O NATÁČENÍ
VYTVOŘENÍ CESTY
„Inspirace známým románem Julese Verna a jeho převedení do moderního příběhu s novými postavami za použití moderní technologie nabídla neskutečně vzrušující možnosti“, říká Erik Brevig, pro něhož byl film „Cesta do středu Země“ jeho režijní premiérou. „Mým hlavním cílem při natáčení tohoto filmu bylo zachytit ducha dobrodružství, objevování a víry v to, že cokoli je možné“.
„Podle mého názoru je řada příběhů nadčasových, což platí právě i pro příběh tří cestovatelů, kteří si navzájem pomáhají na jejich neuvěřitelné cestě“, říká producentka Charlotte Huggins. „Možnost dělat to, o čem jiní lidé pouze sní, je nejen myšlenkou, o které toho lidé spoustu napsali, ale současně i něčím, o co všichni usilují od prvopočátku lidské civilizace“, dodává.
„Naším úkolem tvůrců filmu je přenést diváky do jiného světa“, říká producent Beau Flynn. „Chceme, aby byli diváci v kině příběhem zcela pohlceni. Proto bylo pro nás důležité vytvořit film tak, aby jeho postavy byly reálné a lidem blízké, avšak příběh samotný nebyl příliš vážný“, vysvětluje Flynn.
Vytvoření moderní podoby klasického pohádkového příběhu Julese Verna prostřednictvím špičkového filmu nabídlo klíčovou roli v projektu Brendanu Fraserovi, který se současně stal jeho výkonným producentem. „Při každé návštěvě kina chci být filmem pohlcen“, říká Fraser. „Původní příběh ve spojení s originálním scénářem plným akce, vtipných situací i dobrodružství od začátku až do konce mě zaujal hned na první pohled“, vzpomíná Fraser.
Scénář filmu „Cesta do středu Země“, jehož autory jsou Michael Weiss, Jennifer Flackett a Mark Levin, se točí kolem vědce Trevora Andersona, jeho synovce Seana a jejich islandské horské průvodkyně Hannah. Tato trojice narazí na sopečnou průrvu, do které se zřítí a dostanou se tak na cestu do středu Země. Trojice dopadne do krystalicky modrého jezera nacházejícího se tisíce kilometrů pod povrchem Země a najde tam podivný svět tvořený bujnou džunglí a prehistorickými tvory popsanými v románu Julese Verna. Již vzápětí po krátkém vychutnávání ohromujících pohledů i zvuků neznámé krajiny si naše trojice uvědomí, že všude číhá nebezpečí a že se musejí – chtějí-li nalézt cestu domů – spoléhat jedině jeden na druhého.
Brendan Fraser ve filmu ztvárnil postavu Trevora Andersona, amerického univerzitního profesora a vědce působícího v oblasti tektoniky zemských desek, tj. v oboru geologie zabývajícím se souvislostí pohybů zemské kůry se zemětřeseními, činností sopek a počasím. Trevor byl společně se svým bratrem Maxem blízko revolučního objevu v oblasti geologie, avšak Max náhle zmizel během expedice na Island. „Od Maxova zmizení se Trevorovi nedařilo pokročit s jeho výzkumem a jeho laboratoři nyní hrozí uzavření ze strany nespokojené univerzity“, říká Fraser.
A jako by Trevor neměl dost vlastních problémů, navštíví ho nečekaně Maxům syn Sean, který ač nerad musí se svým strýcem strávit celý týden.
„Díky náhlému Seanovu příjezdu se Trevor dostane do situace, v níž pociťuje tlak na výkon otcovské role. Jenže přestože Trevor působí jako univerzitní profesor, tak si s dětmi příliš neví rady“, konstatuje Fraser. „Dokáže zacházet nanejvýš tak se svými žáky, kteří ho ostatně stejně neposlouchají“, dodává.
„Naše postavy se nejprve střetnou čelem, ale s postupem příběhu zjistí, že si navzájem mohou být užitečné“, konstatuje Josh Hutcherson. Nakonec si uvědomí, že jeden druhého potřebují mnohem více, než si kdy dokázali představit“, říká.
Ve snaze prolomit ledy Trevor a Sean prohlížejí starou krabici s Maxovými věcmi a objeví kopii románu Julese Verna Cesta do středu Země. Během listování stránkami knihy Trevor najde Maxovy ručně psané poznámky týkající se jeho poslední výpravy na Island před 10 lety. Trevor se nadchne nadějí, že by se konečně mohlo podařit zjistit, co se stalo jeho bratrovi, a tak se společně se Seanem rychle vydá na ostrov ohně a ledu pátrat po tomto tajemství.
Trevor a Sean se na ostrově beznadějně ztratí a nakonec uvíznou na osamocené horské boudě obývané horskou průvodkyní jménem Hannah, představovanou Anitou Briemovou. „Hannah žije osaměle v chatrči, která kdysi sloužila jako polní laboratoř jejího otce – jednoho z nadšenců pro romány Julese Verna přesvědčených o tom, že jeho romány představují více realitu než science fiction“, vysvětluje Briem. „Kvůli jeho přesvědčení byl otec vyhoštěn z vědecké komunity a před lety zemřel jako černá ovce rodiny. Hannah se na první pohled zdá být tvrdá a nezávislá, ale ve svém nitru v ní zůstává vztek na vlastního tátu, který dal výzkumu přednost před rodinou“, dodává.
