi nemá cenu čekat něco bůhvíco originálního. Tajemství úspěchu tohoto filmu (a koneckonců také to, co mě na něj nalákalo + cena v Sundance) tkví ale v tom, že je řemeslně natočen velmi dobře, hlavní postava (kterou si tu střihla Jillian Bell) je celkem fajn (minimálně prudí méně než by se dalo čekat) a vůbec tu vše funguje tak, jak má. Ve výsledku je tu solidní komedie u které se sice divák neřeže smíchy, ale potěší. Plusem je samozřejmě prostředí maratonského závodu. Trochu mě tu jen zaráží takové to obligátní „natrénuj na maraton za rok“, což osobně nepovažuji za úplně šťastné rozhodnutí (já jsem se třeba k maratonu odhodlal až po 4 letech běhání), ve výsledku to může vést k nepěkný úrazům, což film sice trochu naznačuje, ale...
Film mě ale bavil i se všemi svými nedostatky, i s tím občasným klišé, a to je asi na filmech docela podstatná věc.
Podívejte se na hodnocení Brittany Runs a Marathon na Kinoboxu.
