Choking Hazard - Dýchejte zhluboka (dokud ještě můžete).

Smysl živo­ta je oše­met­ná věc. Pro něko­ho to jsou hol­ky, pro jiné­ho vdol­ky a pro dal­ší­ho tře­ba jeho cvi­če­ný kře­ček. Staří Řekové se pla­vi­li do Tróje za krás­nou Helenou a strý­ček Skrblík ská­kal šip­ku do tre­zo­ru plné­ho peněz. Někdo se při­pou­tá­vá řetě­zy k šumav­ským smr­kům napa­de­ným kůrov­cem a někdo mlá­tí uka­zo­vát­kem děti ve ško­le. Názory na smy­sl živo­ta se růz­ní. A tře­ba pod­le Monty Pythonů něco tako­vé­ho nee­xis­tu­je vůbec.

Tato pal­či­vá filo­zo­fic­ká otáz­ka (taky kvů­li ní nemů­že­te v noci spát?) trá­pí i něko­lik zou­fal­ců, kte­ří zaví­ta­jí do srd­ce kři­vo­klát­ských lesů, kde jim v mote­lu Halali pomá­há sle­pý filo­zof Reiniš (Jaroslav Dušek) nalézt odpo­věď. Jejich dis­kurs však nabe­re dra­ma­tic­kých obrá­tek, když v okol­ních hvozdech oživ­nou desít­ky mrtvých mys­liv­ců s chu­tí na čer­stvé krva­vé maso. Jelenů a jiné zvě­ře se v České repub­li­ce již dáv­no nedo­stá­vá (po pádu želez­né opo­ny kva­pem emi­gro­va­li z býva­lé­ho soci­a­lis­tic­ké­ho ráje pryč - co kdy­by Komanč zno­vu zavlá­dl), a tak zom­bie mys­liv­ci berou úto­kem prá­vě neškod­ný motol... Vítejte v prv­ní čes­ké zom­bie kome­dii o hle­dá­ní smys­lu živo­ta.

O Choking Hazardu se vět­ši­nou mlu­ví jako o debu­tu, jen­že ono to tak úpl­ně nepla­tí. Řada lidí, jež se podí­le­la na jeho pří­pra­vě, má na svě­do­mí též něko­lik málo let sta­rý krát­ký film Byl jsem mla­dist­vým inte­lek­tu­á­lem , kte­rý se brzy poté obje­vil na CD pří­lo­ze her­ní­ho časo­pi­su Level a o něco poz­dě­ji také na zvlášt­ním CD vyda­ném u pří­le­ži­tos­ti Euroconu 2002 v Chotěboři. Nic pře­vrat­né­ho to neby­lo, ale člo­věk, kte­rý se momen­tál­ně nachá­zel upro­střed let­ní fil­mo­vé okur­ko­vé sezó­ny, se u fil­meč­ku mohl doce­la dob­ře poba­vit. (Nezapomenutelná je scé­na, v níž hos­tu­je František Fuka, kte­rý tam hra­je pro­da­va­če v obcho­du s komiksy. Na zdi má pově­še­ný papír se dvě­ma kolon­ka­mi - Pošuk a Normální -, v nichž si vede sta­tis­ti­ku zákaz­ní­ků. Kolonka Pošuk je plná čárek, kdež­to kolon­ka Normální je dočis­ta prázd­ná.)

Režisér Marek Dobeš tedy není v oblas­ti kine­ma­to­gra­fie žád­ným nováč­kem. Počátek ces­ty auto­ra scé­ná­ře, Štěpána Kopřivy, je dláž­děn stej­ně jako v pří­pa­dě Marka Dobeše pře­ve­li­ce vtip­ný­mi, ori­gi­nál­ní­mi a čti­vý­mi recen­ze­mi v časo­pi­su počí­ta­čo­vých her Score. Zatímco Dobeš při­spí­val do kul­tur­ní rubri­ky recen­ze­mi fil­mů, Kopřiva spo­lu s Jiřím Pavlovským páchal to nej­hu­mor­něj­ší, co moh­lo své­ho času Score nabíd­nout - recen­ze komik­sů. Určitá absur­di­ta a pří­val svě­žích a neotře­lých hlá­šek se tedy od fil­mu dala čekat zce­la jed­no­znač­ně. To prv­ní Choking Hazard spl­nil zce­la beze zbyt­ku; to dru­hé... no, tam už to tro­chu drh­ne.