Po krátkém pohledu na Maxovu kopii jednoho z Verneových románů Hannah Trevorovi říká, že Max byl stejně jako její otec nadšencem do Verneových románů. Aby se vyhnula novému zatažení do pronásledování nerealistických Verneových fantazií, stanoví si Hannah velkou cenu za případnou pomoc Trevorovi. Jenže Trevor její lest prokoukne a s její cenou požadovanou za doprovod na vzdálený vrchol hory Mount Snaeffels, kam podle jeho přesvědčení Max umístil svůj poslední seismický senzor, souhlasí.
Během stoupání skalnatým terénem Trevora, Seana a Hannah přepadne bouřka. Ukryjí se tedy v blízké jeskyni v hoře, do které po pomíjivém okamžiku pocitu bezpečí udeří blesk, který vyvolá lavinu, jež zavalí vchod do jeskyně a uvězní všechny tři uvnitř. Trojice se tak z jeskyně nemůže dostat ven, a tak se vydá opačným směrem do hlubin země, čímž začne jejich fantastická cesta.
„Všichni tři se společně vydají na divokou cestu“, konstatuje Fraser. „Jak tomu obvykle bývá, příroda se proti nim spikne a nic nejde tak, jak původně plánovali. Jejich dobrodružství má přitom až mytický rozměr v tom, že na dně téhle ‘králičí nory’ může být úplně cokoli“.
„Měli jsme štěstí v tom, že se na filmu podíleli skvělí herci, mezi kterými fungovala úžasná chemie“, říká Huggins. „Ve většině scén je na plátně vlastně jen ústřední trojice“, dodává.
„Brendan byl mým favoritem pro postavu Trevora od samého počátku“, říká Brevig. „Od první scény jsme si perfektně rozumněli. Napadaly nás podobné věci, jak film udělat vtipným pro diváky, a Brendan měl současně velké pochopení pro práci s vizuálními efekty“, dodává.
„Brendan má velký smysl pro integritu a kvalitní herectví, které jeho herecké výkony dělají velice atraktivními“, dodává Flynn. „Je to opravdu jedinečný herec, který Vás nadchne jak na plátně, tak i v soukromí“, říká.
„Chtěli jsme, aby vztah Hannah s oběma hlavními mužskými hrdiny byl hlavně vtipný“, říká k postavě Hannah Brevig. „A tak jsme hledali někoho, kdo by se téhle situace dobře zhostil, aniž by to bylo na první pohled vidět“, dodává.
„Anita v sobě měla určitou autentičnost nejen kvůli svému islandskému původu, ale hlavně zásluhou fantastického tréninku a fyzické zdatnosti, díky kterým mohla naší výzvě čelit“, vzpomíná Huggins. „Kromě toho má báječný smysl pro humor. Mezi ní a oběma mužskými hrdiny vznikl kamarádšoft, jehož pozorováním jsme se bavili po celou dobu natáčení“, dodává.
Podobným způsobem byli tvůrci filmu nadšeni i z mladého Joshe Hutchersona, kterému bylo v době natáčení teprve 13 let. „Josh je na svůj věk neskutečně vyspělý“, poznamenává Flynn. „Na plátně navíc působí velmi přirozeně. Mezi natáčením jednotlivých scén se sice chová lehkovážně, ale jakmile se objeví před kamerou, plně se vcítí do své postavy“.
„Josh dokázal velmi aktivně klást ty správné otázky“, říká Brevig. „Pro film se plně nadchl a byl mu zcela oddaný, takže byl na každou scénu perfektně připravený. Měl nápady a návrhy na vylepšení scén, které bych normálně očekával spíše od herce staršího o 10 nebo 20 let. Jeho přínos je o to cennější v tom, že není lehké být na scéně jediným dítětem mezi samými dospělými“, pokračuje režisér. „Jenže protože Brendan je ve svém srdci velkým dítětem a John je naopak ve svém srdci hodně dospělý, vycházeli spolu báječně,“ dodává.
Spousta času stráveného třemi herci na scéně pochopitelně také vedla k vytvoření úzkých vazeb mezi herci.
„Brendanův komediální talent nezná odpočinku“, směje se Hutcherson. „Díky práci s ním jsem se toho opravdu hodně naučil. Anita byla pro změnu neskutečná v akčních scénách, a navíc je opravdu krásná, což je vždycky fajn“, dodává.
„Práce s oběma mými partnery byla velkým potěšením“, konstatuje Briem. „Byli jsme něco jako malá rodina na scéně, což rozhodně přispělo kvalitně příběhu i chemii fungující mezi námi na scéně“, vzpomíná Briem.
„Vytvořili jsme magický a velmi pevný trojúhelník“, souhlasí s oběma Fraser.
Nejnovější komentáře