Rovněž se záplet­kou si kaž­do­pád­ně Kopřiva mohl pohrát troš­ku víc. Jistě, s roz­poč­tem o výši pou­hých tří mili­o­nů se nedá zrov­na dobý­vat Hollywood, ale tro­chu gra­da­ce děje a napě­tí by se do sním­ku dalo pro­tla­čit i tak. V polo­vi­ně fil­mu už je pří­běh cel­kem vyšumě­lý a Choking Hazard již divá­ka prak­tic­ky nemá čím pře­kva­pit. Zombie honí ne-zombie a nao­pak, což je přes­ně to klišé, jaké se sní­mek sna­ží paro­do­vat. Jenže se mu to pří­liš neda­ří.

Jednotlivé posta­vy (nebo ale­spoň někte­ré z nich) jsou na tom o pozná­ní lépe. Na prv­ním mís­tě je tře­ba uvést figur­ku por­no­her­ce, kte­rý je záro­veň jeho­vis­tou a neu­stá­le se sna­ží všech­ny pří­tom­né zlá­kat pro svou sek­tu. Stejně jako někte­ří ostat­ní her­ci i jeho před­sta­vi­tel sice občas hra­je troš­ku prken­ně, ale jest­li si z fil­mu bude­te něco pama­to­vat, tak prá­vě jeho. A samo­zřej­mě také Jaroslava Duška, jenž ze sebe chr­lí jed­nu filo­zo­fic­kou „per­lu“ za dru­hou. A to i po smr­ti.

Dalším herec­kým „tahá­kem“ sním­ku je po Duškovi Dáda Patrasová coby v late­xu odě­ná fem­me fata­le. Za zmín­ku sto­jí i sku­teč­nost, že v epi­zod­ních rolích zom­bie mys­liv­ců se v Choking Hazardu obje­vu­je spous­ta význam­ných lidí, kte­ří mají co do čině­ní s čes­kou sci-fi. Jednak je to samot­ný sce­náris­ta Štěpán Kopřiva, ale hlav­ně také spi­so­va­tel a pub­li­cis­ta Ondřej Neff a v dro­bouč­kých rolič­kách též šéf­re­dak­tor časo­pi­su Ikarie Vlado Ríša, spi­so­va­tel Jiří Walker Procházka či recen­zent a pub­li­cis­ta Filip Gotfrid a Pavel Beneš. Dalším sci­fis­tou, jenž má na Choking Hazardu lví podíl, je Petr Macek, zapr­vé pro­du­cent fil­mu a zadru­hé autor jeho kniž­ní­ho pře­pi­su. (Novelizace se zača­la pro­dá­vat v den pre­mi­é­ry - tzn. 15. 4. 2004 - a nakla­da­tel­ství Netopejr ji vyda­lo se dvě­ma růz­ný­mi „sbě­ra­tel­ský­mi“ obál­ka­mi.)

Nadešel čas k pod­tr­že­ní a sečte­ní mezi­vý­sled­ků a k ohlá­še­ní kon­co­vé­ho skó­re. Patříte-li k lidem, kte­ří mají afi­ni­tu nejen ke kome­dii a horo­ru, ale i k čes­ké vědec­ké fan­tas­ti­ce a lidem kolem ní, pak se bude­te u fil­mu občas cel­kem sluš­ně bavit. Jestliže však k čes­ké­mu sci-fi fan­do­mu ani k Dádě Patrasové žád­ný vztah nemá­te a do kina cho­dí­te buď kvů­li odu­šev­ně­lé­mu kul­tur­ní­mu zážit­ku, nebo abys­te svým vytří­be­ným vku­sem udě­la­li dojem na pří­tel­ky­ni, pak se tomuhle fil­mu vyhně­te obrov­ským oblou­kem. Z Choking Hazardu by se pro vás snad­no mohl stát Financial Hazard. A kdo má potom dávat vaší peně­žen­ce (nebo pří­tel­ky­ni) umě­lé dýchá­ní?